Na (nejen) virus zpět k základům

Co se v článku mimo jiné dozvíte:
* Podstata ZDRAVÍ; co je lékem a co jím není;
* význam imunity, co tvoří „základ“ pro zdraví + jak ho dosáhnout;
* užívání suplementů, antimikrobiálních a protizánětlivých látek – pomáhá nebo škodí?;
* jaké konkrétní připadají při infekcích v úvahu?
* cytokinová bouře;
* co dělat, když máme (podezření) nákazy, symptomy, horečku;
* srážení horečky (aspirin, acylpyrin, ibuprofen, ibalgin…);
* bonusové tipy – když je nám zle;
* shrnutí a povzbuzení.

* Článek byl aktualizován (konec r. 2020) a doplněn o poslední kapitolu  – současný pohled na situaci ohledně dění ve světě.

Seberme se – a pojďme k základům

Před viry, bakteriemi ani jinými patogeny nás nezachrání vakcíny, syntetické „léky“, antibakteriální mýdla/dezinfekce, roušky nebo systémová opatření všeho druhu. Nezachrání nás ani všechny (byť přírodní) suplementy světa a pravděpodobně ani nejsilnější přírodní antimikrobiální látky samy o sobě (ty mohou být někdy jen doprovodnou „nadstavbou“). Zachrání nás jen naše vlastní zdravotní kondice, kterou je potřeba si budovat dlouhodobě skutečně vhodnými, funkčními přístupy. Mnohé jsme si zmínili v článku Viry, bakerie, patogeny a je to jádro všech ostatních článků na webech, příspěvků na FB a celé mojí činnosti.

Vzhledem k událostem v posledních měsících doporučuji shrnutí na konci toho článku, kde najdete i odkazy na příspěvky o podstatě covid-dění a nadčasové informace ke zdraví.

ZDRAVÍ představuje efektivní metabolismus, hormonální rovnováha, normální tělesná hmotnost a nízké % tuku, dobrá imunita, optimální psychické zdraví a zdravý trávicí trakt (kde je cca 80 % imunity). A to nám nezajistí roušky, vakcíny ani většina klasických „léků“, co nic neléčí.

Sundejte roušku z úst a radši se zamyslete, co si do těch úst dáváte za potravu. Sláva to totiž není. Je to dokonce jedna z hlavních příčin, proč je teď společnost v tomto stavu a proč se TAK viru bojí. A to jakéhokoli viru, jakékoli nemoci a dokonce i jakékoli situace.

Buďme stateční, aktivní, zodpovědní a opravdu ohleduplní; převezměme zdraví do svých rukou. Protože jedině ve svých rukou ho máme a jedině svými rozhodnutím v rámci životního stylu (fyzickými faktory a psychickými faktory/stresory) ho utváříme. Ničím jiným. A nic jiného nás také z jakýchkoli zdravotních obtíží (včetně těch „nejsmrtelnějších“) nedostane. Jak směřovat ke skutečnému zdraví a jak ne se dočtete také ve stručném, ale velmi podnětném článku, který vše shrnuje: Přát si zdraví nestačí.

Co se týče zmíněných vakcín, tak jsou jednou z největších zrůdností farmaceutického průmyslu a konvenčního zdravotnictví na farma byznysu závislém. Představují pro ně zisk přímo v astronomických číslech, zatímco zdraví lidí jde následně do astronomického mínusu. Pokud tedy mluvíme o skutečném, dlouhodobém zdraví a prospívání.
Je smutné, jak toho málo lidé ví o vakcínách, jejich negativním vlivu na zdraví, na jakém principu vakcíny  fungují a jak se tedy nechají zmanipulovat. Stejně tak mají malé povědomí o lidské fyziologii a biochemických procesech; tedy o zdraví jako takovém, v čem spočívá a jak si ho skutečně funkčními postupy udržet. Vakcínu pak vnímají jak ochranu a skutečně dobrou věc, kterou mohou pro zdraví udělat. Smutný je však spíše fakt, že nechápou, proč by to vlastně vědět měli a informace, které nám systém vnucuje již od dětství, nerozporují.

Vakcíny jsou díky podobě a složení, v jakém se léta nabízí, zásahem do imunitního sytému a metabolismu. Mohou způsobit i nenávratné změny. Imunitu a zdravé tělesné procesy narušují. Očkování spouští i dlouhotrvající zánětlivé procesy. Očkování již zanechalo na mnohých svoje negativa nebo v lepším případě zdánlivě neutrální stav (kdy se následky související s očkováním zatím ještě neprojevily nebo spíše nebyly odhaleny). Většina lidí si však následky neuvědomuje. Nespojuje si je se svými obtížemi nebo s tím, že se jim díky tomu obtíže ještě zhoršily nebo z nich v souvislosti vznikly obtíže nové.

Podobné je to i se syntetickými „léky“. Vypadají však pro většinu lidí slibně – kdo by nechtěl řešení v podobě tablety, kterou stačí bez starostí rychle a pohodlně spolknout a je vyléčeno. Přetrvává jakási představa „čáry máry tabletka“. Řeč je o „běžných“ lécích na tlak, cholesterol, na spaní, překyselení/reflux, bolest (nesteroidní protizánětlivé léky), antidepresiva, antihistaminika, syntetická antibiotika, hormonální antikoncepce…

Tyto „léky“ jsou léky v uvozovkách, protože ve skutečnosti nic neléčí, symptomy pouze překrývají nebo problém krátkodobě zalepí, neřeší pravou příčinu nemoci a svým působením na organismus se podílejí dříve či později na vzniku obtíží dalších (to jsou ony „vedlejší“ účinky, na kterých nic vedlejšího ale vůbec není – je to přímo hlavní). Vzniká bludný kruh a je to tedy tzv. „vyhánění čerta ďáblem“.

Mechanismus jejich negativního působení byl již prokázán mnoha studiemi, na které však z pochopitelných důvodů není zrovna na veřejnosti v zájmu farmaceutického průmyslu upozorňováno. Přesto si však lidé dlouhý seznam „vedlejších účinků“ mohou přečíst na příbalovém letáku – nedávají tomu však velkou pozornost; přeci by to s nimi nemohl nikdo („odborník“!) myslet zle, když se to může prodávat. To samé platí u vakcín.
Pokud léky dlouhodobě berete, tak je pochopitelně nemůžete vysadit z ničeho nic naráz a zároveň přitom nic nezměnit. Farmaka lze zpravidla postupně snižovat až úplně na nulu podle vývoje situace a s tím, jak se tělo zotavuje. Vždy je potřeba zaujmout zároveň náležité změny co se týče stravy, životního stylu a případně některých vhodných podpůrných prostředků.

Více informací si o vakcínách můžete přečíst v samostatném příspěvku Vakcíny: proradný byznys a „ochrana“ zdraví. Co se potom děje (nejen) uvnitř systému a více informací k „lékům“ najdete v příspěvku Zdravotnictví: systém pro svoje zájmy (byznys) a Důmyslný systém.

Imunita

Nejlepší prevencí i lékem před nežádoucími patogeny a s tím souvisejícími nemocemi zůstává a navždy zůstane náš vlastní imunitní systém a také efektivní metabolismus, od kterého se veškeré procesy v těle odvíjí.
S různými patogeny jsme žili co je svět světem a jsme obdařeni dvěma typy imunity: náš organismus si vyvinul důmyslnou přirozenou, vrozenou imunitu pro boj s antigeny (buňky patogenních organismů, viry atd.) a posléze na základě kontaktu s každým novým patogenem a po prodělání nemoci také získanou, adaptivní imunitu (díky níž také nejsme permanentně nemocní při styku s každým patogenem, které jsme již v minulosti potkali).
Vrozená imunita je tedy první linie obrany a tvoří ji v rámci buněčné imunitní obrany makrofágy, mikrofágy, neutrofily, bazofily, NK buňky atd. Mimo buňky se sem řadí ale také např. žaludeční kyselina, sliznice a kůže, která vylučuje antibakteriální látky, nebo proteiny (cytokiny), které naše buňky vylučují.
Získaná imunita potom přichází na řadu v pozdější fázi infekce a navíc má paměť na antigeny z patogenních organismů, tudíž budoucí imunitní odpověď je potom rychlejší a silnější. Z bílých krvinek ji představují T-lymfocyty a B-lymfocyty.

Tudíž pojďme k základům, což znamená eliminovat fyzické i psychické stresory, které zdraví/imunitní systém trvale podlamují, a když už je problém, tak nedávají prostor tělu k uzdravování. O všech stresorech a jejich vlivu na zdraví je více v článku o stresu. Patogen se usídlí nebo rozmnoží jen v prostředí a těle, které mu to umožní, poskytne vhodné podmínky nebo se s ním nedokáže vypořádat. V takovém prostředí se rozvine i nemoc. O podstatě toho, proč lidé podléhají (nejen) virovým nákazám a o dalších, praktických informacích ke zdraví ať už je váš stav jakýkoli jsem napsala samostatný článek: Pandemie tloušťky a nezdravé společnosti.

Pokud mozek vyhodnotí naši situaci jako stres (ať už pochází ze stresorů fyzických jako je např. nevhodná strava, toxické látky z vnějšího prostředí, nedostatek kvalitního spánku atd. nebo ze stresorů psychických/emočních), vylučujeme zvýšenou hladinu stresových hormonů, organismus se přepíná do režimu „fight or flight“ (boj nebo útěk), veškerou energii soustředí na případný boj nebo útěk a nemá dost energie na funkce pro tu chvíli zbytečné – adekvátní imunitní reakci (včetně ozdravných procesů, obnovy buněk a růstu) nebo také trávicí a reprodukční funkci.

Zvolme skutečně vhodnou stravu (podporující metabolismus, zdravou trávicí soustavu, hormonální rovnováhu a imunitu), slaďme se s přirozenými cirkadiánními rytmy a upřednostněme dostatečný spánek co do délky i kvality („spánkový“ hormon melatonin je velký antioxidant  a snižuje také škodlivý serotonin!), zbavme se toxických látek a hormonálních disruptorů z vnějšího prostředí, kterých se zbavit můžeme („běžná“ chemická kosmetika a čistící prostředky, pesticidy), omezme permanentní vystavování se elektrosmogu (např. vypínání přístrojů na noc, vypínaní wi-fi routerů, omezené používání elektroniky během dne), volme vhodný pohyb druhu a intenzity odpovídající našemu zdravotnímu stavu, pravidelně buďme v přírodě (čerstvý vzduch, slunce = nejlepší forma vitamínu D = podpora imunity), vědomě a cíleně pracujme na svém psychickém a emočním zdraví. Psychické zdraví se netýká pouze negativních emocí, strachu, stresu z okolního dění, vztahu k sobě i vztahu s okolím, ale také duchovního rozvoje, pocitu stability, ukotvenosti, ale i do jisté míry odevzdání se a důvěry v sebe a přirozený řád věcí.
* Meditace (dnes se můžeme setkat s moderními aplikacemi a technikami pro každodenní život), mindfulness cvičení (všímavost, pozornost na dění tady a teď, vědomá přítomnost), dechová cvičení, četba knih k tématu, terapie či kontakt s moudrými osobami dle úrovně našeho vědomí a inteligence, cvičení vděčnosti (každý den si uvědomit, za co mohu být vděčný, co mám, co přitom není samozřejmé) a z jistého úhlu pohledu i vhodná fyzická aktivita (pokud však není pro náš organismus a současný stav spíše – třeba dočasným – stresorem; dlouhá intenzivní vytrvalostní aktivita typu běh je potom stresorem téměř vždy). To vše jsou příklady, jak tuto psychicko-spirituální složku naší osobnosti cíleně rozvíjet.

Vše podstatné k výše zmíněným „základům“ můžete najít také v článku Viry, bakterie, patogeny – co s tím? . Je to vlastně i takový „rozcestník ke zdraví“.

Užívání přírodních antimikrobiálních látek; tipy jaké zvolit

Pokud nebudeme stavět na pevném „základu“ (odstranění fyzických a psychických stresorů/faktorů vhodnými postupy), tak nás ani jinak potenciálně velmi silná „nadstavba“ v podobě silných přírodních antimikrobiálních látek nezachrání! Tudíž pokud skupujete různé superlátky a přitom nemáte pojištěný tento  „základ“, tak možná utrácíte peníze zbytečně a možná si i uškodíte…

O  antimikrobiálních látkách (některé působí proti virům i bakteriím) jsem se více rozepsala v předchozím článku o patogenech – jak se dají používat v prevenci, ale především, když už hoří. V souvislosti s bakteriálními infekcemi jsem zmínila i klasická, syntetická antibiotika a jejich nevhodnost a negativní účinky. Ostatní syntetická farmaka a „léčiva“ (v souvislosti s infekcemi a bolestí to jsou nesteroidní protizánětlivé léky, analgetika, nebo  kortikoidy) jsou potom mnohdy spíše výsměchem než „lékem“; pouze přebijí bolest, příčinu sami o sobě neléčí a ještě mnohdy znamenají velkou zátěž pro žaludek, játra, střeva a celý systém. To se potom projeví v dlouhodobém horizontu na vzniku dalších obtíží, což si však již lidé mnohdy nespojí ( v souvislosti s horečkou k nim ještě více na konci článku).

Ráda bych doplnila informace k přírodním látkám z předchozího článku: přírodní antimikrobiální látky nejsou žádnou chabou náhražkou, naopak mohou být velmi silné; někdy a pro někoho až nebezpečné. Nicméně pořád platí, že ve většině případů nemají pravděpodobně negativní účinky na lidský organismus zejména toho typu, jaké mají syntetická farmaka, antibiotika nebo vakcíny.

Je také potřeba vědět, zda je užíváme jako prevenci na posílení imunity, když cítíme, že na nás „něco leze“ nebo jako silnou akutní krátkodobou podporu (lék) při virové či bakteriální nákaze. Jejich užití může být taktéž obzvlášť v posledním zmíněném případě velmi individuální. Co zabere pro někoho a na něco, nemusí zabrat pro jiného a na jiný typ infekce.

Navíc některé mohou být silnými stimulanty imunity a dle naší individuality mohou někdy i přihoršit.
V počátku nemoci mohou být silné protizánětlivé látky přítěží, protože sníží zánětlivost – a my přitom potřebujeme nechat imunitu (cytokiny, které buňky imunitního systému produkují) pracovat.
Akutní zánětlivá reakce je přirozená odezva, která imunitu stimuluje a vede k léčivým procesům. Problémem je samozřejmě dlouhodobá chronická systémová zánětlivost, která je přičítána následnému vzniku téměř všech nemocí, ale to je již jiné téma. Zde mluvíme o okamžité imunitní reakci.

I to ale může být individuální – v jistých případech je záhodné tlumit zánět ihned, pokud hrozí, že se tělo již nedokáže samo s infekcí vyrovnat. Může to být příklad obézních jedinců s již narušeným metabolismem a silným chronickým zánětem v těle, kdy jejich imunita nemusí další (tedy nové) zánětlivé procesy zvládat. Fatálním se pak pro ně stane jejich dlouhodobě neoptimální zdravotní stav, jejich vlastní imunitní systém a případně nevhodně zvolená léčba. Nikoli patogen sám o sobě.

Z jiného úhlu pohledu zase některé látky mohou stimulovat imunitní větev Th1 (produkující T lymfocyty – cytokiny Th1) a některé Th2 (produkující T lymfocyty – cytokiny Th2). O cytokinech a „cytokinové bouři“ bude ještě řeč později. Pokud máte jednu z nich dominantní (v případě autoimunitních onemocnění i jiných chronických zdravotních obtíží) a obě nejsou v rovnováze (optimálně by měly být), tak si látkou, která potenciálně může více stimulovat jednu z nich, nepřilepšíte a nerovnováhu ještě prohloubíte. Tohle téma je velmi komplexní, podávám teď pouze stručný přehled. Možností je vyhledat si, s jakým typem imunity (Th1 vs Th2) je konkrétní látka spojována a také jaký z typů máte dle vašich chronických obtíží zřejmě dominantní a jaký potlačený.  Jenže: aktivita lidských cytokinů zřídka spadá jen do Th1 nebo jen do Th2. Mnoho onemocnění klasifikovaných jako dominantní Th1 nebo Th2 dnes již stanovená kritéria nesplňuje, dominance se snadno může na základě různých faktorů změnit a u některých obtíží mohou být dominantní klidně jak Th1, tak Th2.
To, zda vám určitá látka ve smyslu imunitní reakce škodí zjistíte pravděpodobně nejlépe tak, pokud to jednoduše vyzkoušíte, látku zařadíte nejdříve v menší dávce, pozorujete reakce a případné prudké zhoršení (pozor ale na tzv. „die-off“ efekt ten není nutně špatný, ale přirozená reakce v těla – viz předchozí článek Viry, bakterie, patogeny).

Pokud se rozhodneme přírodních látek využít, je potřeba zvolit jejich silnou formu: extrakt z rostliny v kapsli, extrakt účinné samostatné látky z rostliny, tinktura a nebo velmi kvalitní esenciální olej (spíše ale pro vnější užití jako je inhalace nebo zábal/aplikace na kůži). Musí se také jednat o  kvalitní přípravek (s co nejmenším neprospěšným balastem okolo – protispékavé látky, pojiva, další aditiva…).

Jaké přírodní látky připadají v úvahu na virové infekce (při zvážení uvedených faktů)? Mnoho z nich působí i antibakteriálně/antimykoticky:
esenciální oregánový olej užívaný vnitřně (pouze ale v gelové kapsli, ředěný olivovým olejem, s vysokým obsahem carvacrolu 60% a výše), dračí krev (100% neředěná; je vhodná i pro domácí mazlíčky!), kůra vrby bílé nebo acylpyrin, kurkumin/extrakt z kurkumy, berberin, česnek nebo fermentovaný černý česnek, neem, bez (bezinka), tužebník jilmový, echinacea, lomatium, astragalus, andrographis (právenka, kalmegh), medicinální houby (jako u es.olejů je důležitá kvalita přípravku!; za nejúčinější považuji coriolus/turkey tail), monolaurin a kokosový olej (klasický virgin, ale i rafinovaný/bez vůně; kvůli kyselině laurové, kaprylové a kaprinové), včelí produkty (propolis, mateří kašička, perga/včelí chléb, kvalitní med).
Další specifické látky: vitamín K2, vitamín E, vitamín C (přírodní forma v potravinách, prášek z aceroly nebo camu camu), vitamín D3 (z přirozených zdrojů; nikoli doplňků stravy), melatonin  – o všech třech viz dále v textu.

Osobně považuji za nejúčinnější přípravky zvýrazněné červeně a používám je i s klienty. Hodí se také kvalitní trávicí enzymy a systémové „tkáňové“ enzymy. Pro typy úporných bakerií jako je borelie je kromě oregána + kurkuminu vhodný coriolus (nejlépe v kombinaci s ještě jednou antibakteriální látkou).

Užívání vitamínů a minerálů jsem taktéž zmínila v onom prvním článku především ve spojitosti s prevencí a tedy že je v rámci syntetické suplementace nedoporučuji až na několik bezpečných a účinných výjimek. Následně jsem napsala také samostatný článek o vitamínu D a škodlivosti jeho suplementace, protože se o něm neustále hovoří v souvislosti s virovými infekcemi a podporou imunity, ale je doporučován i univerzálně. Pokud ho užíváte, doporučuji si přečíst. Jeho suplementací si neprospíváte, ale škodíte. Nejlepší, nejbezpečnější a nejefektivnější formou zůstávají přirozené zdroje: slunce a v menším množství je D i v některých živočišných potravinách. V článku o (nejen) vit. D je potom zmíněna také problematika užívání doplňků minerálů/vitamínů jako takových.

Vitamín C je vhodné navýšit v podobě potravin ho obsahujících, ale po nějakou dobu nemusí být na škodu ani suplementace. Výzkum potom potvrdil úspěšnost vit. C při léčbě mnoha typů rakoviny (protirakovinné působení bylo mimochodem dlouho zkoumáno a také prokázáno u kurkuminu). Vit. C lze využít jako prevenci (když cítíme nástup infekce) nebo při již probíhající nemoci. Vybírejte přípravky s co nejmenším obsahem balastních látek okolo (škroby, protispékavé látky atd.). Navíc nedoporučuji kyselinu askorbovou, ale přirozený zdroj vit. C v podobě prášku/extraktu aceroly, camu camu, šípku apod.

Jako účinná látka se ukázal být také melatonin. Nás přirozený melatonin, kteří se vytváří v těle (epifýza v mozku a střevo), je snad největším antioxidantem vůbec a tedy nejlepší obranou proti nemocem i lékem. Není to jen obyčejný „spánkový“ hormon.
Suplementaci syntetického melatoninu nedoporučuji. Doporučuji ale, abychom se srovnali s našimi biologickými, přirozenými cirkadiánními rytmy, podpořili maximálně tvorbu našeho vlastního melatoninu a odstranili překážky, které optimální produkci melatoninu brání. Dočtete se o nich v článku Cirkadiánní rytmy. Škoda, že je toto téma stále tak málo rozšířené mezi veřejností a to jak mezi mladšími, tak staršími ročníky. Včetně seniorů – mnoho starších lidí ze strachu před infekcí (v poslední době více než dřív) nebo i z jiných důvodů neopouští svůj domov (nebo domovy pro seniory), nedostane se ven na slunce a čerstvý vzduch, není v souladu s cirkadiánními rytmy.

Připomenu ale ještě jednou: již zmíněný „základ“ je základ a nejlepší prevence i lék pro uzdravení se z nemoci. Tělu potom od virů (nebo bakterií) za předpokladu tohoto základu můžeme potenciálně pomoci vhodnými antimikrobiálními prostředky. (Do „základu“ řadíme i cirkadiánní rytmy).
Žádný lék, suplement, přípravek sám o sobě nefunguje (a obzvlášť jako prevence). Magická pilulka neexistuje. Pokud jsme o tom přesvědčení a vesele suplementujeme (aniž bychom přitom splňovali „základ“), tak se pravděpodobně někde potom projeví. A to zpravidla tak, že se nám obtíže vrátí nebo rozvinou jiné. Dům se také bez pevných základů zhroutí.

Cytokinová bouře – často skloňovaný termín

Cytokiny jsou skupiny proteinů produkovány imunitním systémem. Umožňují komunikaci mezi buňkami, regulují imunitní reakce, snižují bolest a zánětlivost, některé typy cytokinů se využívají dokonce při imunoterapii rakoviny, protože zvyšují růst T-lymfocytů a NK buněk (hlavní zbraně imunitního systému, jejichž kondici, mimochodem, zajistíme právě oním zdravotním „základem“ a vyhýbáním se tomu, co je mimo tento „základ“ nebo ho narušuje).
Cytokiny máme dvojího typu a vzájemně se regulují: prospěšné protizánětlivé, ale i pro-zánětlivé, které se na vzniku nemoci podílí a způsobují patologickou bolest. Při kontaktu s novým patogenem může dojít k tzv. cytokinové bouři, k neprospěšnému a prudkému nárůstu cytokinů. Projevuje se neblahými symptomy a zhoršením stavu, ve vážných případech může dojít až k selhávání orgánů a smrti. Tuto bouři může vyvolat zřejmě i virus pravé chřipky. Hovoří se také o tom, že cytokinovou bouři mohou některé látky, které imunitu stimulují, povzbudit.

I proto je zřejmě vhodné u virových onemocnění zejména v jejich pokročilejších fázích, kdy se jedná již o těžší stav s komplikacemi, imunitu již nepodporovat, ale naopak potlačovat.
Podstatou je se ale do těchto pokročilých fází nemoci nedostat a nebýt těmto situacím vůbec vystaven: tím, že naše fyzická i psychická stránka stavící na pevném „základu“ (viz výše) odolá, v případě kontaktu s virem se s ním standardně vypořádá a této situaci tedy nebudeme vystaveni.

Vyhrává ten, kdo má efektivní metabolismus, optimální imunitu, rozum v hrsti a vůli a odhodlání na svém zdraví skutečně funkčními postupy dlouhodobě pracovat.

Co dělat při (podezření) na virózu, projevech symptomů, horečce

…a když vás to jednoduše skolí:

• Zůstaňte doma, pokud nemáte vážné komplikace a nechoďte ihned do nemocnic a ordinací, kde na přetížených a chaotických pracovištích budete dlouho čekat, vysílíte se a budete vystaveni další várce virů. Na virózu žádný speciální lék ani postup není, zřejmě budete posláni domů a maximálně obdržíte recept na antibiotika (která na viry nefungují vůbec a nefungují ani na mnoho bakterií – viz článek Viry, bakterie, patogeny) nebo syntetická analgetika (viz informace v úvodu a také ještě níže v článku).
  * Paradox: Co udělá většina lidí, když se cítí nemocní? Uhání do toho nejnemocnějšího místa na světe – nemocnice. Dr. Ray Peat: „Lidé byli indoktrinování, že je současný medicínský systém ochrání, a tak když mají strach a zpanikaří, tak uhánějí na místo, o kterém se domnívají, že je bezpečné. Zde jsou však vystavení metodám, které akorát ještě více aktivují náš stresový systém (a naši imunitu tedy oslabují) a navrch jsou vystaveni tak rozmanité dávce patogenů, jakou jinde nenajdou“.
  Lidé to samozřejmě dělají z důvodu, že nemají moc nad sebou a svým zdravím a netuší (nebo zatím nevěří), že funkční postupy ke skutečnému, dlouhodobému zdraví jsou diametrálně odlišné od toho, co nabízí konvenční zdravotnictví (které ale nicméně moc dobře ví, co dělá a přímo na tom bohužel stojí).
  Pokud vás však roztrhá sousedův pes – a potřebujete pořádně sešít – tak se prosím dle svého uvážení nechte podle naléhavosti stavu do nemocnice odvézt. Akutní chirurgie, urgentní medicína může mít v tomto případě svoje místo…ale nesetrvávejte tam déle, než je nutné (a to je méně, než si možná myslíte). Přímo o pobytu v nemocnici a že tam není zdravé být, najdete samostatný příspěvek na FB Nemocnice – nejnemocnější místo.
  
• Většina lidí prodělá virózu nebo chřipku standardně (a to dokonce i když jejich životní styl je více než neoptimální). I pokud patříte do té tzv. „rizikové“ skupiny (pro mě je totiž rizikovou skupinou skoro každý, který se doposud o své zdraví nijak více nezajímal) tak od začátku nepanikařte. Je pořád milionkrát větší pravděpodobnost, že vás za rohem přejede auto nebo že uklouznete ve svém vlastním bytě při cestě do ledničky a u toho si rozbijete hlavu, než že vás zabijí následky nakažení virem.
• Klid na lůžku, maximální odpočinek. Větrat hodně místnost, být na světle a vystavit se během dne slunečnímu svitu, pokud je to možné.
• Eliminujte internet, práci na telefonech a počítačích, nerozrušujte se děním na sociálních sítích a zprávami. Potřebujete veškerý klid a zbytek energie na uzdravování, ne investovat energii zbytečným směrem.
• Pokud nemáte hlad a máte nechuť k jídlu, nejezte. U horečky to tak může být a organismus je chytrý, poradí si, chce soustředit energii na boj s viry a ne na trávení. Pokud ale hlad máte, tak nehladovte, organismus si tím energii vyžaduje. Volte stravu na základu informací z článku Viry, bakterie, patogeny, který vás také navede na články, ve kterých naleznete info ke stravě ještě konkrétnější. Doporučené články naleznete také níže na stránce Pro-metabolická strava (skutečně vhodná výživa) zde na webech.
  * Můžete se obzvlášť v krizi zaměřit na odlehčenou a zároveň výživnou formu stravy – vývary a potraviny, které jsou dobře stravitelné (zdroje sacharidů, tuků i bílkovin), zároveň ale nutričně bohaté. Tělo je snadno tráví a zároveň získá mnoho mikroživin i energie. Tepelná úprava, vaření do měkka a hladké konzistence mohou být pro tento okamžik obzvlášť užitečné.
  * Syrové saláty a množství jiné syrové zeleniny, semínka, lepek ve všech jeho podobách a průmyslově zpracované potraviny bez valné nutriční hodnoty apod. tudíž vhodné nebudou. Nebudou to ani sice na energii bohaté, ale také různé syntetické „sippingy“ a tekuté výživy typu Nutridrink/Ensure/Fresubin a spol. bohaté na prozánětlivé a alergenní látky, živiny v nekvalitní formě a z nevhodných zdrojů (kdyby vás je náhodou napadlo pořizovat nebo vám je předkládali v nemocnici a ordinacích). Spadají u mě do kategorie vyhánění čerta ďáblem. Více k nim např. v článku SIBO 2.díl v odstavci „Elementární výživa“.
  * Vhodné je se také zaměřit se na potraviny obsahující vitamín C – u ovoce to jsou např. kiwi, citrusové plody, bobulovité ovoce (šípek, rybíz, černý bez, arónie, borůvky, brusinky) a další; můžete přidat i suplementaci kvalitního produktu s vit. C v jeho přirozené formě (viz výše). A potom, jak již bylo zmíněno, zaměřit se celkově na potraviny na vitamíny a minerály bohaté a zároveň dobře využitelné – a to v rámci vhodných zdrojů sacharidů, tuků i bílkovin (více v článcích o stravě).
• Nezapomeňte na dostatek tekutin v podobě vody (teplé/převařené a trochu vychladlé nebo doředěné studenou, aby se dala pít nebo minimálně o pokojové teplotě; můžete přidat i vymačkanou šťávu z citrónu/limety) a vodu doplnit popřípadě i slabšími bylinnými čaji. Obzvlášť teď bych se vyhnula nápojům jako je černý čaj a káva obsahující stimulující látky a také zvyšují histamin.
• Užívání přírodních antimikrobiálních látek si rozmyslete dle informací výše a  načerpejte k nim poznatky tak, abyste věděli, co děláte.
  Vhodné je také používání esenciálních olejů – ať už jako prevence i lék – formou inhalace skrze difuzér nebo aplikací na tělo (zde vždy ředěné nosným olejem – kokosovým, olivovým, mandlovým atd.). Volte oleje, které mají příslušné antivirotické (nebo anitbakteriální) působení nebo zacilují na konkrétní symptomy vaší nemoci. Jak jsem již zmínila, kvalita je rozhodující a mnoho zavedených firem ze zvučnými jmény na trhu se jako kvalitní pouze tváří.
• I pokud máte zimnici, tak se příliš nezahřívejte a nenabalujte do dek a teplého oblečení (bráníte tak snížení horečky a dokonce ji můžete ještě zvýšit). Nevystavujte tělo ani prudkých šoků v podobě ledových zábalů nebo sprch. Vlažná voda je lepší.
• Účinný česnekový balzám – bonusový tip pro respirační infekce, pálení/chlad na hrudi, chronický kašel, bronchitidu (zánět průdušek): Rozmixujte dohromady 8 oloupaných stroužků česneku, 1/3 hrnku kokosového oleje (klasický virgin, ale i rafinovaný/bez vůně), 10 kapek kvalitního  esenciálního oleje z levandule dohladka, vetřete mast do plosky chodidel a vezměte si ponožky. To samé udělejte i na hrudníku a průduškách (tedy bez těch ponožek 😀 ). Mě by toto asi zabilo dříve než nemoc – mám pravděpodobně na česnek v jakýchkoli formách pravou alergii, nemůžu ho od dětství ani cítit a když ho pozřu, tak bych potom nemusela pozřít nic dalšího ještě několik následujících týdnů. Dobrá zpráva: podobně fungují i čisté esenciální oleje (v tomto případě je jedním z nich frankinsence/kadidlo) ředěné v nosném oleji jako je kokosový, MCT, olivový nebo makadamový. Nebo lze rovnou několik málo! kapek vetřít na průdušky (či na místo pálení, bolesti) nebo také zespodu na chodidla.

Horečku nesrážet

U horečky platí stejné, co již bylo zmíněno u reakce organismu v podobě zánětu – horečka je věc dobrá, přirozená reakce imunity, tělo se s infekcí vypořádává, je potřeba nechat ho udělat svoji práci a horečku ihned nesrážet! Nesrážíme, pokud neprobíhají žádné výrazné komplikace a horečka nepřesáhne 39,5 stupně. Někdy se uvádí 39; někteří nesráží ani u 39,5 a spoléhá, že si tělo poradí, pokud neprobíhají jiné komplikace.
Nejlepší je zřejmě vydržet horečku i bolest jak to jde, i ta k nemoci a uzdravování patří a není to nic špatného. Pouze lidé to tak automaticky (a pod tlakem různých přesvědčení) vnímají.

Pokud horečka přesáhne mez, kdy by mohlo dojít již k celkovému kolapsu organismu, tak bych z řad syntetických léků volila acylpyrin/aspirin (kyselina acetylsalycilová; ještě viz níže). Je to však protizánětlivá látka a jak už jsme si uvedli, tak v počáteční fázi nemoci nemusí být v tomto kontextu silné protizánětlivé látky ku prospěchu. Na českém trhu volím spíše Acylpyrin, protože na rozdíl od Aspirinu obsahuje méně protispékavých, balastních látek, kterým se chceme ve všech přípravcích vyhýbat.

Ibalgin a ibuprofen patří mezi další nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs). Dle studií bylo prokázáno, že tyto NSAIDs představují riziko selhání srdce a rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, poškozují žaludeční sliznici (vznik zánětu a vředů), mají negativní vliv na ledviny (typické je zadržování vody a sodíku, edema až po riziko selhání ledvin), představují zátěž pro játra, mají negativní vliv na střevo (mikrobiom a riziko rozvoje leaky gut), pro mnoho lidí přestavují výrazné dráždidlo-alergen. Navíc nic skutečně neléčí.

Z toho vyplývá, že nejlepší je se těmto typům prostředků vyhnout. Kromě následných možných negativních dopadů jsou pro organismus v daný moment zátěží, se kterou se musí vypořádat a složitě ji metabolizovat (stejně jako třeba alkohol) a přitom by veškerou energii potřeboval na samotné uzdravující procesy.

Také některé přírodní látky obsahují velkou koncentraci salicylátů (pokud jsou použity v kvalitní a koncentrované formě) a mohou acylpyrin/aspirin zastoupit. Je to například kůra vrby bílé nebo tužebník jilmový; důležité je s nimi nakládat opatrně. Ostatně na základě nich byl také acylpyrin vynalezen (jeho výhodou je přesné dávkování, které nemusíte u přírodních salicylátů tak dobře odhadnout a může se dle typu rostliny lišit). Acylpyrin je jedním z mála farmak (tzv. první generace), která se mohou vyplatit, protože má protizánětlivé, antistresové působení; je antiestrogenní a antiserotoninový. Může pomoci nejen při bolesti, ale při GIT obtížích, alergiích, kožních obtížích, migrénách, jako antidepresivum. S klienty ho taktéž po individuální domluvě využívám jako součást celého pro-metabolického přístupu ke zdraví.

Shrnutí a povzbuzení

Co nabízím, čím se liším, individuální konzultace a spolupráce: více informací na stránce Výživa a životní styl; konzultace.

Konkrétně k současné situaci a nemocnickému dění

Aktualizace – konec r. 2020
Článek vznikl na jaře, kdy bylo vše nové a nejasné. Proto se můj současný pohled v jistých bodech ještě trochu upravil a s tím i tento článek. Poslední měsíce ukázaly, že se jedná o manipulativní a promyšlenou hru systému (politika – zdravotnický systém – farmaceutický průmysl), na kterou většina společnosti přistupuje. Většina společnosti je bohužel vždy ta méně vědomá a sama navíc systém v základu tvoří; díky ní může v této podobě fungovat. Vychází to také z přístupu většiny lidí ke zdraví, z nedostatku informací o zdraví a malém povědomí o tom, co je fyziologicky zdravý stav a jak si ho funkčními způsoby dlouhodobě udržet. Na tom systém přímo stojí – nejde a nikdy primárně nešlo o zdraví lidí, ale o moc a zisk.

Roli hraje společně s nedostatkem skutečně prospěšných informací pro zdraví, s neoptimálním zdravotním stavem populace a vírou v systém („že to s námi přeci myslí dobře“) také strach, který je zcela cíleně vyvoláván a lidé s ním neumí pracovat, proto mu nekontrolovaně podléhají.
Celé to sahá daleko za pouhou místní, národní úroveň. Je to hra globální.

Veškeré praktické informace v tomto článku, jak přistupovat k fyzickým i psychickým aspektům zdraví, jsou však nadčasové, platí stále. Článek poskytuje mnoho konkrétních, návodných informací, proto ho nechávám jinak nepozměněn. Stejné platí i u článků k tématu: Pandemie tloušťky a nezdravé společnosti a Na (nejen) virus zpět k základům.

Další poznámky k zdravotnictví-nemocnictví a co se děje (nejen) uvnitř systému naleznete v příspěvcích, které pravidelně vychází na FB EliHealth (viz níže*) a v článcích zde na webech, např. „O mně„;  Nevhodné faktory: KDY to vše začíná, Estrogen a progesteron: omyly a lži, NEsuplementujeme nejen vit. D3 (zde je i o nesmyslnosti až škodlivosti vyšetření a nic nevypovídajících krevních testech), Cholesterol: jak je to s ním doopravdy nebo Pandemie nezdravé společnosti. Dále Vakcíny: proradný byznys a Vakcíny: historie lží.
Doporučuji velmi Přát si zdraví nestačí. Jedná se o rozcestník ke zdraví, ve kterém je řečeno vše – jak skutečně ke zdraví a jak ne. Věnujeme se zde i (minimálním) vlivu genetiky, testům a co je skutečná prevence (návštěvy systému to nejsou). Zodpovídá také otázku „proč“ manipulativní celosvětové dění*; proč někdo již „vidí“ a chce věci měnit, zatímco někdo ještě nechce. O tom, kdy se lidé konečně začnou řídit podle lidské fyziologie a nebo začnou o svoje zvířata pečovat skutečně přirozeně dle jejich fyziologie je článek Co je extrém, co je normální. Je v něm velká motivace, možná je jedním z nejdůležitějších v rámci přístupu k životu a zodpovídá téměř všechny otázky, které lidi okolo správného přístupu ke zdraví napadají.

*Od jara r. 2020 byly na FB průběžně zveřejňovány příspěvky ke covid-dění a dění ve světě, které jsou ale nadčasové; vystihují podstatu systému a veřejného pohledu na zdraví a přináší nápomocné informace pro mnohé z nás. Starší i aktuální příspěvky zaměřené na všechny aspekty, které se týkají výhodné a výnosné hry s nevědomostí, pohodlností a strachem, naleznete na Facebooku EliHealth v albu  „Zdraví a životní styl (také mimo výživu)“. Jedním z významných nástrojů ovládání lidí a vytváření fyzicky i psychicky slabé společnosti (otroků) je degenerativní strava – proto najdete souvislosti i v albu „Pro-metabolická strava (fyziologická výživa)“. 

Čerstvý vzduch a příroda – sluníme se venku vevnitř – imunita zaručena!