O MNĚ

Mgr. Eliška Sluková

Co vám mohu nabídnout z hlediska zdraví (efektivní metabolismus a hormonální rovnováha; trávicí, imunitní a „civilizační“ onemocnění; vhodná výživa, psychická kondice), možnosti konzultace a čím se liším od jiných, naleznete zde.

Můj osobní příběh a cestu za zdravím naleznete níže na této stránce.

Vystudovala jsem univerzitu v mezinárodním oboru Asian Studies and International Relations (Mgr.) a v dvojoboru Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání a Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání (Bc.). Moje osobní zkušenost mě však přivedla k intenzivnímu studiu lidské fyziologie na základě nezávislé vědy a vlivu životního stylu člověka na jeho zdraví už od jeho narození. Postupně se k tomu přidalo také studium fyziologie zvířat. V mojí činnosti se jedná zejména o:

• postupy prověřené (tvrdě) na sobě i řadě klientů, tzn. nejen teoretické znalosti – v rámci výživy, fyzického a psychického zdraví i cvičení
• intenzivní kontakt a spolupráce s odborníky na poli funkční medicíny, fyziologie lidí a zvířat a v rámci pro-metabolického, bioenergetického přístupu ke zdraví (Dr. Ray Peat, Kate Deering, Danny Roddy, Georgi Dinkov, Dr. Broda Barnes, „Goatis“).
  V začátcích mě po opuštění nemocnického systému v mnohém inspirovala tzv. „funkční“ medicína (např. Dr. Allison Siebecker, Dr. Josh Axe, Dr. David Jockers, Dr. Eric Zielinski), se kterou se však již nyní v několika důležitých ohledech neztotožňuji.
• zkušenost s mentálními terapiemi a technikami vycházejícími ze západních i východních proudů myšlení a vědy. V rámci mentálního rozvoje a neuropsychologie, kvantové fyziky a vytváření si vlastní reality a nezávislosti mě inspirují Napoleon Hill, Neville Goddard, Eckhart Tolle, Dr. Joe Dispenza.
  
• nepřetržité studium (zahraničních) odborných studií, článků a knih z oblasti lidské fyziologie, fyziologie domácích zvířat, biologie a medicíny; výživy, životního stylu a prevence nemocí; (neuro) psychologie, kvantové fyziky a „zákonu předpokladu“.
• funkční cvičení, které ovšem není pro tělo jen dalším fyziologickým stresorem navíc (mnoho druhů pohybu vyloženě škodí a navíc za stavu, v jakém většina lidí je, jak žije a jak se nedostatečně stravuje). V r. 2010 jsem absolvovala rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT – Instruktor powerjógy. O ashtanga józe a mých zkušenostech naleznete více zde. Od r. 2021 se věnuji systematicky také funkčnímu silovému tréninku, o kterém chci do budoucna i více psát veřejně. Doporučuji třetí díl Pro-metabolického podcastu „Pohyb, trénink, SPORT – je to (vůbec) zdravé? Nešvary ve světě sportu a fitness“; případně příspěvky Pohyb, stresová zátěž – sport neznamená zdraví ani hubnutí a také Pohyb, kus mojí cesty + cesta k fyziologicky skvělé kondici pro kohokoli.

Stejně jako mnozí z vás, tak jsem i já byla vystavena po léta chybným postupům konvenčního zdravotnického systému (na kterých ostatně nemocnický systém stojí, viz doplnění níže v textu**) a sledu událostí/faktorů vrstvících se již od dětství. Ty mě na základě řetězce příčina-následek vedly až na samou hranici života a smrti a to v poměrně mladém věku. Podrobněji si o tom můžete přečíst dole v části „Můj příběh: cesta za zdravím“. Po definitivním rozloučení se s nefunkčním systémem mě k o něco funkčnějšímu (přesto ale ještě velmi nedostačujícímu) přístupu ke zdraví přivedla např.  účast na americké konferenci *SIBO SOS Summit I.– červen 2017 (v mých očích tehdy přední odborníci na IBS/SIBO, trávení, autoimunitní nemoci a s tím související komplexní zdravotní obtíže); *SIBO SOS Summit II. – říjen 2017; *IBS and SIBO SOS Summit – září 2018; konference *Anxiety Summit 5: Gut-Brain Axis – listopad 2019 (osa střevo-mozek, obousměrný vliv střevního zdraví na psychiku a psychiky na střevní zdraví skrze biochemické procesy);
účast na *SIBO Diet Masterclass (vhodná výživa při léčbě IBS a SIBO) – září 2017 a *SIBO Treatment&Prevention Masterclass (léčba a prevence SIBO a IBS) – listopad 2017 s Dr. Allison Siebecker; aktualizovaná *Tested SIBO Treatments Masterclass s Dr. Siebecker – únor 2020 (SIBO SOS Masterclass Summit); Healing Leaky Gut Program – Dr. Josh Axe.

Byla to pro mě tehdy nezbytná přestupní stanice mezi nemocnictvím a nezávislou vědou a fyziologií, které se věnuji dnes.

** Doplnění k systému: Nejsem vyznavačem smyšlených neodborných postupů nebo úmyslně podvodných šarlatánských technik, jak je často zástupci systému prezentován a zesměšňován kdokoli mimo nemocnický systém. Tím myslím „šarlatány“, kteří cíleně a vědomě zneužívají lidské důvěry, a/nebo vědomě či nevědomě zneužívají rostoucí popularitu přístupu ke zdraví, který není závislý na farmaceutické lobby a nemocnickém systému. Sama jsem vždy tíhla k objektivním, vědecky podloženým faktům a logicky fungujícím principům.
Problémem ovšem je, že konvenční zdravotnický (tj. nemocnický) systém aktuální poznatky nezávislé vědy v praxi při léčbě neuplatňuje (ač si na tom v současnosti na oko zakládá) a dokonce neuplatňuje ani vědecké studie a poznání, které zde již desítky let máme a které vychází z faktů o fyziologii člověka a o biochemických procesech v těle. Ze své samé podstaty se ale ani nesnaží přistupovat jinak a zdraví lidí není jeho cílem. Platí to o všech oborech s jedinou výjimkou akutní chirurgie po úraze (více o tom ještě níže). Tento systém potom selhává na více úrovních a je nefunkční pro úspěšné řešení chronických zdravotních problémů, často i akutních problémů a dosažení dlouhodobě udržitelného zdraví. 

K některým z mnoha důvodů patří např. nechuť systémových doktorů přehodnotit svoje dosavadní poznatky a dále je zařadit do praxe, neustále se vzdělávat z dalších zdrojů (a to z různorodých zdrojů vč. zahraničních a zejména na základě nezávislé vědy!), ale hlavně ze samé podstaty systému a na čem stojí. Jeho zaměstnanci v různém postavení jsou k tomu od začátku vychováváni (stejně jako veřejnost) a nadále upevňováni; nevědí, nemají potřebu a ani nemohou dělat věci jinak. I kdyby chtěli, tak inovace se nenosí a kdo nechce být z mašinerie (tj. celého systému a z vlastní kariéry) vyřazen, tak musí doslova držet pusu a krok. Mnozí pak věří tomu, co mají za úkol přenášet dál a za co jsou placeni; nefyziologické informace a zdraví škodlivé postupy nerozporují (stejně jako jejich klienti). Stejně jako jejich klienti nechápou, že i oni sami mají zdravotní obtíže a předčasně umírají z těch samých příčin jako jejich klienti – tedy přesně na to, co propagují a co považují za normální (tj. ve skutečnosti degenerativní a pro metabolismus destruktivní, fyziologicky nevhodné faktory). Výjimky neexistují, protože ty by v systému už nebyly a nemohly být.

Zásadní roli v tom všem má ale tlak a lobby farmaceutického průmyslu; bez větší nadsázky mají nemocníci roli obyčejných dealerů – prodejců produktů, farmak, vakcín. Většina lidí stále nechápe, že celému nemocnickému systému nejde v první řadě o dobro a dlouhodobé zdraví lidí, že nevychází z nezávislé vědy a že to tak trvá již několik desítek let (tzv. „nemocnická agenda“). Výsledkem je společnost v kondici, jakou vidíme všude kolem sebe; společnost otroků na systému závislá, která se k němu v bludném kruhu zase obrací pro „pomoc“ a nakupuje jeho produkty a služby. Tím ho celý udržuje v chodu. Mnozí si také neuvědomují, že jejich (zdraví-podlamující) návštěvy nemocníků nejsou zadarmo a že je platíme i my všichni ostatní z povinného zdravotního pojištění... Nemocnictví není bezplatné. Všichni platíme nemocnickou daň (vzletně nazvanou pojištění) a pojišťovny jsou přepírky peněz z kapes nás všech. Ti uvědomělí tedy bohužel povinně platí na (zpravidla zdraví-podlamující) „péči“ těch neuvědomělých a nezodpovědných. 
Konzumací nemocnických služeb a produktů se také podílí na legální kriminalitě – zločinech, které se děly, dějí a budou v nemocnickém systému dít a to jak v případě „práva“, tak i „zdravotní péče“. Nejvíce však na to doplatí právě tito konzumenti.

Nikdo nepodcenil „lékařskou péči“, jak se mnohým lidem snaží později vsugerovat a pokárat je za nedostatečné návštěvy ordinací. Ale všichni, kdo mají jakékoli obtíže, podcenili fyziologický životní styl a nebo právě to, že na systémovou péči nebo jiná nefunkční „řešení“ spoléhali jako na řešení. Dalším typickým jevem je strašení „co se stane, když nás nebudete poslouchat a nepodstoupíte XY“. Lidé samozřejmě neřeší příčinu obtíží a nadále žijí tak, aby ony obtíže měli, takže je doktorem navrhnutý scénář samozřejmě dostihne i na základě fyziologie. Lidé taky těmto ultimátům věří, proto se to pak taky přesně stane. To je kvantová fyzika – čemu věříme, co předpokládáme, co „víme“, to si vytvoříme, protože tam soustředíme svoji energii a pozornost. Celý scénář se potvrzuje, bludný kruh pokračuje a pak přijde ono „já to říkal, že to tak dopadne!“. 

Je to ten nejlépe promyšlený byznys, který zde kdy byl: byznys se zdravím, životem a strachem lidí, který podporuje jejich závislost na systému a využívá jejich neinformovanosti a také přirozené pohodlnosti a zbabělosti hledat skutečně (fyziologicky) fungující řešení. Ta totiž vyžadují ochotu otevřít se změnám a připustit si chyby, které jsme napáchali na sobě, dětech nebo i domácích mazlíčcích, abychom to mohli začít dělat jinak. Vyžadují převzít za sebe a své zdraví plnou odpovědnost a také vyžadují více vůle a trpělivosti (uzdravení přes noc se nekoná vzhledem k tomu, jak dlouho jsme si všichni v rámci klasického nemocnictví i nevhodných „alternativních“ postupů metabolismus poškozovali). Tato cesta se však nakonec jako jediná vyplatí. Je to životní styl, který by měl být normální pro kohokoli druhu člověk.

Proč tomu stále tolik lidí až do poslední chvíle věří nebo si myslí, že to přeci nemůže být až tak hrozné? Jak již bylo zmíněno výše, většina se domnívá, že je tu systém pro to, aby jim pomáhal a vedl je ke zdraví a spokojenosti. Proto nechápou, že nemocnictví a farmaceutická mafie jsou organizace, kterým nejde o zdravé, silné a nezávislé jedince. Systém to s lidmi nemyslí od začátku dobře, nechce jim v první řadě pomáhat, chce je mít nemocné (byznys) a udržuje je jen do takové míry živé, aby pro něj pracovali a on se na nich živil. Zároveň nejsou zdraví a silní natolik (i co se týče zdraví mozku a psychické kondice), aby se dokázali vymanit a byli nezávislí. To zaručují všechny produkty pro otroky, které otroky z lidí dělají (tj. fyziologické stresory, o kterých se na těchto stránkách bavíme) a které systém nabízí a to vč. mnoha „alternativních“ směrů.

Mnozí se také domnívají, že přeci alespoň na specifických odděleních systému (gastroenterologie, gynekologie a porodnictví, onkologie, stomatologie, pediatrie…) musí být přeci lidé-odborníci, co to pro to studovali, musí se přeci vyznat a hlavně „bez nich si nemůžeme pomoci ve vážných stavech, to přeci nejde!“ Jde a musí – pokud tedy vám jde o vaše zdraví a zdraví a život vašich (budoucích) dětí. Je zde také přesvědčení, že „syntetická atb či farmaka XY sice škodí, ale umí zachránit životy, to ty přírodní „doplňky“ nezvládnou!“ Nikoli, tato farmaka život nezachraňují, zdraví významně podrývají (viz články) a určité vybrané silné přírodní látky ve vhodném množství a ve vhodném kontextu mají dokonce silnější antimikrobiální, protizánětlivé a protirakovinové účinky a bez významně negativního vlivu na metabolismus.
Mnozí stále naivně věří, že jejich nemocníkovi záleží na jejich zdraví. Nejenom, že mu je jedno, zda budete nebo nebude zdraví: je mu jedno, zda umřete nebo ne (o čemž se přesvědčí každý, až když se v rámci systému smrti přiblíží).

Já, moje blízké okolí a moji klienti už služby systému ale nevyhledáváme a to téměř bez výjimky*. Jinak je naše spolupráce pak kontraproduktivní a nevede k dlouhodobému úspěchu. Již mám s takovým scénářem zkušenost a tak se chci vyhnout zbytečnému nedorozumění a tomu, že pak lidé čekají, že jim budu neustále pomáhat napravovat škodu, kterou si tím znovu napáchali. Je taky kupodivu, že i když lidé po letech této „péče“ výsledky nevidí a jsou na tom stejně nebo stále hůř (jak by totiž taky na tom mohli být lépe vzhledem ke všem degenerativním faktorům, které přijímají a praktikují dle „odborníků“), tak tam opakované stále chodí a čekají jiný výsledek. Dělat něco pořád stejně a očekávat něco jiného je dle Einsteina definice šílenství.
Každým dnem se na pozorování okolí přesvědčuji o tom, že každý doplatí přesně na to, jak žil a čemu věřil. Většina lidí zemře (a předčasně) na „péči“ a „léčbu“ v institucích (většina škodlivých farmak, chemoterapie a  ozařování, mnoho typů vyšetření, postupy při hospitalizaci atd.) a pokud tam až doposud stále chodí na návštěvy a produkty nemocnického systému konzumují (vč. nefyziologických potravin a nevhodných suplementů). Kdo s čím zachází, tím také schází. A jak kdo žil, tak také zemře (tedy nefyziologickou, nepříjemnou a zbytečně předčasnou smrtí, často v prostředí nemocnického systému). Zmíněné principy platí i na průmysl okolo domácích mazlíčků.

*“Téměř bez výjimky“ znamená s výjimkou akutní chirurgie, kterou využijeme pro ošetření po úraze. Ale pak už nic více (vč. chození pro „běžná“, ale neúčinná a navrch škodlivá syntetická antibiotika a další farmaka, gynekologické „prevence“, kolonoskopie, rentgenů a jiného ozařování (nic z toho není žádná prevence a navrch to jsou škodlivá vyšetření; opakovaných těhotenských ultrazvuků nebo porodu u nemocníků, který tam nikdy nemůže být v současných podmínkách zdravý…).

Každý si ale musí zvolit, co je pro něj aktuální cesta. To je naprosto v pořádku a je potřeba si mnoho věcí nejdříve vyzkoušet. Žádná volba proto není špatná v tu danou chvíli, sama vítám načerpané zkušenosti. Jen ty nás nasměrují lépe…a jen díky velmi tvrdým zkušenostem můžeme prohlédnout úplně. Mnohdy musíme nechat poškodit sebe opakovaně a navrch ještě svoje děti a domácí mazlíčky – „péčí“, která se stala současnou normou, ale přirozenou normou není, způsobuje tiché trápení, obtíže a zvířatům život zkracuje. Mnozí nejsou ani u zvířat otevření novým a cenným informacím, když na ně už narazí. Nechápou, že by si tím ušetřili i velké peníze (výdaje u veterináře a za škodlivá farmaka pro „prevenci i „léčbu“), komplikace a trápení v budoucnu. U většiny lidí vede cesta k plnému poznání až přes vlastní velké utrpení.

Postupně pak zjistíme, že nejen nemocnický systém, ale většina „alternativních“ nebo populárních „zdravých“ směrů uplatňuje postupy, kterým mnohé uniká a dříve či později nefungují. Proč? Více se tomu věnuje článek Džungle ve světě zdraví a výživy. Systémová agenda je mířená do všech stran. Není zacílena jen na typickou většinu společnosti lačnící po junk-foodu, vakcínách a „lécích“, co nic účinně neléčí, ale i na zdraví-chtivé lidi a většinu „alternativ“, které doporučují potraviny a postupy rádoby prospěšné. Ty však zdravé z pohledu na lidskou fyziologii a efektivní metabolismus nejsou a jejich propagátoři tak nemocnictví dobře slouží, jsou jen jeho další odnoží. Buď šíří mezi sebou informace nezaložené na faktech typu „jedna paní povídala“ nebo se řídí „vědou“ zaplacenou farmaceutickým a potravinářským průmyslem podobně jako nemocníci. Mnozí v tom mají pochopitelně své obchodní zájmy a velké zisky (jak MLM prodejci, tak ale i jednotlivci), a proto v první řadě svoje škodlivá přesvědčení ani připustit a opustit nechtějí. Vybudované komunitě lidí se také těžko říká „promiňte, dával jsem vám zcela destruktivní rady a doporučoval přípravky, které vás mohly fatálně poškodit…“.  

Další poznámky k nemocnictví a co se děje (nejen) uvnitř systému v konkrétních zdravotních oblastech naleznete např. v článku Nevhodné faktory: KDY to vše začíná, Estrogen a progesteron: omyly a lži, NEsuplementujeme nejen vit. D3 (zde je i o nesmyslnosti až škodlivosti vyšetření a nic nevypovídajících krevních testech), Cholesterol: jak je to s ním doopravdy nebo Pandemie nezdravé společnosti. Dále Vakcíny: proradný byznys a Vakcíny: historie lží.
Doporučuji velmi Přát si zdraví nestačí. Jedná se o rozcestník ke zdraví, ve kterém je řečeno vše – jak skutečně ke zdraví a jak ne. Věnujeme se zde i (minimálním) vlivu genetiky, testům a co je skutečná prevence (návštěvy systému to nejsou). Zodpovídá také otázku „proč“ manipulativní celosvětové dění*; proč někdo již „vidí“ a chce věci měnit, zatímco někdo ještě nechce. O tom, kdy se lidé konečně začnou řídit podle lidské fyziologie a nebo začnou o svoje zvířata pečovat skutečně přirozeně dle jejich fyziologie je článek Co je extrém, co je normální. Je v něm velká motivace, možná je jedním z nejdůležitějších v rámci přístupu k životu a zodpovídá téměř všechny otázky, které lidi okolo správného přístupu ke zdraví napadají.

*Od jara r. 2020 byly na FB průběžně zveřejňovány příspěvky ke covid-dění a dění ve světě, které jsou ale nadčasové; vystihují podstatu systému a veřejného pohledu na zdraví a přináší nápomocné informace pro mnohé z nás. Starší i aktuální příspěvky zaměřené na všechny aspekty, které se týkají výhodné a výnosné hry s nevědomostí, pohodlností a strachem, naleznete na Facebooku EliHealth v albu  „Zdraví a životní styl (také mimo výživu)“. Jedním z významných nástrojů ovládání lidí a vytváření fyzicky i psychicky slabé společnosti (otroků) je degenerativní strava – proto najdete souvislosti i v albu „Pro-metabolická strava (fyziologická výživa)“. 

Můj příběh: cesta za zdravím

Sama jsem se o výše popsaném přesvědčila v průběhu svého života, kdy jsem se díky řetězci chybných postupů nemocnického systému, mylných diagnóz, přístupu okolí a pohledu většinové společnosti na zdraví dostala až na samou hranici mezi životem a smrtí (dle doktorů z konvenčního systému bych už měla být několik let a několikrát mrtvá…). Z tohoto zdravotního dna jsem se vlastními silami a velkým úsilím musela začít vysekávat, hledáním a denním samostudiem (převážně zahraničních zdrojů z oblasti nejdříve funkční medicíny, potom lidské fyziologie a nezávislé vědy; přístupů ke zdraví z fyzického i duševního pohledu). Občas to bylo s drobnou pomocí hrstky „osvícenějších“ a znalejších osobností/odborníků, se kterými jsem se na své cestě mohla potkat. Domnívám se, že je toho málo, s čím bych se v životě nesetkala a co bych nezažila. Od mého dětství se na sebe vrstvilo mnoho událostí, které do sebe zapadly v logickém řetězci příčina-následek.

Vlevo zdravotní dno; vpravo optimální kondice díky fyziologickému přístupu

Lidé mají rádi přesné diagnózy, tak zde nějaké pro představu uvedu. Ve skutečnosti však vše vychází z neefektivního metabolismu a hormonální nerovnováhy kvůli fyziologickým stresorům už od dětství (a prenatálního stádia!) – a to se dříve či později projeví u každého, akorát to může být u každého na různých úrovních.
V oblasti zdraví mohu jmenovat komplikovaný reflux močového měchýře a záněty ledvin, IBS (nadýmání, zácpy, průjmy, bolesti břicha), IBD (Crohnova choroba – AI zánět ve střevě), SIBO (přemnožení bakterií v tenkém střevě a s tím související obtíže), leaky gut (syndrom propustného střeva – dnes typické narušení střevní stěny), deprese/úzkosti, nevstřebávání živin, potravinové intolerance/alergie, histaminová senzitivita; kvůli tomu potom dlouholetá podváha a kachexie hraničí se schopností zachovat si základní tělesné funkce (v nejhorším období jsem měla na 175 cm 34,5 kg, na kterých jsem byla zhruba rok; několik let pak na váze okolo 40 kg) a všechny okolnosti a omezení, která s takovouto podváhou a metabolickým útlumem souvisí (neschopnost ujít bez odpočinku normální vzdálenosti či schody a tedy být dlouho odkázána na místo bydliště, trvalé pocity chladu, chronická únava/výkyvy energie, špatné hojení malých i velkých ran, edema – nepříjemné, velké, ale přirozené otoky po navýšení energie a živin z potravy – což ovšem „odborníci“ typicky „léčili“ diuretiky…, ztráta menstruace); minerální rozvrat, leukocytopenie; poškozený metabolismus, skoro denní metabolické reakce s několikahodinovými dozvuky, aby se v zákonitém řetězci vše znovu po pár hodinách opakovalo (velmi omezující „normální“ život a také spánek); hormonální nerovnováha (chronicky zvýšený kortizol, utlumená štítná žláza – fT3, nízká hladina progesteronu atd.); fybromyalgia. Co se týče podváhy, tak váhu jsem měla obtíže udržet po většinu svého života, minimálně od svých 15 let, kdy mě neminula HPV vakcína v kombinaci s hormonální antikoncepcí. Se zhoršujícím se stavem trávicího ústrojí a narušeným metabolismem bylo pochopitelně stále obtížnější držet váhu a uchovávat energii, přičemž k tomu přispěly některé z dalších faktorů, které ještě zmíním později.

Na mé cestě za zdravím mi také postupně docházely některé paradoxy – již od dětství narušené a stále se zhoršující zdraví trávicího traktu (GIT) a zejména střev vedlo k následným obtížím (podváha, neustále se zpomalující metabolismus, hormonální nerovnováha) kvůli čemuž se však stále zpomalovala a zhoršovala schopnost uzdravit trávicí trakt. To teď také pravidelně řeším s klienty, kteří se točí v tomto bludném kruhu. Náročná je potom také situace, kdy samotné nástroje pro řešení určitých obtíží (dostatek kalorií a živin z vhodných potravin) vyvolávají nepříjemné až těžké stavy (metabolické reakce), protože je již organismus vyčerpán tak, že nemá sílu ani dobře zpracovat energii z potravy. Jenže bez toho přitom není možné se nikdy ze stavu metabolického útlumu dostat a např. přibrat na váze, ubrat na váze a obecně zefektivnit metabolismus a štítnou žlázu. Taktéž to teď úspěšně řeším s klienty. Dalším paradoxem, který se vyskytuje u jakéhokoli dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je souvislost s psychikou. Negativní emoce fyzický stav přímo podrývají, nicméně není snadné prožívat pozitivní emoce ve stavu dlouhodobé bolesti, vyčerpanosti, nepochopení od okolí a v nepříznivých vztazích narušených třeba i z té samotné tíživé situace… Dokud navíc fyziologicky správně nepodchytíte nevhodné fyzické faktory, tak se nemůže dlouhodobě zlepšit ani psychika kvůli biochemickým procesům, které ovlivňují negativně i mozek. O tom najdete na webech samostatný článek.

Mám tedy velké pochopení se všemi, kteří dlouhodobě prožívají určité utrpení, bolest, ale houževnatě krok po kroku pokračují dál. S těmi, kteří si procházejí náročnými situacemi, kterými si však zřejmě projít mají – většinou proto, aby se mohli posunout dál, mohli vidět a vědět více a narazit na ty správné informace, které jim mohou zaručit kvalitní život a taky velkou nezávislost na systému. Pokud nezávisle na svém okolí seberou odvahu, přestanou být v roli oběti, informace uchopí a začnou je praktikovat.

Ač se to zprvu může zdát neuvěřitelné, není vůbec těžké se ke zdravotnímu dnu „propracovat“, vše na sebe potom padá jako domino. To mohu samozřejmě hodnotit až teď zpětně a je to jasné těm z vás, kteří již o zdraví a příčinách nemocí leccos víte. Takové domino vznikne, pokud zdravotní obtíže od počátku neřešíme vhodnými, dlouhodobě funkčními opatřeními z pohledu na lidský metabolismus a hormonální rovnováhu. Je to případ většiny z nás; systém si vychovává svoje zákazníky/pacienty od dětství a upevňuje to, co si neseme do dospělosti (a mnozí dospělí to ani později neprohlédnou a vše se opakuje v dalších generacích). Mnohé z vrstvících se obtíží přímo zapříčinily nevhodné postupy konvenčního systému a jeho pohled na zdraví, metody „vyhánění čerta ďáblem“ a obecně přístup, který slouží zájmům systému (byznysu), nikoli zájmu (zdraví) lidí. Přičemž jeho pracovníci si to sami mnohdy neuvědomují, ani vlastně nemohou, protože jsou k tomu od začátku vychováváni, žijí jednoduše uvnitř toho a je to jejich obživa. Jak již bylo řečeno, v současném systému nejde o zdraví lidí, ale o moc, peníze a snadné ovládání společnosti skrze strach a nevědomost. Vědomé, informované, zdravé společnosti, která má moc nad sebou a svým zdravím, se neprodají fyziologicky škodlivé potraviny, suplementy, farmaka, vakcíny, škodlivá nebo nic neřešící vyšetření a další položky přímo poškozující zdraví. To platí i u domácích zvířat. 

Pokud se někteří vysmívají kritice systému a jeho přístupu ke zdraví, tak se vysmívají pouze svojí nevědomosti a nezkušenosti. To ale platí i pro ty, kteří již pochopili, že systém ke zdraví nevede, ale stále ještě nezačali dělat to, co by vůči svému zdraví dělat měli („Ono to ještě přeci nějak půjde, ještě funguju“, „Ostatní to přeci taky tak dělají“, „Eliška přehání, to je nějaký extrém!“, „To se mě netýká, já nemusím, každému sedí něco jiného!“). Potřebují třeba ještě pár let nutné zkušenosti a zpravidla i velké bolesti; potom se (možná) za pár let setkáme v pochopení. Někdy až velmi tvrdá, často ještě opakovaná zkušenost je potřeba proto, abychom se odhodlali převzít plnou odpovědnost za své zdraví a život, začali dělat to, co je fyziologicky funkční, co vede ke zdraví a co by taky mělo být pro každého člověka normální. Pouze slovy nelze druhé zpravidla přesvědčit. Lze jen informovat, ukázat svoji zkušenost nebo relevantní zdroje. Mnohdy to však nestačí a musí si tím sami projít a zažít to sami na sobě (u většiny totiž ani nestačí, když vidí trpět svoje příbuzné a to vč. stavů jako je rakovina a nevhodných způsobů, jakými obtíže „řeší“).

Na výše popsané zdravotní dno jsem se od dětství dostala tedy úplně „normální“ cestou, jako volí všichni ostatní „běžní“ lidé a na kterou také očividně všichni doplácíme (vč. důvěřivosti v „autority“, vysokoškolské tituly nebo různé známé „celebrity“). A pokud jsme ještě nedoplatili, tak dříve či později z logiky toho, jak tělo funguje, doplatíme. Záleží na několika faktorech v rámci životního stylu; někdo má těch destruktivních více a dříve, někdo méně nebo se nahromadí později. Začínají na nás ale v současné společnosti působit již v dětství a to dokonce i před narozením v prenatální stádiu na základě nevhodných kroků našich rodičů.

Ve svém případě mohu zdůraznit konkrétně vakcíny. Kromě „běžných“ dětských vakcín a později ve 20 letech cestovatelských vakcín (tyfus, žloutenka B) se u mě jednalo také v 15 letech o proslulou vakcínu Silgard/Gardasil proti HPV infekci (vir působící údajně rakovinu děložního čípku). Je to zřejmě stěžejní bod, bez kterého bych nikdy nedošla k takovému metabolickému/hormonálnímu rozvratu, narušení imunity a GIT a hlavně ne tak brzo. Nebyla jsem ale jediná a někteří měli následky mnohem horší (už jen z podstaty toho, na jakém principu vakcíny fungují i jaké mají složení). Dále sem patří také „léčba“  syntetickými farmaky, která nic neléčí, tlumí symptomy a zdraví nadále podrývají (mnoho klasických antibiotik v dětství, nevhodná farmaka proti bolesti – paracetamol, ibuprofen; posléze kortikosteroidy, mesalazin/Pentasa; „anti“depresiva; mnoho let na hormonální antikoncepci…). Nemocníci si se mnou (stejně jako s mnoha dalšími) zkrátka nikdy nevěděli rady, tak si mě přehazovali jako horký brambor, nikdo mě nechtěl. Jako bumerang jsem lítala mezi zoufalými rodiči a nemocníky, kterým nešlo si na mě pohonit ego a získat potlesk za byť jen krátkodobé výsledky (ani ty se nekonaly). Za to jsem také sklízela nadávky a hrubé zacházení, jelikož byli zoufali za svých neúspěchů. Přehazovali se mě nejen po ordinacích, ale i po ústavech. Sem patřily také dva přímo tragické pobyty na „specializovaných“ metabolických odděleních v kombinaci s psychiatrickou jednotkou (vč. „léčby“ junk-food stravou a tekutou průmyslovou výživou typu Nutridrink/Fresubin sondou do žaludku po celý den a tzv. doplňkovým sippingem těchto produktů se škodlivým složením, které GIT/celkové zdraví krátkodobě i dlouhodobě podlamují; infúze se syntetickými vitamíny a minerály, které zdraví narušují). Poprvé jsem to zažila v 16 letech, později ve 24 letech.

Do těchto zařízení jsem se tehdy dostala pod nátlakem bezradných a té době ještě nevědomých rodičů a téměř jako slepý k houslím. Podváhu si mnozí systémoví nemocničtí pracovníci neumí spojit s ničím jiným, než s odmítáním jídla nebo tím, že jste se zcela náhodou zbláznili. Zážitek to byl však brutální – kdo nezažil, nevěřil by, co je umožněno, aby se dělo za zdmi těchto ústavů jak po lidské, tak i „technické“ stránce. Nejen co se týče naprosto nevhodných až degenerativních postupů a metod „léčby“, tak ale i co s týče postupů mimo výhradně léčbu, které by se jistě daly zařadit do kategorie protizákonné. Především ale důsledky této „léčby“ potom mnohé z mých zdravotních obtíží ještě více prohloubily a pochopitelně daly vzniku obtížím dalším. Nebyla jsem natolik vědomá, abych  nepodlehla nátlaku a vydírání systému i okolí, proto jsem se tam vůbec dostala. Také jsem se tehdy neuměla postavit za sebe a nevěděla, jak si z toho úplného zdravotního dna pomoci – tedy to, co už vím teď. Ale zároveň jsem si již tehdy dost dobře uvědomovala, že to, co je na mě „pácháno“, nevede k mému prospívání a zdraví. O to více bolestivé to bylo. Nemocnictví v těchto případech tedy lidi ušlapává, nakonec také pranýřuje, nadává jim za jejich stav (který původně způsobilo) a vystavuje psychickému i fyzickému týrání. Poprvé jsem se tam také setkala s tím, jak v praxi vypadá farmaceutická lobby a praní špinavých peněz, které končí v kapsách nemocníků. Člověk je proti tomu bezbranný, systém toto svoje mocné chapadlo pochopitelně chrání, jednotlivci se v nemocnictví vzájemně také kryjí a spravedlnosti se člověk nedomůže. Ti lidé se však nejvíce potrestají a mnozí už potrestali sami, protože svým životním stylem a smýšlením nemohou skončit jinak než tak (špatně), jak na základě lidské fyziologie skončí.

Dále hrála samozřejmě i u mě svoji velkou roli fyziologicky nevhodná strava v průběhu dlouhých let. Je to ta strava, jakou vidíme u většinové populace, kterou máme většinou od mala a která je bohatá na to, co lidská výživa obsahovat nemá a naopak chudá na to, co by obsahovat měla. Strava pro otroky systému plná lepku a antinutrientů z rostlinné stravy (vč. většiny junk-food potravin), PUFA tuků omega-3 a o-6 a s občasnými živočišnými produkty (avšak v nedostatečném množství a ze zdravotně i eticky nepřijatelných zdrojů – velkochovů)… Je také předkládána v systémových institucích jako jsou nemocnice a zdravotnická zařízení (kde jsou tedy pacienti – nemocní lidé touto stravou „léčeni“), různé ústavy, domovy pro seniory i školní jídelny. Mám také 13ti letou zkušenost s vegetariánskou/veganskou stravou. Ta byla jen reakcí na volání mého těla o pomoc a o změnu, ale pochopitelně nic neřešila, obtíže nezlepšila a jejich následný rozvoj nezpomalila (veganství a vegetariánství není ani zdravé, ale ani etické a ekologické, nevede k přirozené rovnováze; je součástí rostlinné degenerativní agendy vedoucí opět k fyzicky i psychicky slabé společnosti podobně jako klasický junk-food a velkochovná živočišná produkce). Později, když jsem vystoupila definitivně mimo systém, ztratila veškeré iluze a započala cestu ke zdraví, tak jsem jako mnoho z vás vyzkoušela další „alternativní“ směry – například 90-10-10 a frutariánství, tzv. funkční medicínu a jejich přístup ke stravě (paleo, low carb/nízkosacharidová strava, AIP, SCD, GAPS). Později jsem jako všichni zjistila, že to není dlouhodobé a mnohdy ani krátkodobé řešení a že k dlouhodobému zdraví a kondici tyto „alternativy“ nevedou. O tom je článek Džungle ve světě zdraví nebo Pro-metabolická strava – je omezující?
Mnoho ze škodlivých suplementů/potravinových doplňků mě naštěstí minulo nebo jsem je nikdy nebrala dlouhodobě (kromě pobytů v nemocnicích), protože jsem na to vždy byla při svém štěstí lajdák a nebavilo mě je užívat. Vždy mi navíc zhoršily už i tak podlomené zdraví a trávení, takže i to byl pro mě jasný signál pro to, je nebrat.

Nutno podotknout, že mi v mnohém nepřispěly i jisté charakterové znaky, vyšší inteligence (údajně? 🙂 ), divergentní způsob myšlení a velmi komplexní pohled na svět od dětství (včetně velké empatie a smyslu pro spravedlnost), které umí být v současné společnosti velkou překážkou. Ale zároveň také mocným nástrojem, bez kterého bych zřejmě zemřela.

Pro mě samotnou je skoro záhadou, že jsem si v průběhu toho všeho zachovala poměrně fungující mozek a jasné myšlení (minimálně s přihlédnutím k tomu, co se dělo), dokázala procestovat pár míst po světě (dokud to ještě před tím největším sesunem šlo), dostudovala také dvě VŠ, v rámci možností si trochu přivydělávala a pomalu budovala svůj projekt (už jsem viděla, že nelze jinak, než vědění předat dál), starala se o svoje zvířata (tehdy ještě bohužel jen „starala“ současnou nevhodnou péčí) a dělala si starosti o blízké okolí, rodinu i celosvětové dění… Pomohl mi asi také můj nízký práh bolesti a nepohodlí,  pravidelný přiměřený pohyb, který mi pomáhal psychicky se držet (aspoň lehké posilování, protahování a denní procházky, respektive plazení se 🙂 přírodou, i když to skoro nebylo možné) a především každodenní  systematická praxe náročné ashtanga jógy v posledních dvanácti letech. S ashtangou jsem nepřestala ani v tom nejslabším období a v rámci svých možností stále cvičila. Také díky tomu mohlo zřejmě moje tělo (a mysl) přestát, co přestálo a v situaci, kdy jiní jsou už dle objektivních měřítek buď mrtví nebo se nechají upoutat na přístroje. V současné době se s v lecčems pokryteckou (a paradoxně úplně nevědomou) komunitou lidí okolo jógy neztotožňuji, ale ashtangu stále cvičím střídavě s funkčním silovým tréninkem a kalistenikou/silovou gymnastikou.
Pro okolí a také pro mnoho z těch takzvaných zdravotnických odborníků jsem byla vždy tak trochu úkaz, nevěděli, co si se mnou vlastně počít, do univerzálních tabulek a šablon jsem se jim nevešla a byla předmětem jejich hluboké frustrace. Což je velmi smutné – příčiny i sebevětších zdravotních obtíží nejsou ani nijak magické ani neřešitelné, ale tím se zase vracíme k samotné podstatě systému a proč je při hledání trvalého zdraví nefunkční a má později fatální následky pro kohokoli, kdo ho včas neprohlédne. Jiný ani být nemá a nemůže být.

Svůj příběh popisuji, tak jak je a již v něm nemám emoce, které by mě drásaly. Je dobré vědět, co bylo, abychom to mohli dělat jinak a lépe. Je ale zbytečné trápit se otázkou „proč já“ (z pozice oběti) a nebo se v minulosti utápět. Důležité je to, co můžeme dělat teď. Svoji tvrdou zkušenost můžeme naopak brát jako velký dar – máme příležitost vidět pravou podstatu věcí okolo nás, co je podstatou zdraví, jak ho získat i jak si ho dlouhodobě udržet. Také potom nebudeme páchat ty samé chyby na svých dětech a domácích mazlíčcích.

To vše netrvalo v krátkém časovém období, ale skoro ve třech dekádách mého života, hluboce to ovlivnilo schopnost „normálního“ žití, ale také mezilidské vztahy s blízkým okolím a většinovou společností, kde jsem se vždy setkávala s nepochopením, opovržením, dokonce pranýřováním a urážením ze strany nevědomých lidí…které ještě jejich utrpení kvůli tomu, jak žijí, teprve čeká. Újma byla velká, nešplhala jsem pouze z bodu nula, ale z velkého mínusu, a tak byla i moje cesta dlouhá. Veškeré zmíněné obtíže se mi podařilo úspěšně uzdravit. Největším úspěchem pro mě ale bylo již to, když jsem se posunula pomalu ale jistě zpět do aktivního života. Posun začal být postupně i vizuálně znatelný a každým měsícem se potom zrychloval. V současnosti jsem na tom zdravotně nejlépe, jak jsem kdy byla od narození (po něm už to bylo totiž vždy jen horší). Je to až fascinující pocit, když vím, že lze mít možná ještě více energie a síly fyzické i duševní a posouvat se ještě dál – pokud tedy budu se svojí energií a současným nasazením vědomě nakládat 🙂

Některé ze zmíněných okolností jsem také rozvedla ve FB příspěvku Jak jsem přežila dno? A o co vše tady jde. nebo v článku Co je extrém, co je normální, kde je mimo jiné motivaci pro všechny a to ať jsou v jakékoli životní fázi. Řešíme v něm také, jak ustát své okolí, věčně nepoučitelné příbuzné a to, do čeho se řítí…

Bez této zkušenosti bych nemohla dělat to, co teď dělám a tak, jak to dělám. Právě proto mohu také dále pomoci těm, kteří pomoc a vodítko za funkčním řešením obtíží hledají a už jsou díky vlastním těžkým zkušenostem ve fázi, kdy vědí co a proč to chtějí. Moje znalosti co se týče zdraví nejsou pouhou teorií, ale jsem dobrým příkladem toho, že opravdu fungují. A především na vlastní kůži vím, „jaké to je“ – vím jaké to je mít neustálé bolesti a dokonce i jaké to je pomalu umírat. Úmyslem těchto řádků není hledat cizího viníka a stavět se do role oběti (jako to právě většina společnosti ve svém přístupu ke zdraví dělá), ale nastínit pozadí své hluboké zkušenosti. Obecně k tématu uzdravování a snaze o  zlepšení doporučuji kromě výše zmíněného jakožto podnětné čtení článek Přát si zdraví nestačí nebo Kdy…? Uzdravování není sprint!.

Na cestě ke zdraví vám může pomoci e-book Pro-metabolický receptář a průvodce ke zdraví dle lidské fyziologie. Vaše domácí zvířata (kočky, psi, hlodavci, ale i hospodářská zvířata) mohou těžit z velkého e-booku pro domácí zvířata a vy si s ním můžete ušetřit mnoho peněz, komplikací a trápení v budoucnu nebo už teď, pokud zvířata obtíže mají. Případně se na vás těším při individuální konzultaci. 

Kontakt:
* Konzultace/spolupráce, dotazy: eli.slukova@yahoo.com
* Objednávky e-booků: info@elihealth.cz
(Zkontrolujte si potom prosím složku Spam ve Vaší e-mailové schránce, jestli do ní nespadla moje odpověď na Vaši zprávu, pokud nedostanete odpověď do příchozích zpráv).
* Facebook EliHealth