Kokosový olej – nasycený král

…potravina, suplement i lék pro lidi i zvířata
Aktualizováno 13. 12. 2024

Co se v článku mimo jiné dozvíte:
* Úvod (jaké tuky nechceme, jaké ano?)
* Typy kokosových olejů a jejich specifika
* Kokosový olej: potravina, suplement i lék
* Rozdíl mezi kokosovým olejem a MCT olejem
* Ještě více ke stresu, obezitě a mozku v souvislosti s tuky
* Cholesterol, KVO a tuky
* Další záživná fakta o kokosovém oleji
* Shrnutí a tipy EliHealth; proč a jaký kokosový olej?
(+ jediný bio a fairtrade olej, který nezneužíval opice!)
* BONUS: Kokos (či potravina XY) je z tropů. Je to pro nás nepřirozené?
Platí, že co jedli předci, je zdravé?

Úvod

Proč bychom se měli vyhýbat polynenasyceným tukům (PUFA omega-3 a o-6) a nahradit je tuky nasycenými jako je právě kokosový olej (případně mononenasycenými v umírněném množství, jako je extra virgin olivový olej)? Překvapuje vás to, protože slýcháváte pravý opak? PUFA, velmi nepřesně nazývané jako „esenciální“, jsou esenciálně toxické pro většinu teplokrevných organismů a jsou esenciální pro vznik nemocí, tloustnutí, předčasné stárnutí, degeneraci a smrt. PUFA jsou esenciální pro útlum metabolismu (a produkce buněčné energie) a hormonální nerovnováhu, rozvoj rakoviny, cukrovky, kardiovaskulárních obtíží, vývojových vad mozku a neurodegenerace (Alzheimer, Parkinson), depresí a „psychických“ onemocnění, (auto)imunitních onemocnění a trávicích obtíží. To se týká dospělých, dětí a teplokrevných domácích mazlíčků jako jsou kočky, psi, králíci a hlodavci, ale i hospodářská zvířata. Vše k tématu zjistíte z článku PUFA omega-3 a omega-6: toxické, nikoli esenciální.
Také se tam dozvíte, proč cholesterol z potravy – nasycených tuků – není problém a proč dokonce celé téma cholesterol je velmi nešťastně uchopené a cholesterol sám o sobě není problém (není žádný „zlý“ nebo „hodný“). K tzv. „vysokému“ cholesterolu pak doporučuji na webech spíše tento samostatný článek. Výčet všech vhodných tuků najdete na webech a FB v článcích o stravě nebo také v e-booku „Pro-metabolický receptář a průvodce ke zdraví dle lidské fyziologie“ včetně toho, jak je zařadit do jídelníčku.

Mnozí z vás již znáte výjimečného biologa-fyziologa Dr. Ray Peat. Pokaždé, když studuji jeho obsáhlé texty, tak si říkám, že mě nikdy nepřestane fascinovat objem vědomostí, které nashromáždil a které opíral o experimenty a praxi s dlouhodobými výsledky. Na rozdíl od většiny akademiků/intelektuálů, kteří (kromě farmaceutického byznysu a vlád) utváří mainstreamový pohled na zdraví, nestavěl závěry na pouhých ideách, ale na důkazech. Také si uvědomuji, jak musel být odolný, aby několik desítek let čelil tomu, co je tu okolo nás (pro mě důležitá motivace).

Ray Peat se velmi věnoval štítné žláze, progesteronu a dalším souvisejícím hormonům. Ty fungují jako ochránci tělesných struktur a buněčné energie před degenerativními vlivy kortizolu, estrogenu a serotoninu, PUFA tuků, některých chemikálií a dalších faktorů způsobujících fyziologický stres a hormonální nerovnováhu. To vše vede k menším a později větším problémům u dospělých, dětí i zvířat – imunitní obtíže (vč. „autoimunity“), náchylnost k infekcím a zánětlivé reakce, nadváha/podváha, cukrovka, poškození trávicího traktu, gynekologické, urologické či kardiovaskulární obtíže, rakovina, neurodegenerativní onemocnění.

Mezi substance s terapeutickými účinky, které podporují produkci energie v buňkách, pomáhají zefektivnit metabolismus a snižují stresové činitele, považoval Ray Peat vedle pregnenolonu, progesteronu, hormonů štítné žlázy, cukru (zdrojů sacharózy, glukózy+fruktózy), kofeinu, vápníku a dalších minerálů/vitamínů z živočišných potravin také kokosový olej.

Typy kokosových olejů a jejich specifika

Pokud vás od užívání nebo čtení o této potravině, suplementu i léku v jednom odpuzuje představa něčeho, co má lehkou kokosovou vůni a chuť nebo máte v minulosti s kokosovými výrobky negativní zkušenosti, nenechte se odradit. Kromě klasického panenského (extra virgin) oleje s typickou kokosovou vůní existuje také RBD, což je rafinovaný (dezodorizovaný) olej s neutrální vůní a chutí.
Pokud se jedná o olej kvalitní (nejlépe certifikovaný bio a fairtrade), tak tato šetrná rafinace není žádným škodlivým chemickým procesem – probíhá stlačením přes horkou páru, kdy se odstraní aroma a také zbytkové a ve větším množství potenciálně alergenní látky. Také u ní nedochází k oxidaci tuků: kokosový olej je totiž sám o sobě tepelně stabilní (RBD i virgin), i proto ho na rozdíl od PUFA omega-3 a omega-6 můžete vždy bezpečně konzumovat nebo používat na kůži u sebe i svých domácích zvířat. Odolá jak tropické teplotě, která ve vašem těle je, tak i většímu zahřátí. Proto v chladu tuhne (podobně také máslo) a až nad 25 °C se postupně rozpouští a teplu odolává. PUFA jsou vysoce nestabilní a oxidující, jsou stále tekuté a proto zůstanou bezpečné jen v těle chladnokrevných živočichů jako jsou ryby a žáby v chladných vodách. Ryby jinak žít nemohou – co by se v chladu v jejich těle stalo s kokosovým olejem nebo máslem? Ztuhnul by a ony šly ke dnu.
Tipy (i s ohledem na zdraví), kdy užívám kokosový olej bez vůně a kdy extra virgin najdete níže v kapitole „Shrnutí a tipy EliHealth“.

Kokosový olej: potravina, suplement i lék

Kokosový olej je král mezi nasycenými tuky a tvoří pevné místo v životě každého, kdo chce být zdravý, zdraví si udržet a předcházet nemocem. Jeho vlastnosti se vztahují i na mnoho dalších organismů vč. domácích zvířat. Má doslova všechny vlastnosti (chemické a i co se týče účinku na zdraví), které PUFA omega-3 a o-6 nemají. Jeho největším benefitem jsou zřejmě jeho pro-metabolické vlastnosti: zefektivňuje metabolismus, podporuje produkci buněčné energie a tepla, podporuje funkci štítné žlázy. Tím i podporuje hormonální rovnováhu a snižuje vhodně cholesterol. Může vám pomoci se ztrátou hmotnosti, pokud to potřebujete, protože pomáhá spalovat tuky (v kontextu pro-metabolické stravy a tím, že zefektivňujete štítnou žlázu) a také nemá tendenci ukládat se do tukových zásob. Což ale neznamená, že je vhodný jen pro lidi s nadváhou. I lidé s výraznou podváhou potřebují jíst stále zdravé tuky (akorát si jich můžou dovolit více)! 

Kokosový olej je velmi stabilní a odolný vůči teplu. Tvoří ho převážně mastné kyseliny (triglyceridy) s krátkým a se středně dlouhým řetězcem (MCT). MCT jsou velmi dobře stravitelné, protože se tráví jinak než ostatní tuky. Nepotřebují k trávení žluč a po vstřebání jdou přímo do jater, kde mohou být metabolizovány jakožto rychlý zdroj energie. Tělo je snadno a rychle zpracovává.

Mezi MCT patří kyselina kapronová (C6), kaprylová (C8), kaprinová (C10) a kyselina laurová (C12). Kyseliny C8 a C10 jsou pravděpodobně rychleji vstřebávány a využity jako zdroj energie (často je najdete jako „výtažek“ v podobě MCT oleje); kyselina laurová (C12) má však výraznější protizánětlivé a antimikrobiální účinky (anti -bakteriální, -virotické, -mykotické/kvasinkové a -parazitární)*. Kyselina laurová je prekurzorem látky monolaurin, která je silně antivirotická. Kokosový olej obsahuje 40 – 50 % kyseliny laurové, tudíž má silný antimikrobiální efekt a podporuje imunitu. Má však i další pozoruhodné fyziologické vlastnosti, jako je antioxidační, antihistaminový a protirakovinový efekt.
*I novější studie ukazují jeho efekt při infekcích způsobených patogeny (vč. takzvaného covidu), kdy kokosový olej působí protizánětlivé, snižuje C-reaktivní protein (CRP) a urychluje rekonvalescenci.

Podporuje také zdraví GIT, příznivě působí na mikrobiom i střevní stěnu (syndrom propustného střeva – leaky gut, střevní záněty). Pomáhá ze střev odvádět endotoxiny (jsou produkovány bakteriemi) a odpadní produkty (včetně produktů stresového mechanismu jako jsou nadbytečný škodlivý serotonin a estrogen). Nezatěžuje žaludek, játra a žlučník díky vlastnostem MCT již zmíněným.
Zlepšuje kardiovaskulární zdraví (KVO) a na rozdíl od jiných, škodlivých metod (jako jsou např. statiny nebo omega-3) zdravým způsobem snižuje hladinu cholesterolu k normálu.

Na rozdíl od PUFA (omega-3 a o-6) podporuje také u dětí i dospělých vývoj a činnost mozku, vč. léčby a prevence demence, Alzheimera a Parkinsona. Oxidace PUFA stojí za degenerací buněk u různých forem (neuro)degenerativních onemocnění, za tvorbou lipofuscinu (pigmentu z oxidace) a poruchami jater (cirhóza, ztučnění jater) nebo abnormálními imunitními reakcemi (rakovina, autoimunitní obtíže – ke kterým PUFA vedou nejen oxidací, ale hned několika způsoby).
MCT pomáhají zvyšovat citlivost buněk na inzulín (a tím zlepšovat inzulínovou rezistenci) a regulovat hladinu krevního cukru i u lidí obézních a s cukrovkou.

Kokosový olej má prokázané antioxidační účinky a mimo jiné také snižuje potřebu vitamínu E, který v těle funguje jako zřejmě nejsilnější antioxidant (PUFA jeho spotřebu naopak – ne náhodou – mnohonásobně zvyšují). Prospívá zdraví kůže.

Je tedy patrné, že lidé s již značně podlomeným zdravím mohou z kokosového oleje velmi benefitovat a všichni ostatní obtížím předcházet a prosperovat. A nejen lidé – kokosový olej podporuje také zdraví domácích zvířat (domácích mazlíčků i hospodářských zvířat) a v malém množství ho můžeme přidávat do pro ně adekvátní stravy. Slouží i jako  nosič (zředění) určitých silný účinných látek, které využíváme jako součást řešení obtíží u lidí i zvířat (viz e-book pro zvířata, konzultace). K tomu je více informací ještě níže v kapitole „Shrnutí a tipy EliHealth“.

Rozdíl mezi kokosovým olejem a MCT olejem

MCT olej se je „výtažek“ z kokosového oleje nebo palmového oleje, obsahuje výše zmíněné kyseliny C8 a C10, které jsou velmi rychle tělem využity jako zdroj energie. MCT olej díky přítomnosti jen těchto dvou nasycených mastných kyselin zůstává tekutý i v lednici a chladu na rozdíl od kokosového oleje. Oba obsahují vysokou koncentraci stabilních nasycených mastných kyselin – oba lze tepelně upravovat a také neoxidují v těle teplokrevných živočichů. Ale MCT olej je kvalitativně (a pro některé případy i zdravotně) horší než kokosový olej. MCT oleji chybí antimikrobiální kyselina laurová (C12), je méně přirozený pro tělo, potenciálně alergenní a některým jedincům dráždí trávicí trakt, zejména střeva. To neznamená, že je vyloženě škodlivý (tedy způsobem jako jsou PUFA), je to taky o množství a s čím ho jíte (nalačno versus do jídla). Používala bych ho jen tam, kde opravdu nutně potřebujete tekutý nasycený tuk (tzn. když potřebujete do něčeho něco rozmíchat a nechcete/ nemáte čas rozehřívat kokosový olej či potřebujete věc uchovávat v lednici a nechcete, aby směs ztuhla – domácí léčivé roll-ony apod.). Všude jinde používáme kokosový olej. Když není v lednici, není úplně tvrdý, má měkkou konzistenci; navíc lze rozpustit.

Ještě více ke stresu, obezitě a mozku v souvislosti s tuky

Schopnost MCT tuků zamezit tvorbě tuku v játrech má velmi pravděpodobně synergický efekt s činností štítné žlázy, protože dovoluje energii, aby byla využita, nikoli uložena. Pokud se ze sacharidů nevytváří tuk, mohou být cukry využity jako zdroj energie nebo jako zásobní glykogen. Proto přechod z PUFA tuků na kokosový olej zahrnuje hned několik anti-stresových procesů a snižuje vyplavování adrenalinu a kortizolu. Pokles krevního cukru a jeho nedostatek (nedostatek nejdostupnějšího a nejzdravějšího paliva) je signál pro vyplavení stresových hormonů.

PUFA snižují nevhodně krevní cukr několika způsoby. Ničí mitochondrie a zabraňují buněčnému dýchání, zamezují tak tvorbě energie. To znamená, že spalujeme palivo bez žádaného efektu (produkce dostatku ATP, tepla, CO2). PUFA tedy potlačují aktivitu respiračních enzymů a to jak přímo, tak skrze negativní vliv na hormony štítné žlázy. Také více vedou k přeměně sacharidů (zejména škrobů) v tuky, čímž podporují celý stresový mechanismus a činí i obezitu pravděpodobnější. Kromě tedy toho, že se samy o sobě snadno do zásob ukládají na rozdíl od nasycených tuků. Pro ty, co jedí kokosový olej je příznačné, že dokáží lépe využívat energii a vydržet déle bez příznaků hypoglykemie. A obzvlášť v kontextu stravy, kde slouží sacharidy vč. jednoduchých cukrů z vhodných zdrojů (sacharóza, fruktóza+glukóza) jako hlavní zdroj energie.

Mozková tkáň je na tuky bohatá, přičemž strava již od dětství a prenatálního stádia vývoje určuje na jaké. S tím se pojí i jejich dopad na mozek. Experiment z roku 1978, ve kterém byl těhotným myším přidán do stravy buď kokosový olej nebo PUFA olej, ukázal, že vývoj mozku byl znatelně lepší u malých myší, jejichž matky jedly kokosový olej.
Kokosový olej podporuje funkci štítné žlázy a štítná žláza řídí také vývoj mozku vč. myelinizace (tvorba nezbytného myelinu okolo nervových vláken). Výsledek mohl také jednoduše odrážet rozdíl mezi normálním jedincem a mezi jedincem s hypofunkcí štítné žlázy (neefektivním metabolismem v důsledku PUFA). V roce 1980 vědci předvedli, že mladé krysy krmené mlékem obsahující PUFA olej, zabudovaly PUFA přímo do mozkových buněk a měly tak v důsledku strukturálně abnormální mozkové buňky. Mozek bohatý na omega-3 nebo omega-6 není žádoucím jevem (více v článku o PUFA v kapitole 12).

Cholesterol, KVO a tuky

O cholesterolu se můžete dočíst vše důležité v Cholesterol: jak je to s ním doopravdy. Cholesterol (HDL i LDL) není sám o sobě „zlý“, má svoji funkci a potřebujeme ho normálně produkovat. Tvoří se v játrech, je součástí imunitního systému a chrání buňky před stresem. Kokosový olej pomáhá udržet jeho optimální množství, aniž by ho však škodlivě srážel nebo zastavoval jeho produkci. Jak to dělá?

Od 30. let 20. století se mnohokrát prokázalo, že potlačení thyroidných hormonů (štítná žláza) zvyšuje sérový cholesterol a zvyšuje úmrtí v důsledku infekcí, rakoviny a KVO (kardiovaskulárních onemocnění). Zvýšení thyroidních hormonů cholesterol snižuje k normálu. Za této situace však štítná žláza nepotlačuje syntézu cholesterolu (ten je stále produkován!), ale umožňuje, aby se z něj správně vytvářely hormony a žlučové soli.
Když je štítná žláza efektivní, cholesterol v krvi vstupující do vaječníků řídí množství progesteronu, který je vaječníky produkován. Ta samá situace se objevuje ve všech tkáních produkující steroidní hormony, jako jsou nadledvinky a mozek. Progesteron a jeho prekurzor pregnenolon mají (na rozdíl od estrogenu) obecně protektivní, antistresovou funkci: jsou antioxidant, protirakovinné, působí proti křečím a krevním sraženinám, podporují činnost mozku atd. Jakékoli narušení produkce cholesterolu (tj. statiny, PUFA a omega-3 suplementy!) narušuje tyto životně důležité protektivní funkce. Progesteron má pak pochopitelně zásadní vliv na reprodukční funkci mužů a žen; vyvažuje stresový a v nadbytku karcinogenní hormon estrogen.

Důkazy nasvědčují, že kokosový olej, pokud je přidáván pravidelně do vhodné stravy, snižuje cholesterol k normálu, protože podporuje jeho zdravou přeměnu v pregnenolon a progesteron. Kultury konzumující kokosový olej mají trvale nižší cholesterol než lidé v „západním světě“. To mají ale ostatně i lidé na západě, pokud jsou na pro-metabolické stravě a to přitom jedí na cholesterol bohaté potraviny z vhodných zdrojů (bio vejce, mléko, sýr, maso, mořské plody, kokosový olej, bio/grass-fed máslo). Mají menší stresovou zátěž, efektivní štítnou žlázu a tvoří adekvátně hormony z cholesterolu. Sem patří i moji klienti.

Mnoho lidí vidí kokos a kokosový olej v jeho tuhé, bílé podobě, a tak si ho – i kvůli mainstreamové výživové a farmaceutické propagandě – spojili s obrázkem plaku v cévách z usazeného cholesterolu (což je však ve skutečnosti příčina oxidace PUFA v kombinaci se stresovou reakcí, jak vysvětluje více článek o PUFA). V těle nasycené tuky nemůžou být „pevné“, protože se v teple roztékají. Mnoho dalších představ o nasycených tucích a cholesterolu, které se v naší kultuře v posledních desítkách let tradují, jsou lživé a zavádějící.
Kokosový olej a máslo zcela programově zhruba od poloviny 20. let zastínil průmysl s PUFA tuky, které se začaly přidávat téměř do všeho. O agendě vedoucí k nezdravé společnosti si můžete přečíst více v článku Džungle ve světě zdraví a v článku o rostlinných antinutrientech (vyšel i v audio verzi k poslechu). Netýká se jen PUFA.

Další záživná fakta ke kokosovému oleji

* Ve 40. letech minulého století se farmáři snažili použít kokosový olej, aby zvířata rychleji tloustla. Zvířata rostla, ale byla aktivní, štíhlá a hladová. Farmáři zjistili, že když použijí kukuřičný a sójový olej (koncentrované PUFA), zvířata tloustla rychleji (utlumení metabolismu). O to farmářům jde – vykrmit zvířata rychle, aby je mohli co nejdříve porazit a tím je také stál jejich chov méně peněz. Nejde jim o to mít co nejzdravější a dlouho žijící zvířata, ale o co nejrychlejší výkrm a produkci masa. O tomto se více dočtete v článku o rostlinných antinutrientech, PUFA a škrobech v úvodní kapitole o „rostlinné agendě“ a v kapitole „Bezlepkově: proč nám není lépe?“ (v pasáži o sóje a goitrogenech). Ke krmení hospodářských zvířat s ohledem na jejich zdraví a složení živočišných produktů doporučuji samostatný příspěvek Malochov hospodářských zvířat s ohledem na zdraví zvířat, lidí a okolí. 

* Biolog a specialista na lidskou fyziologii Dr. Ray Peat se začal před mnoha lety o kokosový olej zajímat více, po setkání s manželským párem: jejich věk se příliš nelišil, přesto žena vypadala mnohem mladší než její třesoucí se manžel s nastupující demencí a „věkovým“ pigmentem lipofuscinem na kůži (vrcholný projev oxidace PUFA omega-3 na kůži i orgánech, viz kapitola 13 v PUFA článku). Žena – Filipínka vždy vařila dvě různá jídla nebo jen jídlo pro sebe, protože jejímu muži nechutnala filipínská kuchyně. Žena používala dle tradice třikrát denně ve svém jídle kokosový olej. (Kromě jiných se kokosovým olejem a jeho pozitivním vlivem na zdraví u tropických kultur zabýval také Dr. Weston Price).

* Když vědci dali na zimu hibernujícím živočichům kokosový olej a dobré zdroje sacharidů, nebyli schopni hibernovat kvůli nárůstu energie a rychlému metabolismu.
* Další fakta z přírody i z lidské společnosti o nasycených versus polynenasycených tucích (vč. omega-3) najdete v článku o PUFA.

Shrnutí a tipy EliHealth;
proč a jaký kokosový olej?

Lidé se mě někdy ptali, jak by mě mohli podpořit, když pravidelně čerpají informace na webech i Facbooku, které jinde na české scéně volně dostupné nenajdou a nenajdou je tu ani za peníze… a kterým věnuji velké množství času. Informace, které však sdílím, sdílím ráda. Přemýšlela jsem nad tím, co by mohl využít opravdu každý ke svému prospívání, nestojí to čas, energii a velké peníze; zároveň je to tak jednoduché, že to každý bude umět použít a univerzální, že to lze využít hned několika způsoby. Něco, co je potravinou, suplementem a dokonce lékem! Multifunkční produkt, ze kterého může mít užitek kdokoli, nadčasově a celoživotně (pokud mu jde tedy o dlouhodobé zdraví, zotavení se nebo „jen“ dobrou kondici v náročné době plné stresorů). Zároveň aby to bylo něco, za čím si mohu a budu stát s velkou pravděpodobností až do konce života po letech svojí osobní zdravotní cesty, studia i praxe s lidmi a zvířaty. Jak mnozí již víte, tak skutečně užitečných suplementů a doplňkových léčivých látek je jen malá hrstka.

V té hrstce, která navíc splňuje výše uvedená kritéria, mě napadl právě kokosový olej:
král mezi stabilními nasycenými tuky, pro-metabolický (podporuje produkci energie a štítnou žlázu, hormonální rovnováhu, zdravě snižuje cholesterol k normálu, podporuje vývoj a činnost mozku), snadno stravitelný zdroj energie, neukládá se do tukových zásob, protizánětlivý a antimikrobiální (anti-bakteriální, -virotický, -mykotický/kvasinkový, -parazitální), antioxidační, hypoalergenní (obzvlášť varianta RBD; ať už jste zrovna v jakémkoli zdravotním stavu) a chutný (některým vyhovuje více RBD, někomu virgin s lehkou kokosovou vůní a chutí).
Z toho vyplývá, že je pomocí mj. při alergiích, infekcích, kožních a trávicích obtížích.

Můžete ho navíc použít jak na teplou kuchyni – nepřepaluje se (vč. vaření, bezlepkového pečení, grilování, přípravy masa, dezertů…) tak studenou kuchyni (na dezerty, pomazánky, dresinky, k ovoci, do smoothie, koktejlů, kaší a příloh, na doplnění jakéhokoli jídla…). Lze přidat kamkoli nebo užívat ve vhodném množství samotný jako lék/suplement (není nutné, pokud ho používáte denně v kuchyni). Hodí se ale i na ošetření pokožky vč. suché kůže, kožních defektů, ekzémů, oparů/bradavic, ran atd.; ústní hygienu (oil pulling nebo čištění zubů), na péči o vlasy (konečky); či jako lubrikant. Využijete ho při výrobě vlastní přírodní kosmetiky a krémů (např. s bambuckým máslem a esenciálními oleji), která tak nebude obsahovat PUFA oleje, jako většina přírodních přípravků na trhu. Především varianta extra virgin se hodí pro péči o tělo vč. pobytu na slunci, na podrážděnou nebo suchou kůži. V poslední době jsem si ho oblíbila hlavně na nohy, paže i ruce; kůže je hladká a má příjemný kokosový nádech. Obě varianty oleje můžete samozřejmě použít na masáže a tak si masáž zdravotně nezkazit tím, že vám masér do kůže vtírá toxický PUFA olej. Používáme ho také jako nosič (pro aplikaci/zředění) určitých účinných látek (např. bio EO vnějšně i vnitřně) pro lidi i zvířata.

Hodí se i pro domácí mazlíčky a hospodářská zvířata jako doplněk k jejich přirozené stravě. U koček a psů to je syrové maso, kosti, vnitřnosti. Psi na rozdíl od koček k tomu mají i určité, lépe stravitelné druhy sacharidů (pozor, mnozí dávají nevhodné škroby nebo samou zeleninu obsahující antinutrienty a nadbytek vlákniny). To je strava odpovídající fyziologii jejich druhu na rozdíl od jakýchkoli granulí nebo konzerv, kterými jim (nevědomky) velmi ubližujeme a život ukracujeme. Jsou škodlivé a degenerativní kvůli složení i způsobu zpracování. Poškození probíhá dlouho uvnitř, než se projeví (lidé si tak myslí, že dělají vše správně, ale nedělají), mnoho obtíží se považuje za „náhodu“ nebo normu (ale není) a současná norma dožití není přirozená norma ani dlouhověkost! Některých zásadních chyb se dopouští i zastánci „klasického“ BARF (v rámci krmení, suplementů a řešení obtíží). Vidím to a následky toho řeším pořád a všude.

Kokosový olej podporuje zdraví zvířat podobným způsobem jako to vaše, proto je jak vhodnou součástí jejich stravy, tak i prevencí a pomocí při léčbě nemocí/zranění; hodí se i na určité vnější ošetření (vč. hlodavců!) i na vnitřní užití (aplikace/zředění účinných látek). U zvířat ho používáme do stravy v malém množství dle velikosti zvířete (psi a kočky tuk ve stravě potřebují, ale nepotřebují nadbytek). Stravě, prevenci a řešení obtíží se věnuje e-book – Velký průvodce ke zdraví domácích mazlíčků. Je nezbytný pro všechny (vč. pokročilejších majitelů), kteří si chtějí dopřát radost se zvířaty, ušetřit strach a bolest jim i sobě, a ušetřit peníze za krmení i dlouhodobě nefunkční „léčbu“ obtíží, které z podstaty nevhodné péče nastanou. Vidíme to pořád a všude. CHYBY jsme z neznalosti dělali všichni, ale největší chybou je v tom nadále pokračovat, když už se s lepšími informacemi setkáme 🙁 

Kokosový olej vás sám od sebe (stejně ale jako cokoli jiného vytrženého ze správného kontextu) ze všeho neuzdraví. Je však velmi potentní. Pokud uděláte třeba už jen tak malou změnu, že se zbavíte všech koncentrovaných zdrojů vysoce škodlivých, vždy při požití v těle a na kůži oxidujících, anti-metabolických a karcinogenních PUFA tuků (omega-3 a omega-6) a nahradíte je za tuky převážně nasycené (vč. kokosového oleje), tak to po zdravotní stránce velmi pozitivně pocítíte. Směřujete tak k značnému prodloužení života a zpomalení stárnutí, protože jste odstranili PUFA, jeden z největších stresorů, které na nás už od dětství působí a zdraví podrývají. Jak již bylo zmíněno, hodí se navíc nejen na konzumaci – užitné i léčebné vlastnosti má také zevnějšku (77 tipů, jak využít kokosový olej: draxe.com/nutrition/coconut-oil-uses/. Ač se k mnoha doporučením Dr. Axeho nepřikláním, tak toto je velmi kreativní seznam tipů vč. domácnosti a kosmetiky; zapomněl jen na stravu a léčbu zvířat 🙂 ).

KOKOSOVÝ OLEJ WOLFINO: Celý rok jsem pracovala s Járou Tomasem z Wolfino.cz** na tom, abych kokosový olej mohla na trhu nabídnout v té nejvyšší kvalitě a dvou provedeních, přičemž obě jsou bio:
— RBD – rafinovaný s neutrální vůní/chutí;
— extra virgin – extra panenský v raw kvalitě s lehkou kokosovou vůní/chutí.
Klienti a fanoušci (a jiní pro-metaboliťáci 😉 ) vědí, že osobně ke konzumaci, pro vnitřní užití a pro domácí zvířata doporučuji spíše RBD. Je velmi hypoalergenní. Extra virgin používám příležitostně na doplnění určitých typů jídel (např. sladké pokrmy, orientální kuchyně) a nebo hlavně na zevnější užití, péči o tělo dle tipů výše.

Oleje můžete zatím koupit na www.wolfino.cz (RBD/rafinovaný je přímo zde a extra virgin najdete zde) a v nabídce je také výhodné balení 5 + 1 zdarma ve variantě virgin, RBD a nebo různé mixy obou.
** Jak jsme se poznali, jak probíhala a probíhá naše spolupráce, cestu ke kokosovým olejům a kolagenu popisujeme i v pátém díle Pro-metabolického podcastu (minuta 41:45)!

Čím se tento olej od ostatních na trhu také liší?
Na trhu najdete mnoho produktů v bio (organic) kvalitě – to je i olej Wolfino. Podporujeme udržitelné zemědělství a nepoužíváme syntetické pesticidy a jiné chemikálie. Navíc však:
1) Je fairtrade – farmáři na Filipínách, odkud olej pochází, dostali odpovídající odměnu. U produktů z plantáží a tropických plodů se běžně zneužívá levná pracovní síla vč. dětí.
2) Ke sběru kokosů nebyly využity opice. Tato praktika se bohužel používá a můžete si zadat do Googlu „monkeys coconut oil“ a podívat se na obrázky, jak odporné to je.
3) Neobvyklý je také výhodný poměr cena/kvalita/množství, který na českém trhu u jiných kokosových olejů neseženete.

Doporučuji začít s jednou lžičkou denně, pokud jste kokosový olej nikdy nejedli; a sledovat jak se cítíte, zda se změnila stolice atd. Po pár dnech či týdnech můžete množství postupně navyšovat až budete jíst 1 – 2 lžíce denně jako součást stravy. Neexistuje žádné „správné“ univerzální množství, záleží na vašich potřebách a také samozřejmě na tom, kolik jiných tuků za den přijmete. V rámci tuků „zvlášť“ (tedy mimo nasycené tuky obsažené přirozeně v živočišných potravinách) doporučuji již dlouhodobě klientům klást důraz na kokosový olej a za ním přichází na řadu bio či grass-fed máslo (případně bio ghí) a extra panenský olivový olej.

Cesta ke kokosovému oleji Wolfino

Náš filipínský výrobce pracuje s několika různými farmáři (okolo 1300 malých farem), které pěstují kokosové palmy – neboli kokosovníky – na certifikovaných bio plantážích na ostrově Palawan. Pracujeme s farmáři v rámci těch nejetičtějších a nejspravedlivějších podmínek. Nakupujeme kokosové ořechy za ceny, které podporují udržitelné zemědělství a zároveň tak, aby se produkce kokosů farmářům vyplatila. Při pěstování a sklizni naši farmáři dbají na zachování úrodnosti půdy a na ochranu celého ekosystému.
Kokosovníky jsou pěstovány přirozeně, bez genetické modifikace, pouze za přítomnosti přírodních hnojiv a bez syntetických pesticidů – tedy jak to příroda zamýšlela. Při sběru kokosových ořechů také nevyužíváme opice, jak je to běžné na mnoha farmách. Proto najdete na naší etiketě logo „Not picked by monkeys“ – nesbíráno opicemi. Jak probíhala a probíhá naše spolupráce s Wolfino.cz, cestu ke kolagenu a kokosovým olejům popisujeme i v pátém díle Pro-metabolického podcastu (minuta 41:45)!

Kokos (či potravina XY) je z tropů. Je to pro nás nepřirozené?

Je pravda, že v našich končinách předci kokos neměli. Jedli taky zároveň z neznalosti a nebo z nedostatku potraviny, které fyziologicky vhodné nejsou (obiloviny obsahující velkou koncentraci lepku, luštěniny, zdroje PUFA). Naše podmínky (chlad, málo slunce a relativní neúroda) nejsou ideální. Kdybychom mohli, většina z nás se přirozeně přesune do teplejších a úrodnějších končin, kde mimo pro-metabolického slunečního svitu rostou i plodiny téměř bez antinutrientů a PUFA tuků jako je zralé sladké ovoce a nebo právě kokos a produkty z něj (kokosový olej).

Máme se ochuzovat o veškeré fyziologicky prospěšné věci z tropů a subtropů jenom kvůli tomu, že se naši prapředci z různých důvodů přesunuli do méně úrodných geografických oblastí? Máme kvůli tomu dokonce pokračovat v konzumaci nefyziologických a degenerativních potravin, protože je jedli předci, protože nevěděli, že jsou škodlivé a nebo neměli tehdy z nouze/hladu jinou možnost? Zároveň je samozřejmě vhodné vybírat produkty, které jsou fyziologicky vhodné a zároveň pěstovány v režimu udržitelného zemědělství a s ohledem na životní prostředí (bio kvalita, fair trade, bez zbytečného utrpení zvířat). Nebo v rámci ovoce volíme alespoň kompromis mezi tím, co je dostupné a na co máme peníze, jaké druhy se hodně ošetřují chemií a co ne; všechno ovoce vždy bio nemám (živočišné potraviny bio/grass-fed nebo z malých prověřených farem chceme ale vždy). Zde nastává paradox – různé živočišné potraviny přesně z těchto odpovídajících zdrojů mohou být skvělou lokální potravinou, přesto je mnozí obhájci lokálnosti v dostatečném množství nejedí a přesnost dávají antinutrientním (ne)lokálním plodinám.

Mnozí kritici kokosu a (sub)tropických plodin a zastánci „lokálnosti“, kteří se odvolávají na předky konzumující obilí, luštěniny, ořechy a produkty mléčného kvašení, si taky neuvědomují, že naši prapůvodní předci obilí nikdy nejedli, ale lovili zvěř a sbírali to, co v přírodě samo rostlo (některé ovoce, byliny). Člověk není zvyklý na obilí/lepek. Tvrzení opaku je absurdní, epizodní omyl. Můžete porovnat dobu, co je rod homo na světě (2,8 mil. let) s dobou, jak dlouho tu je zemědělství a pěstování obilovin (11,5 tis. let). Taktéž semena a ořechy – než by je prapředek vyloupal nebo z nich vylisoval mezi kameny olej, tak umře hlady nebo ho uloví predátor (tedy ještě dříve, než ho zabije samotný PUFA olej/tuk, což se děje v současné společnosti).

Mléčné kvašení (kefír, jogurt, zelí, kváskový chleba) pak naši bližší předci využívali pro to, aby potraviny zakonzervovali, takže z nouze. Kvůli nadbytku bakterií (kterých má ve střevě většina z nás nadbytek, produkují endotoxiny, zvyšují, estrogen, serotonin, histamin!) a kyseliny mléčné (zátěž pro játra) nejsou ale vhodné na denní bázi. U chleba je navrch problém lepek a antinutrienty (tzn. je přímo škodlivý a úplně nevhodný), u zelí máme navrch antinutrienty-goitrogeny a nadbytek vlákniny, navíc zelenina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Když už kvašené, tak zároveň výživné – bio řecký jogurt, ovčí či kozí jogurt a ideálně bio kravský/kozí/ovčí sýr a tvaroh, které kyselinu mléčnou a bakterie téměř nemají. Navíc mají vápník, laktoferrin, vit. A, D, K a živočišné bílkoviny.

Co se týče degenerace a dopadu na společnost – antinutrientní obilí a luštěniny jsou levná potrava pro otroky, v historii to tak vždy bylo. Takto si některé kultury podrobily ty druhé, udělaly z nich slabé, poslušné, otupělé poddané. A probíhá to doteď. Více o „rostlinné agendě“ je v úvodní části článku o antinutrientech.
Z hlediska lokálnosti: co tedy chcete jíst, pokud chcete jíst „lokální“ rostlinné potraviny? Brambory a batáty jsou z Ameriky, proso (jáhly) z Číny a Indie, pohanka z Číny, rýže z Asie, quinoa z Peru, většina koření z Asie… Ba co víc – všechno ovoce vč. „lokálního“, kromě drobných lesních plodů, jsou člověkem nově vyšlechtěné druhy, které samy od sebe v přírodě neexistovaly! Všechny současné obiloviny jsou taktéž vyšlechtěné…
Je dobré brát v úvahu, že mnoho ze zdrojů, které mluví o „původním, tradičním = prospěšném lokálním obilí a luštěninách“ podléhá účelové degenerativní rostlinné agendě ve prospěch nemocnického systému a poravinářského průmyslu, a která podlamuje zdraví a lidi udržuje v nemoci. Systém je to důmyslný, máme zde klasické farmaceutické degenerátory a pak „alternativní“ degenerátory, kteří zde jsou pro už ty zdraví-chtivé lidi zklamané oficiálním nemocnictvím. Ani jedna z cest ke zdraví nevede, metabolický útlum, stresovou reakci a hormonální nerovnováhu prohlubuje (vč. rozvoje rakoviny, imunitních onemocnění, cukrovky, neplodnosti). Alternativci, kteří nevychází z lidské fyziologie, dosáhnou stejných konců, jako ti, co následují oficiální nemocnictví. A tak je to záměrně propagované.

To, že něco jedli nebo nejedli předci nebo že to není lokální, není dobrá šablona pro to rozhodovat se, zda je něco vhodné nebo ne. Dobrou šablonou je jedině znalost fyziologie – jaké vlastnosti má tělo a jaké vlastností má látka/potravina/postup a zda to jde dohromady, zda to zvýší či sníží stresové činitele, zda to podpoří či naruší produkci buněčné energie, zda to poškodí či vyživí tkáně… Platí u dospělých, dětí, domácích zvířat a domácích mazlíčků.

Další informace související s tématem a zapadající do kontextu pro-metabolického (fyziologického) přístupu k životu a zdraví najdete v odkazech v celém textu výše.
Pro-metabolické stravě z praktického hlediska se věnuje většina dílů Pro-metabolického podcastu a audio články; dále například článek Pro-metabolická strava: je omezující? a životnímu stylu dle fyziologie pak Co je extrém, co je normální. Jejich cílem je mnoho uvědomění (si), odpovědi na „proč“ a motivace, jak jít dál. Rozcestníky ke zdraví pak jsou Džungle ve světě zdraví a výživy. Proč jsou informace protichůdné?; Nevhodné faktory (nejen) v těhotenství a Přát si zdraví nestačí.