Pití (vody): kolik a jakou

Platí čím více pijeme vody, tím lépe? Nikoli. Jedná se o další nezdravý omyl ze „světa zdraví“.
Proč je kohoutková voda škodlivá pro lidi i zvířata?
Proč mají zvířata zdravotní obtíže kvůli nadměrné potřebě pít? Proč na granulích a průmyslové stravě nemohou upít nikdy dost tekutin?
Aktualizováno 27. 4. 2023

Co se v článku mimo jiné dozvíte:
* Důsledky nadměrného pití
* Jak poznáte, že se přepíjíte?
* Kolik vody? Kdy pít?
* Kvalita vody je zásadní
* Kohoutková voda bez filtru
* Filtrování kohoutkové vody
* Proč je voda bez minerálů nejlepší
* Studánky, degenerativní „léčebné“ lázně, minerálky
* Plavání v chloru – dospělí i děti
* Kohoutková voda a jakékoli granule/konzervy: metabolická katastrofa pro zvířata🐾 (+ náhradní mléka)
* Shrnutí k filtraci


Důsledky nadměrného pití

Většina lidí se vodou nebo čaji přepíjí (jsou vystrašeni z dehydratace), čímž si v kontextu jejich zpravidla nevhodné stravy a utlumeného, vystresovaného metabolismu škodí. Pijí jen ze zvyku; někdy zapíjí hlad a volání těla po vhodných zdrojích energie; nebo pijí na základě univerzálních nesmyslných doporučení, která neodpovídají individuální potřebě (pravidlo „nejméně osm sklenic denně!“). Je to jako kdyby někdo vyhlásil, že všichni musí jíst univerzálně 5000 kcal.

Hyper-hydratace neboli intoxikace vodou vede k nerovnováze elektrolytů. Buňky (vč. těch mozkových) potom v důsledku toho otékají, zvětšují objem a snaží se vyrovnat koncentraci vody a elektrolytů. To může vést od bolení hlavy a zmatenosti přes nabírání na váze, křeče až ke smrti.

Jedním z častých scénářů ve „světě zdraví“ je ten, kdy se lidé snaží o domněle „zdravou“ (tedy nezdravou) stravu v podobě: celozrnné obiloviny, luštěniny, syrová zelenina, ořechy a semena, PUFA omega-3 a o-6 tuky, množství nestravitelné vlákniny. Zároveň se napájejí litry vody (nebo zelených „detoxikačních, ozdravných“ šťáv či čajů) a mnohdy se ještě vyhýbají soli. Obzvlášť v tomto kontextu pak mají nedostatek sodíku a pitím litrů vody do toho si zakládají na metabolickou katastrofu („ředění“ mezibuněčné tekutiny, nerovnováha elektrolytů, hyponatremie). Tato strava je pak ale pochopitelně problematická kromě nedostatku soli i z jiných, závažných důvodů. Navýšením soli nebo ubráním tekutin se vliv antinutrientů, PUFA a nedostatku dobře využitelných živin nijak nesmaže.

Mnoho lidí (ať už pojídají „běžný“ junk-food nebo se snaží o domněle „zdravou“ stravu výše) má již i v důsledku toho utlumený metabolismus, nedostatek paliva – sacharidů vč. jednoduchých cukrů z vhodných zdrojů (zejména ovoce, OJ, med, javorový sirup, cukr, hlízy, bio mléko/kozí mléko) a nedostatek dobře využitelných vitamínů a minerálů z rozmanitých zdrojů živočišných bílkovin. Přidáním nadbytku vody do tohoto kontextu ředí elektrolyty, vytvářejí jejich nerovnováhu a odvádí je z těla; to představuje pro tělo ještě více stresu, tedy ještě více zpomalují metabolismus (štítnou žlázu). Jejich zdravotní stav se nelepší a dlouhodobě zhoršuje.

Čím více se potíme, tím více se tělo zbavuje soli. Pokud to nahradíme pouze vodou bez soli, může dojít k hyponatremii – nebezpečně nízké hladině sodíku. Mnoho maratonců toto zažívá po závodech. Neplatí to jen u pocení/sportovní aktivity, ale i v případě, že málo solíme (a máme případně nedostatek dalších elektrolytů díky nevhodné stravě) a hodně pijeme. Odjakživa se nedávala nikdy lidem do kapaček jen voda; vždy je to voda + sodík a někdy glukóza (což je jeden z velmi ojedinělých případů, kdy se nemocnictví v něčem strefovalo a mělo to pozitivní efekt).

Jak poznáte, že se přepíjíte?

▪️ chodíte na záchod mnohokrát denně (není normální chodit každou hodinu až dvě!);
▪️ moč je úplně bezbarvá (měla by být žlutá);
▪️ chodíte na záchod několikrát za noc (což může být důsledkem celkově neefektivního metabolismu, nejen pití);
▪️ je vám zima, studené ruce a nohy (opět neefektivní metabolismus, příčinou nemusí být jen pití);
▪️ neustálá žízeň (hyper-hydratace může zvyšovat pocit žízně, takže pitím potom přikládáte polínko do ohně; řešení je výživná pro-metabolická strava, která představuje snížení stresové zátěže a také přidání soli a výživných tekutin místo nadbytku vody).
Mnoho z těchto symptomů jsou také obecně symptomy utlumené štítné žlázy a neefektivního metabolismu, za které mohou také další nefyziologické faktory. 

Kolik vody? Kdy pít?

Množství je velmi individuální. Doporučení dle „zdravých“ pouček neodpovídají potřebě konkrétního člověka. Záleží na zdravotním stavu (metabolismu), ale také na pohybové aktivitě, venkovní teplotě a vlhkosti, pocení, ale hlavně vždy na pocitu žízně a co si tělo vyžaduje. Nezapomínejte, že pro-metabolická strava obsahuje hodně vody v potravinách; s vodou vaříte. Voda je ve všem, pokud nejíte výhradně jen suchý junk-food. Navíc i naše buňky produkují vodu skrze buněčné dýchání; voda je koncový produkt společně s CO2 a ATP (energií).

Pokud pijete bylinné čaje, tak se toto vše vztahuje i na ně. Jako základ tekutin, co pijete, je však vhodnější voda než čaje (klidně i teplá) a výživné nápoje (viz níže). Bylinné čaje doporučuji jen na chuť 1-2 hrnky denně.

Výhodnou tekutinou jsou také nápoje, které obsahují zároveň také kvalitní živiny, vitamíny, minerály. Např. krátce vařený vývar z bio kostí, pomerančový džus (OJ) se špetkou soli (+ grass-fed hydrolyzovaným kolagenem); kolagen + voda + sůl; bio (kozí, kravské) mléko + cukr/javorový sirup/med + skořice; kvalitní káva + bio (kozí, kravské, kokosové) mléko + cukr **. Pokud pijete (teplou) vodu ráno na lačno po probuzení, je možné do ní vymačkat trochu šťávy z citronu/limety a přidat špetku soli.
** Některé z těchto nápojů nemusí prozatím sedět a teď nemusí být vhodné, protože váš metabolismus je utlumený, organismus nevyživený a/nebo máte GIT obtíže. Cílem je to napravit, později je budete moci zařadit. Pomoci vám může „Pro-metabolický receptář a základní průvodce ke zdraví dle lidské fyziologie“, kde najdete vše zásadní na jednom místě a jak to uvést do praxe. 

Pokud tedy pijete více tekutin kvůli teplu nebo pohybové aktivitě, vždy přijměte alespoň i odpovídající množství soli a cukrů ve stravě (např. ovoce a OJ obsahuje kromě cukrů také hodně elektrolytu draslíku), abyste udrželi zdravý metabolismus.

Kdy pít? Kvůli možnému narušení trávicích procesů vidím jako vhodné nepít větší množství vody 30 minut před jídlem a 30-60 minut po jídle. Týká se to tekutin jako je voda/bylinný čaj. Vývar z kostí a výše zmíněné nápoje mají také živiny, a tak k jídlu většinou nevadí (např. ½ až 1 hrnek vývaru), samy o sobě jsou výživou.

Kvalita vody je zásadní

Pití vody není jen o množství, ale také o kvalitě a to na prvním místě. Kvalita vody ovlivňuje zdraví podobně jako kvalita jídla. Čistá voda je nezbytná pro zdraví stejně jako pro-metabolická strava, tj. fyziologicky vhodná strava pro dlouhodobé zdraví.
Z těchto stránek už znáte, že nevhodná strava a vakcíny jsou nejvýraznějšími fyzickými faktory/stresory, které narušují metabolismus už od buněčné úrovně (produkce ATP), působí hormonální nerovnováhu, spouští dlouhodobě celý stresový mechanismu a vedou tak ke všem zdravotním obtížím. K fyzickým stresorů ale patří i toxické látky, karcinogeny a hormonální disruptory z vnějšího prostředí, např. škodlivé suplementy, většina syntetických „léků“ a běžné chemické kosmetiky/parfémů/domácích čističů, nadbytek EMF smogu, pesticidy a také nevhodně filtrovaná voda. V současné době vidím zhruba tři kategorie vody:
1️⃣
nejhorší kvalitu (kterou má stále zřejmě většina lidí),
2️⃣ dobrou (mnozí „biohackeři“),
3️⃣ zřejmě ještě lepší.

Kohoutková voda bez filtru

Nejhorší kvalitou vody je kohoutková z vodáren, kterou můžeme považovat za toxickou. Jistě, nezabije vás hned stejně jako jiné pro zdraví destruktivní látky, které lidé stále užívají (vakcíny, mnoho ze suplementů a syntetických „léků“, lepek a jiné antinutrienty, PUFA omega-3 a omega-6). Zdraví však trvale podrývá a v kombinaci s dalšími faktory/stresory je pak cestou k nemocem. O to více, když jsme jí obklopeni všude: v rámci pitného režimu, vaření, sprchování, mnozí ji dávají domácím mazlíčkům (viz níže) a hospodářským zvířatům (a jejich produkty pak jíme), zalévají s ní úrodu na zahradě…

Přesto se stále mnoho lidí domnívá, že kohoutková voda je v pořádku. Proč? Vychází to z podobného přesvědčení jako má stále mnoho lidí, že zdraví škodlivé věci nemůžou být přeci tak špatné, když se dovolí prodávat nebo jsou dokonce „odborníky“ a „autoritami“ doporučované (např. mnoho z běžně prodávaných potravin nebo výživových směrů, suplementů, vakcíny). Tudíž přeci by nám všem masově nepouštěli do kohoutku nezdravou vodu!
Zdraví škodlivé potraviny, suplementy a „léky“ se prodávají, přímo nutí a „nařizují“, stejně jako kohoutková voda. Systému nejde o dobro a zdraví lidí, což je iluze, ve které spí stále většina (a právě proto) nezdravé společnosti. Jde mu o nemocné a závislé otroky (byznys) a udržuje je jen do takové míry živé, aby pro něj pracovali a on se na nich živil. Zároveň nejsou živí a zdraví natolik, aby se dokázali vymanit a byli nezávislí. Proto nechápou covidové a světové dění a obecně to, že nemocnictví a farmaceutický průmysl (mafie) jsou likvidační organizace, pokud spoléháme na jejich „péči“ (k tomu je doporučenou četbou článek o tom, kdy jakékoli zdravotní obtíže v dětství/dospělosti už začínají, proč a jak).

Kohoutková voda obsahuje řadu látek narušujících metabolismus od buněčné úrovně až po orgánové soustavy, hormonální disruptory, karcinogeny, látky způsobují/prohlubující nerovnováhu minerálů/vitamínů v těle… Např.: chlor a chloramin, organické chemikálie – pesticidy/herbicidy, VOC, těkavé látky a ropné produkty (MTBE, benzol, fenol), trihalometany (THM), hormony a zbytky léčiv (hormonální antikoncepce, psychotropní látky), dusičnany a dusitany, těžké kovy, nadbytek nevhodných minerálů, mikroorganismy jako jsou bakterie, paraziti a prvoci (přenosné díky odolným cystám), mechanické nečistoty.

V této vodě není zdravé se ani doma sprchovat a koupat (vč. plaveckých chlórovaných bazénů, o kterých je předposlední kapitola). To, co je na kůži, ovlivňuje nejen samotnou kůži, ale proniká i do krevního oběhu. V teplé sprše nebo koupeli navíc člověk chlór a chemikálie vdechuje. Množství absorbované tělem je za 10 minut srovnatelné s vypitím až 38 litrů kohoutkové vody!

Filtrování kohoutkové vody

Kohoutkovou vodu je třeba filtrovat – jakýkoli filtr je pořád lepší než žádný. Na trhu jsou různé druhy a kromě velikosti nebo ceny se liší tím, jak, co a do jaké míry to odfiltrují. To se odvíjí podle systému filtrace, kolik má fází a filtračních vložek.

Nejzákladnější, nejlevnější a přenosnou filtrací je konvice* (která je ale slabší a odfiltruje méně škodlivin). Dále jsou filtry upevněné přímo na kohoutek nebo „counter top“ na kuchyňskou linku s připojením na kohoutek, a filtry montované pod linku. Ty bývají na bázi granulovaných aktivních uhlíků nebo uhlíkových bloků (Aquaphor, Aquasana, Brita…). Kromě filtrů na tekoucí vodu z potrubí existují také filtrační zařízení v podobě sudu, do kterých nalejete vodu a čepujete z nich přefiltrovanou (Berkey). Tyto systémy odstraní dle druhu více či méně výše uvedené škodliviny a ponechají některé minerály, které ale ideální být nemusí (viz další kapitola).
* Filtrační konvice je taky nejsnadnější řešení na cesty, když jste v místech, kde je člověk odkázán jen na vodu z kohoutku, kterou pije, vaří s ní…a zároveň se vám tam nechce přidělávat filtr na kohoutek. Mám zkušenosti s konvicí Aquaphor Provance
s dokoupenou filtrační vložkou A5H, která odstraňuje ještě více vodní vápník.

Do této kategorie patří také to, pokud nemáte vodu z vodárny, ale z vlastní studny (tj. voda bez chlóru, chemikálií, patogenů), na níž se zpravidla dává filtr na mechanické nečistoty. Zde je dobré se zamyslet nad tím, jaké další z uvedených látek kromě chloru může voda ze studny potenciálně obsahovat, což se odvíjí od její hloubky a/nebo filtru na ní. Pokud vám do sprchy nejde voda ze study, ale z vodárny, je na místě pořídit si filtr na sprchu, jak bylo zmíněno výše.

Proč je voda bez minerálů nejlepší

Zřejmě ještě lepší filtrací je reverzní osmóza (zpravidla pod linku), ale ne ledajaká. Reverzní osmózy na zdejším trhu vodu přefiltrují do stavu, kdy neobsahuje výše zmíněné škodlivé látky a ani žádné minerály. Minerály tam potom zpětně přes mineralizátor doplní.

Problém je, že „mainstreamový“ alternativní svět zdraví považuje za neproblematické nebo prospěšné pít minerály buď v jejich méně vhodné formě nebo minerály jako je vápník a železo, což zdravé není a přiživuje to akorát kalcifikaci a fibrózu tkání, lipofuscin (viz např. článek o PUFA tucích – kapitola 13) a degeneraci organismu. Železa máme v moderní společnosti nadbytek na úkor jiných minerálů (např. mědi), ukládá se v tkáních, jeho skutečným nedostatkem trpí málokdo, pokud vyrostl ve společnosti 20. století, v dětství jedl junk-food fortifikovaný železem (např. cereálie), pil železitou vodu (všichni z nás), suplementoval multivitamíny s multiminerály, v dospělosti se dal na „zelené potraviny“ a popíjení zelených šťáv z celeru apod. Krevní testy o nadbytku/nedostatku nevypovídají (více o tom např. v příspěvku Železo, článku Nesuplementujeme nejen vit. D3, Je maso zdravé? nebo PUFA). Vápník je pak pro tělo nejbezpečnější v jeho nejlépe využitelné formě a to jsou bio (nebo grass-fed) kravské, kozí nebo ovčí mléko a mléčné výrobky.
Na zahraničním trhu jsou k dostání osmózy, které reminalizují zejména hořčíkem bikarbonát, dále chloridem, draslíkem, sodíkem, a s minimem vápníku a železa; říkají si jedinečně „water revival“ (PristineHydro).

Další možností v této „nejlepší“ kategorii je potom kvalitní destilátor vody (zbaví taktéž škodlivin + minerálů) a potom je možné doplnit vodu příležitostně vlastními vhodnými minerály/elektrolyty (zejména hořčík bikarbonát nebo hořčík chlorid+soda bikarbonát; sodík). Tak či onak je třeba zajistit příjem minerálů z dobře využitelných zdrojů potravin (rozmanité živočišné výrobky, ovoce, OJ) v rámci pro-metabolické stravy a nespoléhat na mineralizovanou vodu jako zdroj minerálů.

Studánky, škodlivé lázně, minerálky

Někteří řeší různá „udělátka“, která vodu rozvibrují, navrací ji původní „přirozenost“ nebo jí zpívají. To je sice na energetické úrovni jistě přínosné, voda má sice náležitý náboj a pozitivní informaci, ale nic to nemění na faktu, že stále obsahuje těžké kovy, nevhodné minerály v jejich nevhodném množství a nebo i další zmíněné škodlivé látky, pokud není filtrovaná ani tím nejzákladnějším způsobem a pochází z kohoutku.

To samé platí u vody z pramene, studánky nebo u většiny minerálek (nejpřijatelnější je Magnesia, která obsahuje více přírodního hořčíku a méně ostatních minerálů). Plastové lahve však nejsou ekologicky ani zdravotně prospěšné, takže může sloužit jen jako doplnění, nebo když si chceme koupit vodu k pití „venku“.

V lázních jsou pak minerální železité a vápenaté  prameny v kombinaci s chlorovanými bazény a katastrofální stravou, která nemoci přímo způsobuje (tzn. stejná jako v nemocnicích, domovech důchodců, školách a mnoha domácnostech), pořádnou „léčebnou“ procedurou! Lidé, kteří tam jezdí, potřebují pravý opak toho, čím tam jsou obklopení… Pokud se po lázních někdo někdy cítil lépe, tak je to krátkodobě. Toto chvilkové zlepšení můžeme přičítat změně prostředí, přírodě a snížení psychické stresové nálože (pocit „dovolené“).

Plavání v chloru – dospělí i děti

V současné době je trendem, že do bazénů chodí plavat i miminka. Mnohé matky to považují za společenskou povinnost, bez níž by snad cosi zanedbaly nebo by dítěti něco prospěšného uniklo. Opak je pravdou. Dítěti přidávají ještě více do stresové nálože, kterou už i tak má většina dětí od prenatálního stádia vývoje velkou kvůli nevědomým rodičům: nefyziologická strava plná PUFA omega-3 a o-6, lepku/antinutrientů, nadbytku škrobů a naopak chudá na pro-metabolické zdroje cukrů a živiny z bio/farmářských živočišných výrobků; veškeré v.kcíny, vždy škodlivá syntetická antibiotika a další syntetická farmaka vč. paralenu/ibalginu/nurofenu; škodlivé suplementy – omega-3, „vitamín“ D3 a většina suplementovaných vit./minerálů; špatné výchovné a tedy myšlenkové vzorce. Doplácí na to buď hned v raném dětství nebo potom později v dospělosti. Nicméně a se z toho vlivu mohou později vymanit, začít to dělat samy lépe-fyziologicky a mnohé škody napravit (na rozdíl od domácích zvířat, která jsou na svých majitelích zcela závislá a zaplatí za jejich nevědomost a lenost si zjišťovat informace tichým trápením se, degenerativními obtížemi a předčasnou smrtí).

K výčtu největších stresorů uvedených výše pak lidem i zvířatům přibývá právě kohoutková „pitná“ voda a nebo koupání v chlorované vodě doma a v bazénech. Chlor, používaný jako dezinfekce proti bakteriím v bazénech, vstupuje touto formou do těla inhalací, požitím i vstřebáním přes kůži. Může vytvářet více jak stovku vedlejších produktů, mnohé z nich jsou toxické a mohou vést k poškození DNA a zvyšovat riziko vzniku rakoviny kůže, jater a střeva. Mezi vedlejší produkty chloru patří například chlornan sodný nebo trihalomethany. Chlor také reaguje s jinými látkami, které lidé běžně užívají na kůži/vlasy* a vytváří tak karcinogenní splodiny. *(Ty už samy o sobě i bez chloru obsahují chemické i přírodní toxiny, hormonální disruptory, xenoestrogeny).

Dalšími následky koupání se a plavání v chlorované vodě jsou záněty vč. očních a krčních infekcí, ekzémy/vyrážky, alergie, astma a respirační onemocnění, poškození plic, ledvin a jater. Tyto informace potvrzuje dokonce i WHO a CDC. Jediné zdravé plavání je plavání v moři, v čistém rybníce/přehradě nebo horském jezeru v létě.

Kohoutková voda a jakékoli granule/konzervy: metabolická katastrofa pro zvířata

Nefiltrovaná voda z kohoutku (z vodáren) není dlouhodobě vhodná a je jednou z příčin zdravotních obtíží také u všech domácích zvířat. Zdraví dlouhodobě podrývá. Obsahuje látky zmíněné v kapitole Kohoutková voda bez filtru, které narušují metabolismus, hormonální disruptory a látky způsobující/prohlubující nerovnováhu minerálů/vitamínů v těle. Platí zde taktéž, že jakýkoli filtr je lepší než žádný. Můžete si pořídit alespoň filtrační konvici (moje oblíbená je Aquaphor Provence s dokoupenou filtrační vložkou A5H, která odstraňuje ještě více vodní vápník) nebo malý filtr, který se připevňuje na kohoutek. Přijatelná kvalita pro zvířata je i voda z kohoutku, pokud máte vlastní studnu. Je bez chlóru a většinou je na ní filtr na mechanické nečistoty (obsah dalších látek se odvíjí od hloubky vrtu a/nebo filtru na ní).

Množství vody: Na granulích a konzervách se zvíře přepíjí a navíc nikdy nedokáže upít tolik, kolik pro zdraví potřebuje!
K mnoha z život-zachraňujících výhod domácí stravy BEZ jakýchkoli granulí a konzerv patří to, že kočky a psi krmení domácí syrovou stravou méně pijí a nezatěžují tak metabolismus vč. močového ústrojí nadbytkem obyčejné vody bez živin, která akorát ředí mezibuněčnou tekutinu a odvádí elektrolyty z těla. Většina vody, kterou přijmou, je ve vlhkém krmivu (tj. domácí, syrové stravě)**

Dle MVDr. Evy Štercové: „Příjem vody u koček vychází z jejich pouštního původu, hlavním zdrojem je pro ně voda obsažená v kořisti. Těla lovených zvířat obsahují 70 – 75 % vody a zásobují kočku v dostatečném množství, pokud jsou hlavní složkou její potravy. Kočky jsou daleko méně vnímavé k pocitu žízně než psi a na dehydrataci organismu reagují pomaleji. I když příjem suchého krmiva u nich do jisté míry zvyšuje příjem vody pitím, nikdy nebude celkové množství přijaté vody tak vysoké jako při konzumaci vlhkého krmiva. Uvádí se, že kočka krmená suchým krmivem přijímá přibližně poloviční celkové množství vody (získané z krmiva i pitím) ve srovnání s kočkou krmenou vlhkým krmivem. Důsledkem sníženého příjmu vody je zvýšení koncentrace moči, což vytváří příznivé podmínky pro vznik močových kamenů a onemocnění močových cest. Z tohoto důvodu nelze doporučit krmení výhradně suchými krmivy.“ (pozn.: A to říká dokonce klasická veterinářka!).

Pokud potřebujete, aby pes nebo kočka pili více a máte pocit, že nepijí vodu vůbec nebo je to žádoucí při určitých zdravotních obtížích, tak je vhodné vodu ochutit šťávou z masa, nebo rozmíchat do ní hydrolyzovaný kolagen+případně trochu taurinu nebo prášku z vaječných skořápek (kvůli dobře vstřebatelnému vápníku; návod na něj je v e-booku) nebo jim dát vývar z kostí. Přijmou s tím zároveň i živiny. Počítejte s tím, že venkovní kočka pije také venku ze své venkovní misky s vodou nebo z kaluží, když to nevidíte.

** Jedinou stravou kočky a psa, která je tiše netýrá a život neukracuje, je syrové maso (druhy bez nadbytku toxických, karcinogenních, pro-diabetických PUFA), kosti (nebo zatím prášek z namletých sušených skořápek – pokud zatím po újmě z průmyslového krmiva neumí/nemohou kousat), vnitřnosti. Ty dělají z šelmy šelmu. Pro psy jsou vhodné i určité lépe stravitelné sacharidy z vhodných zdrojů které mají méně vlákniny a antinutrientů (kočka sacharidy trávit neumí bez újmy!). Pro oba druhy se pak mohou v rámci stravy hodit pravidelně i některé přídavky/suplementy (viz e-book). Pozor na většinu propagovaných suplementů, které jsou někdy sice přírodní, ale toxické, karcinogenní a degenerativní – např. omega-3/rybí oleje a sušené tučné ryby/pamlsky, suplementace většiny minerálů a vitamínů, přípravky se sacharidy/sladidly/rostlinnou vlákninou pro kočky, křemelina… Další samostatnou kapitolou škodlivin, příčinou obtíží a předčasné smrti jsou chemikálie z vnějšího prostředí (přípravky u vás v domácnosti!); vakcíny; syntetická antiparazitika/odčervovadla, syntetická antibiotika, inzulín, kortikoidy, chemoterapie, pasty na bezoáry, antidepresiva a další farmaka. Neřeší příčinu obtíží a metabolismus, imunitu a trávení nadále podrývají.
Máme zde však několik velmi silných a účinných přírodních látek, které zároveň významně neškodí zdraví. Je to jen „nadstavba“. Bez fyziologického „základu“ (se stravou na prvním místě) však „nadstavba“ nebuduje dlouhodobé zdraví, obtíže se mohou vracet nebo vzniknou jiné!

Jakékoli granule a konzervy jsou škodlivé pro kočky i pro psy. S masem je ani nestřídáme! Jsou destruktivní z několika důvodů, i když je to tzv. „lepší“, holistické bezobilné krmivo nebo „speciální veterinární“ krmivo. Obsahují vždy toxické, oxidující, karcinogenní, alergenní, pro-diabetické, imunitu tlumící PUFA omega-3 a o-6 a přidané škodlivé syntetické vitamíny/minerály. Je zde nedostatek dobře využitelný živin (kvalitních bílkovin, vitamínů/minerálů). Pro kočky je zde vždy příliš nestravitelné vlákniny a sacharidů. Samotný způsob zpracování – extruze dělá z granulí pro šelmu nevýživnou, nestravitelnou hmotu. Je to vysoce průmyslově zpracovaná  potravina – možný výskyt škodlivých látek neuvedených na obalu, jako je to běžné v lidském junk-foodu. Granule a konzervy také nedokážou nikdy zajistit zdravé zuby a kosti. Kočka a původně i pes jsou lovci, zabijí myši, ptáky a snědí je od hlavy až po ocas, jak jim velí přirozenost a jak je to v pořádku. Trápí se na slisované trvanlivé zoxidované a z části syntetické hmotě, byť (a právě proto) „veterinárně schválené“.

Potravinářský průmysl bohužel myslí i na zvířecí mláďata a na trhu tak najdeme umělá mléka pro koťata a štěňata. Nejlepším řešením je náhradní kojící matka. Pokud není, tak je pro tyto situace nejlepší (pasterované) kozí mléko, které je stravitelnější než kravské (které je v umělých kočičích a psích „výživách“). Kozí mléko je však méně výživné než kočičí mateřské. Má cca 2x méně tuku a bílkovin na 100 ml než mateřské kočičí mléko. Proto je vhodné do něj přidat tuk v tomto poměru (kokosový olej nebo i trochu žloutku) a bílkoviny (kolagen) a nebo také (kozí) kolostrum. Někteří měli úspěch i s kozím mlékem bez přídavků. Mělo by být teplé – nemělo by být úplně studené, ale ani vařící. DALŠÍ TIPY na péči a krmení nalezenců/sirotků najdete v komentářích pod článkem! 
V umělém mléce pro mláďata se nachází stejné jako v jakýchkoli granulích a konzervách již zmíněné destruktivní PUFA tuky/oleje. Jsou tam syntetické vitamíny a minerály (pro zvíře nejsou dobře využitelné vč. syntetického vápníku – ten je velmi škodlivý) a základ tvoří sušené kravské mléko (často obsahuje zoxidovaný cholesterol a pro psy a kočky je špatně stravitelné). Zejména kočka pak rychle, pár týdnů po narození, ztrácí schopnost trávit laktózu, takže přejdeme na přirozenou stravu – namleté syrové (přemražené) maso, vnitřnosti a kosti (ideálně nasekané kuřecí krky nebo najemno namletý prášek ze sušených vaječných skořápek – přirozený vápník je velmi důležitý; + kolagen). U psa postupně zařadíme i některé lépe stravitelné sacharidy. Taková strava je nejen zdravá a jediná vhodná pro domácí šelmu, ale i levnější než průmyslové výživy. Pokud už jsme chybovali, tak pak doporučuju přejít co nejdříve na přirozenou stravu a fyziologicky vhodnou péči, předejde se tak mnoha obtížím a zvířatům se prodlouží život bez bolesti.

Jedinečný u nás a nezbytný pro každého chovatele vč. „pokročilejších“. To, co nikde veřejně nenajdete.

Lidé považují za „normu“ to, co přirozená norma není v rámci stravy, prevence i řešení obtíží. Většinová péče dnes nestojí na nezávislé vědě (rozsáhlý průmysl s domácími mazlíčky – zisk je na prvním místě). Vše okolo krmení, prevence i řešení obtíží účinnými látkami najdete v unikátním e-booku Velký průvodce ke zdraví domácích mazlíčků. Věnujeme se tam nejen tomu, jak přesně na to, ale také všem mýtům a účelovým lžím okolo krmení syrovým (přemraženým) masem, kostmi, vnitřnostmi i důležitým faktorům mimo stravu. A to i s ohledem na finance. Není to náročné, složité, drahé či dokonce nebezpečné! Některé principy lze využít i u jiných zvířat než u psů, koček a hlodavců – mohou z nich benefitovat také hospodářská zvířata, ptáci nebo plazi. A to vč. léčivých látek v kapitole Řešení obtíží.

Shrnutí k filtraci

Zařiďte se v rámci filtrace vody tak, jak nejlépe ve svých současných podmínkách můžete. Potom můžete postoupit k vyššímu stupni nebo o něj postupně usilovat. Co však nedoporučuji je kohoutková voda bez jakéhokoli filtru pro lidi i domácí zvířata.
Filtrovanou vodu (byť s železem, vápníkem atd.) velmi vylepšuje to, pokud je vaše strava pro-metabolická (dostatek kalorií i mikroživin z vhodných zdrojů potravin, které zdraví/metabolismus z pohledu na lidskou fyziologii podporují), nesuplementujete D3 a většinu vitamínů/minerálů (s případnou výjimkou vit. K2 a E ve vhodné podobě) a nejíte koncentrované zdroje PUFA tuků (omega-3 i o-6; vč. omega suplementů a rybích olejů). U zvířat platí informace dle poslední kapitoly a Velkého průvodce

V oblasti zdraví (vč. kvality vody) je potřeba se neustále dovzdělávat a posouvat nebo si informace opakovat – tak to musí dělat každý z nás, kdo chce být zdravý a chce přežít v (nemocnickém) systému, který vás zdravé fyzicky i psychicky mít již celá desetiletí nechce, protože to pro něj není výhodné. Bez lidí „otroků“, kteří jsou na něm závislí a ve své naivitě, pohodlnosti, neznalosti lidské fyziologie (a neochotě ji znát) na něj spoléhají, by ani nemohl v této podobě fungovat. Patří sem i většina „alernativních“ směrů, které na nezávislé vědě také nestaví a nakonec vedou ke stejným výsledkům jako nemocnictví.

Share

15 komentáře u “Pití (vody): kolik a jakou

    • Není zač, Kamilo.
      Filtry na sprchu jsou tady na trhu myslím všechny stejné, na stejné bázi. Filtrují mechanické nečistoty a chlór (i z teplé vody). Mám zkušenost se značkou Dios.
      Eliška

      • Chcel by som sa opýtať ako je na tom efektívne sungit, pripadne pitie prevaranej a následne odstatej a zliatej vody. Ďakujem.

  1. Krasny den Elisko, dekuji za zajimavy clanek. A co šungit? Davam do dzbanu a v nem vodu necham odstat, pripadne prevarim…
    Pekny den, Petra

    • Dobrý den Petro,
      jsem ráda, že Vám článek posloužil. Šungit neodstraní dostatečně to, co odstraní i ta základní filtrační konvice. Takže pokud se Vám zatím nechce řešit filtr (na kohoutek, na linku nebo pod linku) a/nebo ve svých podmínkách nemůžete, tak bych pořídila aspoň konvici. Mám zkušenost se značkou Aquaphor a Brita. Některé jejich modely mají i doplňkovou filtrační patronu na tvrdou vodu (odstraní ještě lépe vápník atd.).
      Eliška

  2. Práve som si všimol komentár nižšie a presne rovnakú otázku… 🤦‍♂️😁

    • Dobrý den, ano, právě jsem chtěla napsat, že se na šungit ptala paní Petra před Vámi 🙂 Věřím, že na sebe některé nečistoty navázat dokáže, ale nikdy nemáte jistotu co a kolik toho udělá. Ve filtrech a konvicích se také používají uhlíkové filtry, ale je to standardizovaný mechanismus a jsou tam většinou nejméně 2-3 úrovně filtrace.
      Eliška

  3. Dobrý den Eliško, jsou dobré ke každodennímu pití, i čaje Oolong a Pu-erh ?
    Obsahují přece kromě jiného, zdraví prospěšnou kyselinu gallovou, nebo ne?
    A dokáže nepříliš kvalitní vodu, aspoň trochu kompenzovat užívání Zeolitu klinoptilolitu ?

    • Dobrý den Magdo, černé čaje mají méně výhod než nevýhod – tlumí štítnou žlázu a mohou mít negativní vliv na střevo. Na denní pití nedoporučuju, spíš jen jako chuťovku a nejlépe osladit medem, cukrem, javorovým sirupem a dát si po jídle nebo k nějakému jídlu.
      To už je výhodnější kvalitní káva – tedy kofein v této podobě na denní bázi: http://www.facebook.com/EliHealth.cz/posts/1969534196570899

      Na kohoutkovou vodu doporučuju aspoň tu filtrační konvici Aquaphor Provance s filtrační vložkou A5H (mají oboje teď i na Wolfinu, konvici i tu vložku https://www.wolfino.cz/filtrace/filtracni-vlozky-aquaphor–ruzne-druhy/). Je to efektivní řešení na to, jak je to levné oproti jiným zařízením. V rámci kupovaných vod se dá pít Magnesia, jak píšu v článku. Bohužel je v plastové lahvi, ale je to jediná minerální voda, která má hodně hořčíku a méně ostatních, nevhodných minerálů z vody.

      E.

  4. Těmito názory na kohoutkovou vodu jste spadla na úroveň šiřitelů bludů. Škoda, jiné vaše články byly zajímavé

    • Dobrý den, těší mě, že vám jsou články k užitku. Co je ale v tomto článku blud? Pokud kohoutková voda neobsahuje CHLOR a další nanejvýš škodlivé látky pro lidi i zvířata, o čemž dokonce píše (a dlouho) i zdravotní „mainstream“, tak bych k tomu určitě měla ráda další informace z nějakých odpovídajících zdrojů.
      Nebo je snad blud ta kapitola se zvířaty a jejich fyziologií, kdy se zvířata na nestravitelných, nevýživných, degenerativních, karcinogenních, imunitu potlačujících granulích/konzervách škodlivě přepíjí (a nikdy navíc svoji optimální potřebu neupijí) vodou a navrch právě často kohoutkovou vodou?

  5. Děkuji za odpověď, i za všechny vaše úžasné články. Filtrační konvici samozřejmě používám, kávu s mlékem taky piji několikrát denně.. Hodně mě zajímal i váš názor na Zeolit..pokud je pravda co se o něm píše..taky by se dal použít k filtrování vody.
    Magda

  6. Eliško, zapomněla jsem se vás ještě zeptat, metabolizuje se v těle cukr na tuk ? /pokud se pije v kávě, čaji, několikrát denně /
    Magda

  7. Doplnění poslední kapitoly.
    🍼 Kompletní tipy pro krmení nalezenců – mohly by se hodit komukoli do budoucna:
    Potravinářský průmysl bohužel myslí i na zvířecí mláďata a na trhu tak najdeme umělá mléka pro koťata a štěňata. Nejlepším řešením je náhradní kojící matka. Pokud není, tak je pro tyto situace nejlepší (pasterované) kozí mléko, které je stravitelnější než kravské (které je v umělých kočičích a psích „výživách“). Kozí mléko je však méně výživné než kočičí mateřské. Má cca 2x méně tuku a bílkovin na 100 ml než mateřské kočičí mléko. Proto je vhodné do něj přidat tuk v tomto poměru (kokosový olej nebo i trochu žloutku) a bílkoviny (kolagen) a nebo také (kozí) kolostrum. Někteří měli úspěch i s kozím mlékem bez přídavků. Mělo by být teplé – nemělo by být úplně studené, ale ani vařící.

    ❌ V umělém mléce pro mláďata se nachází stejné jako v jakýchkoli granulích a konzervách destruktivní PUFA tuky/oleje. Jsou tam syntetické vitamíny a minerály (pro zvíře nejsou dobře využitelné vč. syntetického vápníku – ten je velmi škodlivý) a základ tvoří sušené kravské mléko (často obsahuje zoxidovaný cholesterol a pro psy a kočky je špatně stravitelné).
    🥩Zejména kočka pak rychle, pár týdnů po narození, ztrácí schopnost trávit laktózu, takže přejdeme na přirozenou stravu ve 4. – 5. týdnu – namleté syrové (přemražené) maso, vnitřnosti a kosti (ideálně nasekané kuřecí krky nebo najemno namletý prášek ze sušených vaječných skořápek – přirozený vápník je velmi důležitý; + kolagen). U psa postupně zařadíme i některé lépe stravitelné sacharidy.
    Taková strava je nejen zdravá a jediná vhodná pro domácí šelmu, ale i levnější než průmyslové výživy. Pokud už jsme chybovali, tak pak doporučuju přejít co nejdříve na přirozenou stravu a fyziologicky vhodnou péči, předejde se tak mnoha obtížím a zvířatům se prodlouží život bez bolesti.

    🍼 Kotě, které není vůbec krmeno matkou, krmíme každé 2-3 hodiny, ale je možné, že bude chtít méně. Nebuďte koťata na krmení, pokud spí nebo pokud nechtějí zrovna jíst! Koťata musí být v teple, aby dobře trávila. Nekrmte kotě nikdy v leže, mohlo by se udusit! Krmíme v dlani s bříškem dolů. Podáváme injekční stříkačkou, kapátkem nebo existují lahvičky přímo na to. Krmíme dostatečně, ale nepřekrmujeme (aby neměla průjem). Utřeme jim tlamičku. Koťata většinou po krmení usnou a nemňoukají. Po každém krmení masírujeme opatrně břicho směrem od hlavy dozadu, můžeme jemně i genitálie – stimulujeme tak trávení a vyprazdňování aspoň do 2.-3. týdne než chodí sama! Otřeme také zadeček teplou vlhkou látkou.
    Kotě by mělo mít světle žlutou moč (pokud ji má tmavou, přidejte do mléka vodu). Stolici by mělo mít aspoň jednou denně.
    Koťata je vhodné denně vážit ve stejný čas, měla by přibírat 14 g denně a asi 113 g týdně. To, zda rostou, ale vidíte pouhým okem.

    ➡️ Pokud najdeme malá koťata bez matky, je nutné je nejen krmit, ale i simulovat mateřskou lásku – zahřívat je, očistit, masírovat bříško po krmení. Ideální je pobyt v pelíšku okolo 30 stupňů (koťata nemají termoregulaci do 4. týdne), je vhodné jim pelíšek zakrýt dekou, aby ze stran nefoukalo. Koťata by měla mít možnost odlézt jinam, pokud jim bude příliš teplo. Lze použít i elektrickou dečku.
    Je vhodné taky otírat koťatům oči 1-2x denně teplou látkou kvůli prevenci infekce (matka je čistí).
    🔥Obecný souhrn k přirozené péči pro zvířata: https://www.facebook.com/EliHealth.cz/posts/pfbid0chxWM65pzsusBbM4zDQYtRMpvbvi9ZuMjYyAS4ggWENFTTvn24zrogTQ6AKKRhyNl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*