Probiotika: proč je nesuplementujeme

(Aktualizováno 24. 5. 2022)

Co se v článku dozvíte:
* Úvodní shrnutí – probiotika nesuplementujeme
* Co jsou probiotika a k čemu nám slouží?
* Kdy vzniká problém – co narušuje GIT a efektivní metabolismus?
* Suplementace a její úskalí
* Jaká forma probiotik je ještě přijatelná?
* Úskalí konzumace jakýchkoli kvašených potravin i v malém množství
* Probiotika po antibiotikách;
škodlivost syntetických atb pro lidi i zvířata

Úvodní shrnutí

Pro ty, které zajímají probiotika z pohledu suplementu (jakéhokoli na trhu) a nechtějí číst o dalších aspektech rozebraných v článku:

Další bakterie je to poslední, co je potřeba do střeva (tenkého i tlustého) přidávat. Nejsou „hodné“ nebo „zlé“ bakterie, jsou bakterie. Většina z nás bojuje s nadbytkem střevních bakterií ( a tím i bakteriálními endotoxiny a s tím i souvisejícím zvýšeným serotoninem, histaminem), což je problém a příčina mj. ekzémů, alergií nebo trávicích obtíží. Znamená to také prohloubení hormonální nerovnováhy, protože endotoxiny zvyšují ještě více estrogen a serotonin, díky nim se zvýší ještě více kortizol a je to tedy onen celý bludný kruh stresové reakce a zdravotních problémů, které z něj vychází a rozebíráme je na webech.
K (nevědomému) štěstí mnoha lidí si však suplementem probiotik k těmto problémům uživatelé nepřispějí, protože jsou tato probiotika zničena už na úrovni žaludku – to je funkce žaludeční kyseliny. Pokud už tedy probiotika nejsou zničena rovnou v kapsli/sirupu při procesu výroby.
Mnoho z produktů zvučných značek na trhu obsahuje kromě probiotik navíc konzervanty, umělá sladidla, nestravitelnou vlákninu (prebiotika – dráždí střevo, bakterie se jí živí a množí), syntetické vitamíny/minerály (které suplementovat ve většině nechceme).

Většina lidí však ke své škodě základům lidské fyziologie (vycházející z nezávislé vědy, oproštěné od farmaceutické nebo suplementační lobby a zkorumpované vědy) stále nerozumí a rozumět nechce a tak na tato snadná a zdánlivě líbivá řešení slyší. Včetně různých „individuálních“ speciálních testů na míru – jednak testy obecně, vč. krevních, mají díky mnoha faktorům malou až nulovou vypovídající hodnotu (o tom více uprostřed tohoto článku) a jednak když vezmeme v úvahu fakta z předchozích odstavců…

Navíc každý suplement, i když je to zrovna jedna z té hrstky vhodných nebo léčivých látek, je vždy jen „nadstavba“. Nemůže fungovat sám o sobě (tedy dlouhodobě vést ke zdraví), pokud nepojistíme vhodně fyziologicky „základ“ – neodstraníme nevhodné faktory, které metabolismus už od buněčné úrovně podrývají a nezařadíme ty, které ho naopak podporují. To rozebíráme zde na stránkách v článcích a je o tom nový e-book, který shrnuje nezbytnou zdravotní teorii na jedno místo a převádí ji ale především do praxe.

Co jsou probiotika a k čemu nám slouží?

Jedná se o organismy, mikroby (bakterie), které žijí v našem těle a pracují s ním ve vzájemné symbióze, jsou nezbytné pro životní funkce. Pomáhají strávit a vstřebávat živiny (z vitamínů zejména vit. B12); chrání organismus před viry, dalšími patogeny a různými negativními vnějšími vlivy; jsou nezbytné pro dobrou imunitu – mají tedy vliv i na rozvoj (auto)imunitních a dnes běžných civilizačních nemocí; pro komunikaci mezi střevy a dalšími částmi těla (např. mozkem – skrze nervový systém, hormony/neurotransmitery a mikrobiom); tenkému střevu se také říká „druhý mozek“ (viz např. článek o trávení, článek Strava nebo článek o lepku – v odstavci Leaky gut). Probiotika dokonce produkují některé živiny – např. vitamín K2, butyrát (mastná kyselina s krátkým řetězcem důležitá pro správnou funkci buněk) a také enzymy nezbytné pro trávení potravy.

Rovnováha bakterií ve střevech je základem zdravého trávicího traktu (GIT) a tedy i celkového zdraví díky vlivu střevního mikrobiomu na náš zdravotní stav, imunitu a rozvoj nemocí včetně psychických! Bakterie ve střevě sice potřebujeme, ale nechceme jich mít moc (a to jakýchkoli). To je ale případ většiny lidí v současné společnosti, kteří zdraví nezačali vhodně – z pohledu na efektivní metabolismus a lidskou fyziologii – řešit.

S nerovnováhou mikrobiomu (disbiózou) a přemnoženými bakteriemi souvisí také přítomnost LPS – lipopolysacharidů neboli endotoxinů. Tyto toxiny nalezneme uvnitř bakterií a jsou uvolněny při narušení buněčné stěny bakterií a jejich rozkladu. Děje se tak téměř u každého z nás, typicky máme ale nejvíce endotoxinů při SIBO, jiné bakteriální nerovnováze (např. v tlustém střevě) nebo dokonce i u patogenů nebakteriálního původu (kandida, paraziti) a chronických obtíží. Patří k toxinům, které narušují střevní stěnu, pronikají do krve, provokují imunitu a zvyšují v těle histamin, serotonin, estrogen a zánětlivé činitele např. (prostaglandiny). Tím způsobují akutní i chronické obtíže. Vysoké množství endotoxinů bylo zjištěno u lidí konzumujících lepek a celozrnné obiloviny, luštěniny, nadbytek nestravitelné vlákniny, PUFA (omega-3 a omega-6) a průmyslově zpracované potraviny.

Kdy vzniká problém – co narušuje GIT a efektivní metabolismus?

Zdravý GIT narušuje běžný životní styl „moderní“ společnosti, ať už se jedná o moderní junk-food propagovaný nemocnickým systémem nebo o tzv. „alternativy“:
především nevhodná strava chudá na makro i mikro živiny a pozbývající potraviny podporující náš metabolismus, hormonální rovnováhu a to už od produkce buněčné energie/ATP. Tato strava pozbývá fyziologicky vhodné potraviny, zato je ale bohatá na průmyslově zpracované produkty, toxické karcinogenní PUFA tuky (omega-3 a omega-6) a trans tuky, živočišné výrobky z velkochovů, lepek a další antinutrienty narušující metabolismus, hormonální rovnováhu, vstřebávání živin a GIT (jsou obsažené v mnoha domněle „zdravých“ potravinách, které ve skutečnosti zdravé nejsou). Patří sem také např. nedostatek sacharidů/cukrů z vhodných zdrojů (low carb a keto strava) nebo půsty a hladovky (vč. IF) – to vše je přežívání v sebezáchovném, „sebepožíracím“ stresovém režimu za vyplavování stresových hormonů.
K dalším stresorům patří vakcíny a chronické užívání syntetických „léků“ (které se stalo normou), tj. syntetická antibiotika, statiny, léky na bolest (nesteroidní protizánětlivé léky na bázi paracetamolu a ibuprofenu), na tlak, proti pálení žáhy/překyselení/reflux, antidepresiva, kortikosteroidy a imunosupresiva, hormonální antikoncepce (více o vakcínách je v tomto FB příspěvku, v článku Viry, bakterie, patogeny a v Na virus zpět k základům);
škodlivé suplementy;
toxické látky, karcinogeny a hormonální disruptory z vnějšího prostředí (běžná „chemická“ kosmetika, parfémy a čistící přípravky, nevhodně filtrovaná voda);
nadbytek elektrosmogu; narušené cirkadiánní rytmy; psychický/emoční stres, vypětí a tlak na výkon.
To jsou příklady hlavních stresorů, které jsou degenerativní pro náš organismus, kam patří GIT. O stresorech fyzických i psychických jsem napsala samostatný článek Přát si zdraví nestačí a Stres a jeho vliv na zdraví.
Střevní bakterie, aby byly zachovány ve zdravém množství a aby se ve střevě neusídlily i další patogeny (kvasinky, paraziti), potřebují, abychom fyziologicky nevhodné faktory odstranili a vyměnili je za skutečně prospěšnou stravu a životní styl podporující efektivní metabolismus a trávicí trakt.

Suplementace a její úskalí

Suplementace probiotik v prášku nebo kapslích je buď úplně zbytečná nebo dokonce může být i škodlivá. Probiotika ve formě potravinového doplňku proto nedoporučuji. Ač jsou mnohými doporučovaná a také lékárenskými řetězci masivně propagovaná. To se však ostatně děje i u mnoha jiných buď zbytečných a nebo dokonce zdraví škodlivých suplementů (zejména vitamínů a minerálů nebo omega-3).

Jak již bylo zmíněno, tak další bakterie si do střeva přidávat nepotřebujeme a nechceme – důvody najdete v úvodním shrnutí na začátku článku. Bakterie a bakteriální endotoxiny jsou příčinou zdravotní obtíží nebo je prohlubují vč. hormonální nerovnováhy.

Ukázalo se ale, že většinou jsou živé bakterie v těchto přípravcích zničeny už při procesu výroby, přepravy a manipulace s výrobkem a vy potom polykáte jenom mrtvou hmotu (vlastně ke svému štěstí). I pokud by díky vysoce kvalitnímu způsoby výroby a skladování zůstaly bakterie živé, tak je více než pochybné, nakolik jsou takto do těla dodané bakterie schopné se uchytit a osídlit naše střevo. V žaludku máme díky žaludeční kyselině (HCl) vysoce kyselé prostředí, jehož hlavním účelem je zničit přítomné bakterie nebo jiné patogeny. Je to jedna z prvních linií obrany, která nás před nimi chrání a předchází se tak přemnožení nebo uchycení těch nežádoucích.

Většina produktů navíc není nevhodná jen díky samotným probiotikům z pohledu na složení. Obsahují také pojivové látky, konzervanty, umělá sladidla apod., které udělají tělu více škody než užitku – stejně jako u mnoha ostatních suplementů. Většina má navíc také FOS a různé druhy vlákniny – prebiotik, které jsou uváděné jako nezbytná výhoda (vláknina, která slouží jako potrava pro bakterie a ony se tak lépe usadí), ale přesně to je ve skutečnosti nevýhoda. Jakákoli nestravitelná vláknina pak ve větším množství narušuje střevo. „Čím více vlákniny, tím lépe“ je jedním z neprospěšných mýtů domněle „zdravé“ výživy a je to fyziologický nesmysl.

*O užívání vitamínů a minerálů v podobě potravinových doplňků pojednává článek Nesuplementujeme (nejen) vit. D3, který tedy není jen o vitamínu D. Zjistíte v něm mnoho důležitých poznatků co se týče zdraví a suplementů.

Jaká forma probiotik je ještě přijatelná?

Navýšení probiotik ve stravě (byť z „vhodnějších“ fermentovaných potravin) vaše zdraví samo o sobě nespasí, stejně jako žádný z jednotlivých postupů, kroků nebo doporučení vytržených z kontextu. Celkový kontext je vždy zásadní. Je nezbytné mít nejdříve postavené pevné základy, to znamená pracovat na nevhodných faktorech, které jsou příčinou všech obtíží a nahradit je těmi, které metabolismus podporují a snižují stresovou reakci těla. Popřípadě je také společně s tím potřeba zaujmout další specifičtější kroky, pokud máte již určitý problém jako je infekce, (auto)imunitní či jiné „civilizační“ onemocnění. Základ je však nezbytný.

Uvedu příklad ke zmíněnému celému kontextu: obézního jedince s vysokým krevním tlakem, inzulínovou rezistencí, estrogenovou dominancí, chronickou zácpou a chronickým zánětem v těle nespasí samo o sobě, že začne jíst po sklenicích např. zdravý kokosový olej  nebo bio kozí kefír, pokud bude nadále jeho strava plna průmyslově zpracovaných produktů, běžného pečiva a lepku, PUFA tuků, nekvalitního masa a živočišných produktů z velkochovů, nedostatku pro tělo dobře využitelných vitamínů/minerálů z živočišných potravin; na infekce si bude brát syntetická antibiotika; bude do noci vystaven modrému světlu sledováním obrazovky TV/telefonu a bude pod permanentním tlakem v práci, kterou nemá rád… Pověstným zabijákem mikrobiomu a narušitelem střevní stěny je také alkohol, který je navíc silně estrogenní.
Nemusí se však jednat jen o případ takto klasického nezdravého životního stylu. Můžete také navenek vypadat poměrně „fit“, ale stravujete se jen domněle „zdravou“ stravou, bohatou na PUFA omega-3/omega-6 a antinutrienty z celozrnných obilovin, luštěnin, semen a syrové zeleniny, které narušují (nejen) střevo a jsou obsažené v mnoha  rostlinných potravinách propagovaných jako „zdravé“. O lepku, antinutrientech i nezdravé „zdravé“ výživě se dočtete více v článku Jak škodí lepek (a jiné antinutrienty)?. Jak je možné, že je tato strava jako zdravá propagována? pak vysvětluje Džungle ve světě zdraví.

Zpět k probiotikům: jak je tedy doplňovat, když ne na základě potravinových doplňků? Nijak. Není to nijak zvlášť potřeba, pro-metabolická strava je základ, tělo dostane vše potřebné, co pro zdravé střevní prostředí potřebuje. Zároveň mu také v rámci vhodné stravy a dalších aspektů životního stylu neklademe překážky, které mikrobiom narušují a působí bakteriální nerovnováhu nebo přemnožení jiných patogenů.
Je však možné jíst menší množství přirozených kvašených (fermentovaných) potravin. 

Dodáte tak tělu také – podle typu fermentované potraviny –  sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály.  S některými můžete podpořit jednorázově produkci žaludeční kyseliny a enzymů nezbytných pro trávení a vstřebávání živin pravidelnou stolici /dlouhodobě to ale vychází především z efektivního metabolismu – štítné žlázy a snížení stresových hormonů skrze celý pro-metabolický „základ“/.

Mezi kvašené potraviny, které pocházejí z pro-metabolických surovin připadají v úvahu : bio/grass-fed a z malých (prověřených) farem mléčné výrobky (sýr, tvaroh, máslo, jogurt, kefír)*, kefír z kokosového mléka, pravý kvašený jogurt z kokosového mléka (pozor, nejedná se o náhražku/výrobek plný konzervantů s velmi dlouhou dobou trvanlivosti; složení má být: pouze kokosové mléko, probiotické kultury a možná trochu tapiokového škrobu), domácí kvašené zelí (nebo nastrouhaná červená řepa, cuketa, mrkev – to vše kvasí pouze ve vlastní šťávě a soli), pickles (větší kousky kvašené zeleniny – okurka, cuketa, mrkev, řepa, pastiňák…; zalité v solném roztoku), korejské kimchi (pikantní kvašená zelenina s kořením; domácí nebo bez konzervantů).
ACV (apple cider vinegar), tedy kvalitní nefiltrovaný jablečný ocet, je také kvašená potravina. Dá se specificky využít pro podporu trávení a zvýšení žaludeční kyseliny nebo při vaření vývaru z kostí. Je vhodné používat čirou tekutinu, ne usazeninu ze dna.

*Mléčné výrobky jsou velmi hodnotné pro svůj obsah živin a jsou vhodnou součástí pro-metabolické stravy (stejně tak i jejich původní surovina – mléko).
Je ale potřeba vybírat produkty bio, grass-fed nebo z malých farem, kde se zvířata pásla venku. Pokud nakupujete běžné, klasické mléčné výrobky z pultů obchodů (tedy nejčastěji z velkochovného kravského ultra pasterovaného, homogenizovaného mléka, velkochovného sušeného mléka a případně navrch ještě s přidanými cukry, sladidly, barvivy, konzervanty a škroby), tak svému zdraví nejen neprospíváte, ale vyloženě škodíte. Velkochovy mléčných krav a koz jsou pak snad ještě z etického pohledu odpornější, než velkochovy na maso.
Výčet vhodných mléčných výrobků najdete přehledně v jednom z praktických seznamů v Pro-metabolickém receptáři a průvodci ke zdraví (vč. receptů s nimi) a také velký odstavec informací k nim je v článku Sacharidy. O mléčných výrobcích a proč nejíst ty nejběžnější z velkochovu jsem také vytvořila shrnutí na FB  „Mléko a mléčné výrobky: kompletní shrnutí“.
Kvůli obsahu vápníku a dalších důležitých, pro tělo skvěle využitelných živin jsou mléko a mléčné výrobky pevnou součástí pro-metabolické stravy. Jisté typy bývají často tolerované také lidmi, kteří mají (zatím dočasnou) intoleranci kaseinu/laktózy nebo se jim z různých důvodů doposud úplně vyhýbaly. Mnohdy tak ale činí zbytečně – existují totiž velké rozdíly typ od typu a další faktory, které hrají roli. Laktóza ani kasein nebývají samy o sobě příčinou toho, proč má někdo (domnělou) intoleranci mléka…

*U zeleniny se bavíme o kvašené a ne o sterilované z běžných obchodů (v konzervách, sklenicích, plastových pytlíkách) – ta není kvašená. Kupované kvašené zelí nebývá většinou kvalitní – často jsou zde přidané nevhodné konzervanty. Nejlepší je vlastní výroba doma; na fotce můžete vidět pickles z různé zeleniny a taky zbytek kvašeného zelí.

Některé druhy z výše jmenovaných kvašených potravin ale obsahují velké množství kyseliny mléčné, která není vhodná ve větším množství. Může být stresovým faktorem a zátěží pro už i tak neefektivní metabolismus a oslabená játra, která ji musí metabolizovat na pro tělo využitelnou formu. Obecně tedy doporučuji umírněnou konzumaci produktů mléčného kvašení. Některé fermentované potraviny pak i z dalších důvodů mohou být vhodnější, některé méně.

Z důvodu většího obsahu kyseliny mléčné doporučuji kvašenou zeleninu jenom jako příležitostnou chuťovku (lžičku sem tam k jídlu jednou za čas) a jen pokud vám vyloženě chutná. Pokud ne, tak se bez ní v klidu obejdete; osobně ji už jím zřídkakdy a ani ji nedoporučuji klientům. Obsahuje také dost vlákniny (nepotřebujeme) a kromě vitamínu C v zelí ani významné množství živin. Kefír nebo jogurt (z vhodného mléka – bio kravské nebo kozí/ovčí) jsou výhodnější než kvašená zelenina, protože mají větší výživovou/kalorickou hodnotu – jsou zdrojem energie díky obsahu bílkovin, tuku a mikroživin jako je vápník.  Jsou to ale také výrobky mléčného kvašení, a tak nejsou kvůli kyselině mléčné vhodné na denní konzumaci.  Sýry a tvaroh vhodného typu jsou nutričně bohatou potravinou a zároveň neobsahují kyselinu mléčnou.

(Dočasná) úskalí konzumace jakýchkoli kvašených potravin i v malém množství

Probiotické doplňky stravy (jejichž úplná nevhodnost byla popsána na začátku článku) a fermentované potraviny jsou součástí mnoha „ozdravných“ protokolů při onemocněních trávicího ústrojí, léčbě (auto)imunitních chorob nebo jsou doporučovány pro posílení zdraví a kondice. Někdy však i ony lepší kvašené potraviny mohou být úplně nevhodné a situaci zhoršovat dokonce i v malém množství, např. při rozsáhlém SIBO, při výrazné bakteriální nerovnováze ve střevech (přidáváme si tím další bakterie), při citlivosti na histamin (kvašené potraviny jsou bohatší na histamin, bakterie jej při fermentaci produkují).

To však může být jen dočasné, protože se tato intolerance úzce pojí právě s kondicí metabolismu, hormonální nerovnováhou, neadekvátní imunitou a stavem GIT – což se zlepší, když děláme postupně to, co fyziologicky vůči svému zdraví dělat máme.  Potraviny, které patří k těm prospěšným (např. mléčné výrobky) a zatím jsme na ně byli citlivější nebo jsme je delší dobu nejedli, je vhodné zařazovat do celého vhodného kontextu stravy postupně, po menších množstvích a postupně množství navyšovat.

Probiotika po antibiotikách;
škodlivost syntetických atb pro lidi i zvířata

Pokud užíváme klasická syntetická antibiotika*, ale i přírodní silné antibiotické látky pro léčbu jakékoli bakteriální infekce, tak základem potom zůstává vždy pro-metabolická strava. Jednou (nikoli ale hlavní a samospásnou) ze součástí těchto opatření může být navýšení kvašených potravin v jídelníčku. Je to však velmi individuální a pojí se to se všemi pro a proti uvedenými v tomto článku. V současné době už zejména v kvašené zelenině nebo kefíru ani v tomto případě velký význam nevidím.

*Co se týče klasických antibiotik, tak je  nedoporučuji v současnosti pro lidi, ani zvířata. Mnohdy úspěšně nezacílí ani na to, na co zacílit mají – mnoho druhů bakterií je na ně rezistentní. U některých infekcí nejsou přítomné jen bakterie, ale i jiné patogeny (viry, kvasinky, paraziti), na které antibiotika nepůsobí vůbec. Především ale syntetická antibiotika narušují střevní stěnu (působí syndrom propustného střeva – leaky gut), oslabují nadále imunitní systém a následně se s nimi tak pojí řetězec negativních následků, které nás dostanou do začarovaného kruhu vrstvících se zdravotních obtíží. Lidé pak tedy snadno chytnou další infekci, jdou si do nemocnického systému pro další antibiotika a takto stále dokola. Mnozí se v tom jistě najdete již od svého dětství…a znáte to i u svých domácích mazlíčků.
Když už je infekce přítomná, tak je na místě použít silné přírodní antimikrobiální látky – existují takové, které jsou silnější než syntetická atb, navíc zacílí i na viry/kvasinky a nemají takové negativní účinky, jako syntetická atb. Jedním z mála vhodných syntetický farmak je z mnoha důvodů acylpyrin – je silně protizánětlivý, ale na bakteriální/virovou infekci zpravidla sám nestačí. Konkrétní postup a dávkování vhodných léčivých látek, když už je jakákoli infekce přítomná, pak řeším s klienty v rámci osobní spolupráce.

Kam dál pro informace o zdraví z pro-metabolického pohledu:

• Zásadní informace ke zdraví a praktické tipy pro všechny najdete také přehledně na jednom místě v e-booku
  „Pro-metabolický receptář a základní průvodce ke zdraví dle lidské fyziologie.
  —- Pojďte se mnou… a podchyťte jakoukoli obtíž a nemoc funkčně od základů (efektivního metabolismu)“.
• Co nabízím, v čem se liším od ostatních, konzultace: Výživa a životní styl; konzultace.
• tipy na všechny doporučené články o zdraví a výživě + jak se orientovat v příspěvcích na Facebooku EliHealth najdete na stránce Pro-metabolická strava (skutečně vhodná výživa).