Přát si zdraví nestačí

… moje nejen zdravotní poselství pro (jakýkoli) další rok.
Aktualizováno 4. 1. 2024

  • Proč manipulativní, účelové (a pro mnohé už poučné) dění posledních let?
  • Přát si zdraví nestačí a je to k ničemu. Je v našich rukách.
  • Co je zdraví. Patří nemoci k životu a stáří?
    * Rozcestník: jak fyziologicky dojít ke zdraví a jak ke zdraví NE
    * Seznam fyziologicky nevhodných faktorů
    * Proč někdo chce, zatímco někdo stále nechápe a nechce?
  • Genetika: fakta versus výmluvy (lidi i zvířata);
    nesmyslné až škodlivé testy a rakovina ( + příčiny a „léčba“)
  • Co není chyba (zkušenost) a co chyba je (pokračovat v tom).
    Proč a jaké to má z podstaty fyziologie důsledky.
    Kdo si nemůže vybírat (domácí zvířata) a jak v této oblasti pomoci?
  • Bonus: vztahy s okolím a jejich zdravím
    Jsem v tom opravdu sám – jen já rozhoduji.

ROKY 2020 – 2023 byly_______ . Do mezery můžete doplnit cokoli, protože cokoli se pro tyto roky hodí. Mnoho z nás většinu událostí nečekalo. Jenže ony tak nečekané nebyly – jsou jen vyústěním toho, co se v (nemocnickém) systému, ale i v našich individuálních životech dělo dlouhá léta.

V letech 2020 – 2022 tvořila část mých článků a příspěvků na Facebooku covid-agenda systému, proč se děje a co s tím. Právě na základě principu, proč se většina společnosti nechala ovládnout tímto zcela účelově vykonstruovaným šílenstvím, jsem mohla upozornit právě na to, jak to dělat jinak a lépe. A co je tedy skutečně funkční (fyziologický) přístup vedoucí ke zdraví, který je potřeba praktikovat dlouhodobě a který by měl být ve skutečnosti zcela normální a to už od našeho dětství. Zdraví není o názorech, ale o fyziologických faktech. Povahově stejné látky jedincům stejného živočišného druhu prospívají (podporují metabolismus, hormonální rovnováhu, produkci buněčné energie a optimální tělesné funkce), povahově stejné látky škodí a metabolismus podrývají. V tom spočívá podstata všeho:

Lidé nad sebou a svým zdravím nemají moc. Nevědí, v čem zdraví spočívá a jakými konkrétními kroky, které vedou k efektivnímu metabolismu, si ho dlouhodobě udržet. Neznají ani ty základní fyziologické, biochemické procesy v těle na základě objektivních, neměnných faktů a na základě nezávislé vědy. Proto věří (nemocnickému) systému a většině z destruktivních nástrojů, které propaguje a na kterých také stojí**. Nejen že nejsou ochranou zdraví, ale dokonce ho přímo podrývají. Výsledky toho můžeme vidět na společnosti v bídné zdravotní kondici už desítky let. Ta se pak opět obrací na systém pro domnělou „pomoc“ ve své důvěře v oficiální „autority“ („oni mě pomůžou, musí tomu přeci nejlépe rozumět, je to přeci jejich práce, nemohli by dělat něco škodlivého!“), neinformovanosti (v rámci základů fyziologie), strachu (z ne-moci nad sebou, z okolí a systému i strachu přiznat si dosavadní chyby), ega, pohodlnosti (měnit svoje dosavadní přesvědčení) a naučené bezmocnosti (role oběti). Je to bludný nekončící kruh a je to ten nejvýdělečnější a nejvychytralejší systém, jaký zde kdy byl. Je to systém, který si vyrobil fyzicky i psychicky slabé jedince na něm závislé a který jejich závislost a degeneraci nadále prohlubuje. Dotyční (většina) si to dlouho neuvědomují a někteří to nepochopí do konce svého života, který je ukončen předčasně a se zdravotními obtížemi v jeho průběhu. Podobně to funguje i v rámci průmyslu s domácími zvířaty.
** Nutno dodat, že i většina „alternativních“ odborníků propaguje stejně tak nefunkční a přímo fyziologicky škodlivé potraviny, suplementy, postupy. Neděje se tak náhodou. Tomu se více věnuje článek Džungle ve světě zdraví a výživy. Proč jsou informace protichůdné?.

Mnohým kritikům systémového, politického dění, rádoby vědomějším i různým „alternativcům“ stále uniká, že v současné době k dlouhodobému zdraví a přežití nestačí nenapíchat se vakcínami, protestovat proti systému a psát o tom zasvěceně na sítích, což již z FB EliHealth i webů někteří znáte. Je to jasné z logiky lidské fyziologie a toho, jak vzniká nemoc. Tito bojovníci proti systému svým každodenním chováním a návyky podrývají svoje zdraví a činí ze sebe otroky systému jako ti klasičtí „systémáci“. Systém tím navíc přímo podporují a tvoří. Vytváří tím také současnou nemocnou „normu“ a nenormální chování (nevhodná strava, nákup produktů a služeb) normalizují. A nakonec se i oni na nemocníky, když je to tzv. vážné, obrací a ještě po jejich službách volají a/nebo vyhledávají stejně tak nefunkční (protože nefyziologické) alternativy. Často řeší to, co ovlivnit nemůžou jako jsou chemtrails, různé vesmírné jevy a zásahy „zlých elit“ (ono je pohodlnější si stěžovat a psát o tom na internetu) a vedle toho jim nedochází, co je potřeba řešit na prvním místě, co mají zcela ve svých rukách a jaké to má důsledky. Stejně jako být navenek „proti-systémový“ nestačí, tak také platí  „přát si zdraví (i cokoli jiného v životě) nestačí“.

Přát si zdraví nestačí a je to k ničemu

Přejeme si vzájemně „hodně štěstí a zdraví do nového roku!“. Je úsměvné, jak často lidé tyto ustálené věty používají vzhledem k jejich každodennímu a dlouhodobému konání. Jaký rok budeme mít, je jen v našich rukách. Vše je jen o našich (ne)vhodných volbách. Co se vám děje, je výsledek vašich vlastních činů  v uplynulých letech. Lidé stále nechápou pravý smysl těchto slov. Setrvávají třeba i podvědomě v roli pasivní oběti, která za svůj „osud“ nemůže a/nebo jen někdo jiný jí může pomoci a opraví ji. Proto se jim nedaří, proto jsou nemocní, proto mají kolem sebe toxické lidi, kteří je otravují, vysávají, rozčilují. Jenže my jsme tvůrci. Zdraví (po fyzické i psychické stránce) není výjimkou. Je to přírodní zákon, exaktní věda: lidská fyziologie (biochemické procesy v těle, které svými fyziologicky ne/vhodnými volbami ovlivňujeme z největší části sami) a kvantová fyzika (zákon předpokladu – tvořím si to, na co upírám pozornost a o čem nepochybuji, že mít budu/nebudu). Pokaždé, když lidé přírodní zákon poruší a jdou proti přírodě (a své přirozenosti), nesou si následky. Většina lidí se již nemůže spoléhat na svoji intuici a tendence, protože jsou zcela zastřeny dlouholetou nevhodnou stravou a životním stylem (které významně ovlivňují i mozek a psychiku) a také různými účelovými agendami a ideologiemi, kterým podléhají a které nemají nic společného s biologií, přirozeností. Intuici musí předcházet znalost, o čemž najdete více v motivačním i vysvětlujícím článku Co je extrém, co je normální.

Přát si je zbytečné, je to přímo k ničemu. To, co chceme, se neobejde bez vědění a bez konkrétních kroků, které zohledňují naši fyziologii (nebo přirozenost našich zvířat). Takové kroky vedou taky k vytváření lepšího prostředí, ve kterém všichni žijeme a musíme žít – jednotlivci tvoří celek. S blízkým okolím si již nic nepřejeme. Zejména zdraví už nepřeju dávno: zdraví si nepřejeme, za zdraví si odpovídáme sami, utváříme ho zcela sami (a našim dětem) a/nebo napravujeme to, co nám z nevědomosti naložili naši rodiče a předci. Zdraví a dlouhý život bez tichého trápení a pak viditelných obtíží utváříme také našim zvířatům, ta jsou na nás zcela závislá. Přát si můžeme jen dost sil a odvahy na to, postavit se za sebe, převzít plnou odpovědnost, opustit svoje škodlivá přesvědčení, začít konat jinak a být tvůrci života, jaký chceme a jaký každý mít můžeme. Můžeme si přát dostatek statečnosti a vytrvalosti, intelektu a psychické kondice pro stále lepší volby… nicméně i ta silná psychická kondice přichází právě díky nabytému fyzickému zdraví a to díky vhodným fyzickým faktorům (bez správně uchopeného fyzična – a to stravy na první místě – nemůže být kvůli narušené tělesné biochemii ani psychika v kondici).  Přát si vzájemně můžeme tak zdravý a šťastný rok, jaký si ho sami uděláme.

Co je zdraví. Patří nemoci k životu a stáří?
Fyziologicky nevhodné faktory.

ZDRAVÍ není žádná výsada, která náhodně spadne z nebe na nás podle našeho štěstí nebo neštěstí. Nikdo z nás není předurčen k zdravotnímu problému/nemoci a už vůbec neplatí, že se s tím nedá nic dělat (i když už nám naši rodiče a jejich rodiče kvůli svému nefyziologickému životnímu stylu geneticky „naložili“) nebo že musíme setrvávat ve stabilně špatném stavu, který již mnozí berou jako normu.

Zdraví se nezíská ze dne na den spolknutím jedné nebo více tabletek, stejně tak žádný zdravotní problém se nám neobjeví přes noc. Rozvíjí se dlouhé měsíce až léta (v současné společnosti už od dětství a to už od prenatálního vývoje a životního stylu našich rodičů!).

Nemoci k životu automaticky nepatří a nepatří dokonce ani k jakémukoli věku.  Stárnutí, nemoci a zánětlivé procesy, které se hlavně s postupujícím věkem dějí, nejsou nic jiného než degenerace organismu díky letitému působení nevhodných stresových faktorů (viz níže). Ty zvyšují stresové činitele (hormony kortizol, adrenalin, estrogen, serotonin, histamin, prostaglandiny…) a vedou k řadě nežádoucích reakcí (např. společná oxidace PUFA tuků, nadbytku železa v tkáních a estrogenu; estrogenová dominance jako taková, která je destruktivní na mnoha úrovních; vysoký serotonin, který ještě více zpomaluje metabolismus).
Stárnutí je tedy akumulace stresových substancí, které zabraňují produkci buněčné energie, obnově tkání a hormonální rovnováze (tj. dostatečné produkci hormonu štítné žlázy T3, progesteronu, testosteronu).

ZDRAVÍ představuje efektivní metabolismushormonální rovnováha (efektivní štítná žláza, dostatek progesteronu/testosteronu a nízké hladiny zmíněných stresových hormonů) a od toho se odvíjí dobrá imunita, normální tělesná hmotnost a nízké % tuku, optimální psychické zdraví a zdravý trávicí trakt (kde je cca 80 % imunity).

A to nám nezajistí fyziologické stresory, které někteří považují na normu nebo dokonce „prevenci“ či „léčbu“:
* nevhodná strava, která doslova obsahuje to, co lidská strava z pohledu na fyziologii a metabolismus obsahovat nemá (např. PUFA omega-3 a 6, lepek a další antinutrienty z obilovin, luštěnin, ořechů, nadbytek vlákniny, podjídání se vč. nedostatku kalorií, živin; IF/půsty) a neobsahuje to, co by měla (dostatek živin z kvalitních živočišných potravin, dobře stravitelné zdroje sacharidů/cukrů v podobě sacharózy a fruktózy, nasycené tuky). Patří sem nejen junk-food a průmyslové jídlo většiny společnosti, ale také mnoho domněle „zdravých“ stravovacích směrů = nedostatek energie a živin z pro-metabolických potravin a naopak nadbytek látek, které metabolismus poškozují. 
* škodlivé suplementy (zdraví nepomáhají, ale podlamují ho; omega-3 a jakýkoli rybí olej, prohormon – tzv. vitamín – D3, železo, zinek, vápník, kyselina askorbová, zelené prášky a zelené šťávy, probiotika)
* vakcíny (žádné z nich ze své podstaty nemohou být nikdy „neškodné“, vždy jsou pro metabolismus a imunitu destruktivní kvůli složení i mechanismu působení; vrcholem je nová c. vakcína, která mezi produkty farmaceutické průmyslu zřejmě nemá obdoby)
* většina ze syntetických„léků“ (které nic neléčí, symptomy jen potlačují a neřeší příčinu a svými „vedlejšími“ účinky podněcují obtíže další); * v r. 2020 – 2023 také nově hadry přes obličej (škodící imunitě a podporující degeneraci mozku)
* toxické látky z vnějšího prostředí a hormonální disruptory (vč. klasické kosmetiky, parfémů a domácích čističů, plastů, správně nefiltrované vody, těžkých kovů z vody a půdy jako je zejména železo, hliník atd.)
*
pesticidy z konvenčního zemědělství
* nadbytek elektrosmogu
* psychický stres, tlak a mylná přesvědčení o sobě a okolí způsobená myšlenkovými programy z minulosti, napětí, strach a absence vědomé práce s myslí. Žití v roli oběti a naučená bezmocnost. Ty však souvisí zpravidla úzce s faktory fyzickými, které zvyšují mj. stresové hormony kortizol a serotonin a poškozují střevo (negativní vliv i na psychiku).

Nepodceňujte také škodlivost opakovaných ultrazvukových vyšetření (zejména v těhotenství), RTG, kolonoskopii a gastroskopii (o tom více zde v článku v kapitole o vyšetřeních a krevních testech) a v neposlední řadě porod v nemocném stresovém prostředí nemocnice a případně navrch ještě nemocnými způsoby (císařský řez, farmaka na bolest a vyvolání porodu) a škodlivost následné tamní „péče“ po porodu, vč. odloučení od dítěte.
_________________
Většina lidí ale tyto položky – fyziologické stresory – bere jako samozřejmé, za závadné je nepovažuje a systémoví „odborníci“ (nemocníci) mnohé z nich přímo propagují. Mnoho alternativních guru, poradců a terapeutů potom taktéž více či méně vědomě doporučuje mnoho zdraví škodlivých postupů, potravin nebo suplementů, které jdou proti naší fyziologii, čímž se stávají pro zdravíchtivou část lidí nenápadným „útočníkem ze zálohy“ a nevedou k lepším výsledkům než oficiální nemocnictví. Tomu o dlouhodobé zdraví a nezávislou, silnou společnost nejde (ta není pro něj výhodná, zisková a ovladatelná), na čemž se paradoxně mnoho alternativců shoduje a např. vakcíny či škodlivá farmaka odmítá. Vedle toho však doporučují látky a postupy, které mají taktéž na metabolismus dříve či později destruktivní dopad.

Dbát o svoje zdraví začíná už od pochopení základních procesů v těle a následně podchycení (z hlediska lidské fyziologie) fyzických i psychických stresorů. Ty jsou příčinou všech nemocí (vč. těch „nejvážnějších“), stárnutí a ukrácení života, protože podrývají metabolismus a to už od buněčné úrovně (produkce energie/ATP). Nahraďte je těmi faktory, které metabolismus dlouhodobě podporují a stresovou reakci těla zmírňují. Jiná cesta ven není. Není to zpravidla zpočátku ta nejjednodušší cesta – jako ostatně cokoli, co je zprvu nové. Jenže nakonec se jen ona vyplatí, protože se zaměřuje na fyziologickou příčinu obtíží a na zdraví už od jeho samotné podstaty a podstaty našeho živočišného druhu.

Mnozí se pak ke změnám nechtějí odhodlat, protože je k tomu zatím jejich situace a zkušenosti (a ty musí být zpravidla velmi tvrdé) doslova nedonutily. Do té doby nevěří, nechápou, nechtějí a „nemohou“. Nemají důvod vidět věci jinak a hlavně je dělat jinak – nebo si to zatím myslí. Pro někoho je bodem žádoucího pochopení a uvedení nutných změn do života až úplné vlastní zdravotní dno a velká bolest. Někomu ani dno nestačí; nikdy se neodváží ke změně a k uvědomění, že si jen svými činy život ukrátil a znepříjemnil (nebo také svým dětem a domácím mazlíčkům).

Genetika: fakta versus výmluvy (lidi i zvířata)

Častou výmluvou na vlastní zdravotní stav nebo stav domácích zvířat bývá genetika. Jenže právě epigenetika (naše volby v rámci současného životního stylu – fyzické faktory a psychické faktory) rozhoduje, zda se zdravotní problém nebo nemoc projeví nebo neprojeví, pokud tam nějaké genetické dispozice vůbec jsou*. Sice můžeme mít nějaké tendence a sklony skrze tento mechanismus (nebo máme „naprogramovanou“ určitou slabší část těla, kde se pak obtíže v té dané rodině opakovaně objevují), ale to, zda se vůbec objeví, jak daleko dojdou či zda je uzdravíme, záleží jen na našem přístupu v rámci stravy a životního stylu. Jakékoli obtíže nejsou dědičné v tom smyslu, že na nás „náhodně“ spadnou a nemáme nad nimi moc.
Nemáme mezi sebou tak odlišnou startovní pozici a také nejsme z fyziologického úhlu pohledu tak odlišní, jak si někteří myslí. Pro zdraví všichni jedinci stejného živočišného druhu potřebují velmi podobné věci. (O tom se dočtete více v článku Co je extrém, co je normální; Džungle ve světě zdraví; Strava a nebo si poslechněte Pro-metabolický podcast). Většina lidí navíc svého genetického potenciálu nevyužívá a taky má v epigenetice (tj. v tom, co může dělat a ovlivnit) veliké rezervy!

* Pokud bereme vůbec v úvahu geny a genetické dispozice, tak je neutváří stejně nic jiného než to, jak žili a co vůči svému zdraví dělali naši předci po generace. Genetika je souhrn našich minulých prostředí. Zdraví máme ve svých rukách; svoje volby pak přenášíme na potomky, kteří to pak musí napravovat (pokud pochopí to, že je potřeba zohledňovat fyziologii našeho živočišného druhu a začnou dle toho žít). Pro-metabolickým přístupem ke zdraví můžeme geny v rodu vylepšovat pro další generaci – to málokdo dělá, proto vidíme degeneraci lidské společnosti i degeneraci domácích zvířat (nižší věk dožití, než by měl být a s obtížemi v průběhu života, protože chovatelé opakují stále ty samé chyby v rámci stravy a péče).

Genetika je výhodný a výdělečný nástroj, který slouží oběma stranám – nemocnictví i jeho fyzicky i psychicky nezdravým, neuvědomělým a hlavně pohodlným klientům, kteří žijí v roli oběti závislé na systému. Tak vypadá současná realita. „Geny“ a „špatná genetika“ jsou častou výmluvou lidí, kteří o zdraví (zatím) příliš nevědí nebo nechtějí vědět, ale zato se svými předky a často i potomky narušují metabolismus a hormonální rovnováhu svým životním stylem – fyziologicky nevhodnými faktory. A to po celé generace. To samé dělají u svých zvířat.
Genetické testy jsou pak při tomto uvědomění nic nevypovídající metodou (až šarlatánstvím a podvodem), která je v první řadě dalším z byznysů a slouží nemocnickému systému v mnoha ohledech. U mnoha lidí navíc rozvoj nemoci může sama o sobě silně podpořit: pokud lidé přijmou informaci, že mají gen, který jim nemoc zaručuje, upínají na to dlouhodobě svoje myšlenky a přijmou to jako součást své identity… jaký bude asi výsledek? Místo toho, aby radši dlouhodobě dělali, co by fyziologicky dělat měli a mohli. Což je jedinou zárukou toho, aby se u nich nemoc nerozvinula nezávisle na nesmyslných testech postavených na strachu a nevědomosti.

Většina lidí stále dělá vše proto, aby obtíže měla a když se k nim dopracuje, tak dělá vše pro to, aby se nezotavila (a nebo nezotavila tak, aby to vedlo k dlouhodobému zdraví). Nevyužijí všech možností, protože stále spoléhají na zdravotnický systém a nebo nefunkční „alternativní“ směry. Úplně stejné je to i u jejich domácích zvířat, kterým se kromě e-booku, příspěvků na Facebooku a článků zde na webech věnujeme také v Pro-metabolickém podcastu a audio článcích. 

Většina lidí, kteří na genetické testy chodí, dlouhodobě efektivní metabolismus a hormonální rovnováhu systematicky narušují fyziologickými stresory z výčtu uvedeného výše. Takže můžeme jen konstatovat, že na testy chodit nemusí už jen z toho důvodu, že je dříve či později dostihne výsledek v podobě zdravotních problémů. Ty se pak logicky bez změny přístupu rozvinou ve vážnější onemocnění. Fyziologie funguje spolehlivě.

Někteří z vás jistě znají tzv. Leidenskou mutaci (geneticky zvýšená srážlivost krve). To mám údajně taky a má to kde kdo. Akorát pak mi po mnoha letech došlo, že je to jednoduše projev estrogenové dominance*, který se kvůli životnímu stylu dědí v rodové linii a nikdo to nepřetnul, protože svůj životní styl nezměnil směrem k pro-metabolickému přístupu. /*Estrogen mj. zhušťuje krev a stahuje cévy/.

Populární jsou testy na odhalení genů, které jsou „zaručenou“ příčinou rakoviny. Smutné je, že někteří lidé si pak nechají jako takzvanou prevenci odstranit jednotlivé útvary až celé orgány (aniž by řešili příčinu rozvoje možného nebo již přítomného rakovinového bujení a niž by pracovali na zotavení daných orgánů jak v rámci stravy, tak i účinných látek).
Větší část populace však žije kvůli svým volbám v rámci životního stylu, konzumaci produktů  a doporučení nemocnického systému (jehož mnohá oddělení a metody vyšetření a „léčby“ jsou bez nadsázky továrnou na rakovinu) dlouhodobě v metabolismu rakoviny a obecně degenerativních procesů. Zejména kvůli:
vysokému kortizolu, estrogenu a tedy estrogenové dominanci; konzumaci PUFA omega-3 a o-6 a jejich stěžejnímu vlivu na rozvoj rakoviny a  degenerativních onemocnění hned několika mechanismy; nadměrné produkci kyseliny mléčné místo kyseliny pyrohroznové a CO2 – kvůli konzumaci PUFA a také třeba v důsledku low carb stravy, hladovění/půstům, ponorům do ledové vody, dlouhodobému sportovnímu přetížení typu běh; užívání farmak, vakcín a nevhodných suplementů (které přímo či oklikou zvyšují estrogen či jinak tlumí metabolismus); …a několika dalším procesům. A tak není vůbec ku podivu, když se u nich nemoc rozvine. Tu pak řeší opět nevhodnými způsoby (chemoterapie**, ozařování, hormonální substituční „terapie“; kortikoidy, operace), které mají zpravidla dalekosáhlé důsledky (dlouhodobě poškozený metabolismus/imunita, výrazné prohloubení hormonální nerovnováhy a někdy úmrtí). To vše je jen „léčba“ v uvozovkách, protože se tím jen potlačují či dočasně odstraní symptomy (a s „vedlejšími“ účinky). Ale neřeší se příčiny, o kterých se bavíme zde na stránkách a také v tomto článku. Rakovina tak může zůstat pro systém výhodně na vrcholu pyramidy strašáků lidstva a lidi v tom strachu udržovat.

** Chemoterapie je jednou z hlavních příčin úmrtí tzv. „na rakovinu“ hned vedle podvýživy (energeticky nedostatečné nebo nevhodné výživy; tzv. wasting syndrome) a strachu (implantovaného do hlavy nemocníky a z nedostatku potřebných informací). Chemoterapie představuje obrovský zásah do imunity (zničí nemocné i zdravé buňky) a hormonální rovnováhy a pokud ji pacient přežije, tak si po většinu života nese následky s tím spojené (tomu se však říká „úspěšně vyléčená rakovina“). Platí pro lidi i domácí zvířata. Kortikoidy, které se nasazují někdy i u rakoviny (a většinou, když se to vzdá) pro utlumení metabolismu a bolesti u lidí i zvířat, řešíme v článku o imunitě a alergiích.
Operace (odstranění) nádoru pak sice nádor odstraní, ale opět to není řešení příčiny. Pokud člověk (nebo zvíře) praktikuje dál životní styl, který k rakovině vede (PUFA tuky ve stravě, suplementech a přípravcích, nedostatek energie a živin z fyziologicky přirozené potravy, xenoestrogeny ze syntetických farmak/kosmetiky, fytoestrogeny z některých rostlinných potravin a má stále zvýšené stresové hormony kortizol a estrogen na základě fyziologicky nevhodných faktorů), tak se zpravidla vrátí nebo se projeví na zdravotním stavu jinak.

Ani u malých dětí nejsou nemoci příčinou genetiky v tom smyslu, že by jim připadly náhodou jako v loterii. Pro většinu rodičů je později velmi těžké si přiznat fakta, že stejně jako u jejich vlastního zdraví, tak i u zdraví jejich malých dětí za to může neuvědomělé konání v rámci stravy a životního stylu před početím a během těhotenství a následně přímo to, co dětem dávali a čím je obklopovali během narození (tj. porod v nemocnici), ihned po jejich narození a v průběhu dětství. Tedy současný „normál“, případně nevhodné „alternativy“. O tom všem je také článek Nevhodné faktory nejen v těhotenství: kdy to vše začíná.

Ani u zvířecích mláďat nevznikají obtíže „náhodou“ vč. vývojových vad, je to podobné jako u lidí. Stěžejní vliv má zejména strava a další faktory u rodičů mláděte. Rodiče mláděti předají už při početí a v prenatálním stádiu podmínky, které se pak navíc ještě podpoří s tím, když lidé po narození mláděte začnou dávat i jemu nevhodnou stravu (umělá „speciální“ mléka pro mláďata, jakékoli granule/konzervy, nevhodná domácí strava, zdroje PUFA na BARF), syntetická antiparazitika/odčervovadla, syntetická antibiotika, vakcíny, některé nevhodné suplementy. Organismus má však velkou schopnost se zotavovat i z velmi vážných stavů (kdy to většina lidí a zdejší veterináři vzdávají), pokud mu neklademe překážky. Na základě toho pak máme taky příležitost pochopit, proč je nutné ke zvířatům přistupovat od začátku fyziologicky správně a na základě jejich přirozenosti a daných faktů, protože pak se náležité podmínky přenáší i na další generace… Většina lidí bohužel stále věci nemění, dokud je čas a poučí se až z velmi bolestných a opakovaných chyb.

Co je chyba a co chyba není

Není chyba to, co jsme v minulosti v nevědomosti dělali, když jsme lepší informace neměli. Je chyba v tom ale bez váhání pokračovat (ze strachu před sebou, z okolí, ze systému, kvůli egu…), když už se s jinými a lepšími informacemi setkáme.

Těší mě být v kontaktu se všemi, kteří se již rozhodli být skutečně odpovědní za svůj život a zdraví! A za tyto odvážné lidi jsem a budu vděčná. Jsou to zpravidla lidé, kteří si už prošli nejen tradičním nemocnickým systémem, ale právě i těmi nefunkčními alternativami a na vlastní kůži po několika měsících či letech zjistili, že nefungují a z podstaty lidského metabolismu a biochemických procesů fungovat nemůžou. Někteří s námi sdíleli svoji zkušenost v Recenzích.

Bude další rok jednoduchý? Možná nebude, ale to záleží na každém z nás a pro co se rozhodneme. Překážky a výzvy jsou, bez nich by nemohlo být posunu a vývoje k lepšímu – o tom je i evoluce. Bez nich bychom se neposunuli; nestali se vědomějšími, zkušenějšími, moudřejšími a tím i šťastnějšími (protože už „víme“ a „vidíme“ lépe). Bez utrpení zpravidla nedosáhneme výrazného posunu.
Lidé jsou často nešťastní, protože mají představy, že je potřeba, aby už šlo v životě vše snadno a hlavně samo. Jenže tak to není, všechny výzvy nám přináší potřebné zkušenosti, ze kterých se můžeme ponaučit a tvořit si lepší přítomnost a na základě ní budoucnost (která pak je v tu chvíli zase jen přítomností 🙂 ). Život je cesta a součástí této cesty je i cesta za zdravím a přirozeností. Jste na to připraveni a jdete do toho? 

Opravdu to nakonec dopadne pro každého tak spravedlivě, jak má. Každý svého štěstí strůjce a doplácí jen na vlastní rozhodnutí. Kdo s čím zachází, tím také schází. Tak to vždy bylo, je a bude. Výhercem a tím, kdo bude schopný přežít v jakémkoli uspořádání, bude stejně nakonec ten, kdo je vědomý, fyzicky i psychicky zdravý a ví, jak si zdraví udržet (viz informace výše, v ostatních článcích, e-booku pro lidi a unikátním e-booku pro domácí mazlíčky).

Kdo je ovšem na nás závislý a nemůže si vybírat, jsou domácí zvířata. Neměla by doplácet na naši nevědomost či neochotu měnit z jakýchkoli důvodů to, co je přitom nutné pro to, aby se dlouho tiše netrápila, pak neměla viditelné obtíže a předčasně a zbytečně neumírala (to vše je dnes běžné; zvířata by se  měla ale dožívat mnohem déle a bez obtíží!). Některá zvířata nemají dlouho viditelné obtíže, organismus toho vydrží hodně, ale metabolické poškození probíhá uvnitř kvůli nepřirozené stravě, neexistující (opravdové) prevenci a nebo následnému škodlivému „řešení“ obtíží. Chovatelé si pak myslí, že dělají vše dobře, navíc to dělají všichni okolo. Dělají to nevědomky velmi špatně. Stejně jako u sebe a svého zdraví, tak i u zvířat/domácích mazlíčků považují lidé za „normální“ to, co přirozená norma není, zdraví to systematicky poškozuje a život ukracuje. Lidé podléhají současné normě zavedené průmyslem s domácími zvířaty. To však přirozená norma není (zisk je na prvním místě, nikoli zdraví) a zvířata za to platí.

Většina lidí si přeje, aby jejich zvířata měla dlouhý zdravý život, neměli s nimi komplikace a neutratili za ně hodně peněz. A naprostá většina lidí dělá vše proto, aby tomu tak NEbylo. Jednají tak z nevědomosti (dělají to mnozí okolo nich vč. dlouhodobých chovatelů a útulků; doporučují to mnozí „odborníci“ a ti by se přeci nemohli mýlit!). Jednají tak také ze strachu z nových informací a nutnosti změny (ta je vždy pro náš mozek nepříjemná), ze zatvrzelosti a ega nebo z iracionálních obav (já nemůžu, je to drahé, složité atd.). Nevědí, že to není dražší ani složitější! Co se naopak prodraží a zkomplikuje, jsou důsledky nevhodné péče a často i ty její jednotlivé položky. O změnu směrem k tomu nejlepšímu pro zvířata by měl usilovat každý, kdo je má rád.
Starejme se o zvířata fyziologicky správně dle jejich přirozenosti a přijímejme informace, dokud je čas a pokud máme tu úžasnou výhodu, že na ně už narazíme. Denně všude vidím a v praxi pravidelně řeším degenerativní obtíže, kdy chovatelé smutní a zvířata jsou na pokraji života. Není divu…lidé pro to nastavují (zatím z nevědomosti) zvířatům veškeré podmínky.

Pojďme to změnit hned TEĎ a zvířatům to s námi ulehčit a sami si ušetřit čas i peníze. Nemáte zvíře? Nevadí! Pomozte druhým dostat se k informacím a tím pomoci těm, kdo mluvit nemohou. Můžete to děla nejen ve svém okolí, ale také na sociálních sítích, v diskuzích, komentářích, na profilech – na internetu si to může přečíst v tichosti mnoho lidí, o většině ani nevíme! Mnozí se mohou k informací vrátit, až po zkušenostech pochopí, proč je to nutné. Šířit dál lze:
* odkaz na velký e-book, který jsem sepisovala v průběhu několika let a předcházelo mu několik let studiu fyziologie zvířat a praxi s nimi… Najdete v ní to, co nikde veřejně nenajdete. A s tím pak taky už nikde žádoucí informace hledat nemusíte.
* letáček k e-booku (můžu dodat i papírovou formu)
* text o aktualizované verzi, která je značně informačně i uživatelsky vylepšená. Příspěvek slouží také jako motivace k tomu začít se o zvířata starat dle jejich přirozenosti a tak, jak by mělo být skutečně normální.
* odkazy na některé z veřejných příspěvků, např. tento souhrn k přirozené stravě, prevenci a fyziologicky funkčnímu řešení obtíží.

Vztahy s okolím a jejich zdravím

Nemá smysl investovat naši (tolik potřebnou) energii do těch, kteří jsou věčně nepoučitelní nebo nemá smysl řešit neustále světové dění jen teoreticky. Teorie bez praxe nestačí. Místo toho je nutné dbát na svoji zdravotní kondici a tedy na to, abychom byli vůbec součástí něčeho lepšího, co zde můžeme vytvořit a abychom byli na postupně se hroutícím nemocnickém systému nezávislí. Kdo chce, informace mít v dnešní době může, ty správné si najít dokáže a zařídí se podle nich. Přičemž přesvědčování druhých slovy je zpravidla zbytečné. Jak již zaznělo výše: dokud člověk velmi netrpí (a míra je individuální, někdo ono pověstné dno nemá a je jím až smrt), tak nevěří a měnit věci nechce.

Jednotlivci ovšem tvoří celek a většinu těch nejdůležitějších věcí pro zdraví mají ve svých rukách! Čím uvědomělejší a fyzicky i psychicky zdravější jednotlivci, tím lepší celek a tím lépe se nám zde žije. Proto nejen u zvířat (viz předchozí kapitola), ale i u informací o zdraví lidí je velkou pomocí předávat informace dál. Nic to nestojí a přináší to užitek všem! Velký význam mají lajky/reakce u příspěvků na FB (zvyšuje se tak jejich viditelnost a dosah), sdílení příspěvků na FB a článků z webů, mluvení o tom v okolí s těmi, kteří zatím fyziologický přístup ke zdraví v souvislostech nepotkali.  

Mnozí teď řeší vztahy s okolím a jeho zdravotní fyzický i psychicky „sešup“ a postupující degeneraci. Je zde obecný vzorec, který sledujeme všude okolo: Lidi se zuby nehty drží svých omylů a nechtějí připustit chybu; radši kopou do všech okolo nebo volí stále samá nemocnická nebo alternativní „řešení“ (dělat stále to samé a čekat jiný výsledek je definice šílenství). U mnohých je to pak fatální, protože se toho drží až za hrob.
Můžeme pomáhat, ale těm, kteří si přijdou sami pro pomoc a se zájmem nebo zvídavě reagují na námi předložené informace. Nelze pomoci někomu, kdo sám nechce. Kdo si vybírá vlastní zkázu a při nabídce pomoci ještě po druhém hází obrazně granát, protože nedokáže svoje staré vzorce prolomit a podléhá strachu/egu, tak mu pomoci (zatím) není. Výsledek této snahy o pomoc je navíc pak nejhorší pro nás, vysává energii. Nepoučitelně natvrdlí lidé si zaslouží tvrdý pád. Stejně k němu dojdou, nezvrátíme to. Lidská fyziologie je neúprosná – máme to, co mít na základě svých degenerativních voleb musíme a má každý. Opak by byl naopak divný a proti přírodní zákonům. Jedině tyto pády nás (možná) donutí to začít dělat jinak, lépe, fyziologicky. A nebo ne…

V rámci cesty za zdravím je zásadní přijmout skutečnost, že jsem v tom opravdu sám, jen já se za sebe rozhoduji a jen já svým vhodným konáním se můžu uzdravit (nebo svoje malé, na mně závislé dítě a domácího mazlíčka). Není zde nikdo jiný. Pro většinu lidí je to těžké přijmout. Ovšem také platí, že nic ve skutečnosti neztrácíte (opuštěním navyklého a degenerativního, co zkracuje a ničí život vám, vašim dětem a zvířatům). Jen získáváte: fyzické i psychické zdraví, přirozenou a pěknou vizáž, sílu pro život beze strachu, prodloužení radosti se zvířecími mazlíčky bez starostí… a nezávislost. Vhodným doplněním tohoto článku je  novější Co je extrém, co je normální.

🐾 V prosinci 2023 vyšla aktualizovaná verze u nás unikátního e-booku pro zvířata. Noví zájemci budou dostávat již jen novou verzi. Stávajícím majitelů si ji doporučuji pořídit (posílala jsem e-mail, můžete si o ni napsat), abyste měli kompletní informace a vaši svěřenci nebyli ochuzeni. Je uživatelsky i informačně zdokonalen – více o nové verzi je v tomto FB příspěvku, který je však nejen pro ty, kdo už e-book mají. Slouží i jako motivace pro to, starat se o zvířata tak, jak by to mělo být skutečně normální ve všech domácnostech, chovných stanicích, útulcích… Opak je zatím pravdou a to u koček, psů, hlodavců, ale i hospodářských zvířat.
V e-booku Velký průvodce ke zdraví domácích zvířat jsou pro každého chovatele nezbytné informace a jejich uplatnění pro dlouhodobé zdraví domácích zvířat. Ušetří trápení, komplikace, strach i peníze (za veterináře, škodlivé krmení, farmaka a postupy), prodlužuje i zachraňuje životy a přináší mnoho radostných let s našimi zvířaty. Je pro začátečníky i pokročilejší chovatele, kteří stále mnoho věcí v rámci přirozené stravy, prevence i funkčního řešení obtíží opomíjejí a nebo dělají (nevědomě) zásadní chyby – i na BARF. Většinová péče nestaví na fyziologie zvířat a nezávislé vědě. Je zde celý průmysl s domácími zvířaty, kterému nejde o zdraví na prvním místě, ale o zisk.

🔥 Zásadní informace ke zdraví a praktické tipy pro dospělé i děti nezávisle na zdravotní kondici najdete také přehledně na jednom místě v e-booku Pro-metabolický receptář a základní průvodce ke zdraví dle lidské fyziologie.

ℹ️  FB příspěvky o zdraví na zdi EliHealth a ve fotoalbech

O zdraví zde na webech:

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*