NEsuplementujeme (nejen) vitamín D3. Proč?

…co pravděpodobně (zatím) nevíte, ale měli byste.
Aktualizováno 21. 4. 2023

Obsah:
* Úvod: škodlivé suplementy jako jedna z příčin nemocí
* Význam vitamínu D + jeho nejlepší zdroje
* Proč nesuplementujeme (nejen) vit. D3 – dospělí i děti
– Negativní vliv suplementu D3 na imunitu
– Není jen „nějaký jeden vit. D3“ – nedostatek vs. dostatek
– Provázanost procesů a vztahů mezi živinami
– vit. K2, E a C; vit. skupiny B
– D3 a kalcifikace tkání („jed na krysy“; warfarin)
– Vyřazení škodlivin = zlepšení
– Proč? Byznys s (ne)zdravím
– Průmysl sám o sobě
– Problém s určením optimálního množství
* Poznámka ke krevním testům, vyšetřením a hodnotám
* Slunce a správný kontext vyhrává; shrnutí
* Rakovina ze slunce?
* Další význam slunce a přírody
* BONUS v komentářích pod článkem: MLM systém a jak funguje

Úvod: škodlivé suplementy jako jedna z příčin nemocí

Všechny nemoci a zdravotní problémy jsou způsobeny fyziologicky nevhodnými faktory/stresory, protože tyto faktory podrývají metabolismus už od buněčné úrovně. Děje se tak v současné společnosti (zejména 2. pol. 20. stol. a 21. stol.) již od našeho dětství a dokonce už od prenatálního stádia vývoje, když se dítě vyvíjí u matky v břiše a ta je těmito faktory obklopena a vědomě i méně vědomě si je vybírá (a otec tomu většinou přikyvuje…).
Jak už např. z článku Přát si zdraví nestačí nebo příspěvků na FB EliHealth víte, mezi nevhodné fyzické stresory patří nevhodná strava, vakcíny, většina škodlivých farmak, toxické látky z vnějšího prostředí (vč. klasické kosmetiky a domácích čističů, plastů, správně nefiltrované vody, těžkých kovů z vody a půdy jako je zejména železo, hliník; pesticidy), nadmíra elektrosmogu (EMF), ale také škodlivé suplementy. Tyto suplementy zdraví nepomáhají, ale podlamují ho a zdravotní obtíže nadále prohlubují nebo přímo způsobují.

Nejčastěji užívanými jsou zejména: omega-3/rybí olej, hormon – tzv. vitamín – D3, železo, zinek, vápník, kyselina askorbová, zelené prášky a zelené šťávy, probiotika a koloidní stříbro/zlato. 

Vitamínu D (přesněji řečeno hormon D) je až nekriticky oslavován a především jeho suplementace (užívání potravinových doplňků) je hojně propagována. Děje se tak bez upozornění na zásadní problémy s tím spojené a ne náhodou. Pokud se podíváme na základní fakta okolo vitamínu D a jeho suplementace, tak zjistíme, že si takto nejenom s ohledem na zdraví zpravidla nepřilepšíme, ale dokonce přihoršíme. A nejen suplementací vitamínu D.
Dozvíte se také, co stojí za tak masivní propagací tak škodlivých suplementů.

Pokud článek připadá někomu „složitý nebo dlouhý“, tak je to v pořádku. Zdraví není rubrika v bulvárním časopise, je normální mu věnovat čas a studium (navíc nabízím už zpracované informace…) a systém (nemocnictví, ale spadají sem i nefunkční „alternativy“) vás mít zdravé nechce. Proto můžete vidět, jak bláhové je myslet si, že polykáním těch nejvíce propagovaných suplementů si snadno a zaručeně zlepšíte kondici nebo se vyléčíte z nemocí. Pro mnohé to však je velmi záživné čtení a podobně jako článek o PUFA pro zdraví naprosto nezbytné.

V článku se dozvíte dále základní informace o dalších v tucích rozpustných vitamínech (A, K a E) a nebo úskalí, která souvisí se suplementací mikroživin jako takovou – tedy s užíváním doplňků jakýchkoli vitamínů a minerálů takto v jejich oddělené podobě. S tím souvisí také pro mnohé stále neobvyklý pohled na (i)relevanci a význam výsledků krevních testů nebo různých vyšetření.
V závěru si přečtete shrnutí benefitů slunečního záření (kromě tvorby vit. D) a vyvrácení lží o tom, že je slunce  příčinou rakoviny kůže nebo o tom, jak jsou opalovací krémy karcinogenní, nevhodnou „ochranou“.

Význam vitamínu D

Vitamínu D je věnována již řadu let velká pozornost. Prokázalo se, že vitamín D podporuje zdravé fungování imunitního systému, snižuje zánětlivost, pomáhá předcházet většině forem rakoviny (včetně rakoviny kůže), kardiovaskulárním a autoimunitním chorobám, cukrovce; je nezbytný pro vstřebávání a využívání vápníku a fosforu, pomáhá udržovat zdravou svalově-kosterní strukturu a napomáhá zdravému fungování mozku (včetně prevence psychických poruch, depresí apod.). Hraje také důležitou úlohu v rovnováze ostatních mikroživin v těle (vitamínů, minerálů) a jejich vstřebávání. V těle působí také jako antioxidant.

Ze své podstaty je vitamín D (neboli sekosteroid) spíše steroidním hormonem nebo prohormonem než vitamínem. Má také několik forem (což je, jak uvidíte, zcela zásadní fakt z hlediska škodlivé suplementace vit. D3).

O vitamínu D se hodně hovoří i v souvislosti s virovými infekcemi a podporou imunity – pokud však není v základu odstranění fyzických stresorů a psychických stresorů skutečně funkčními způsoby vhodná strava, životní styl a srovnané cirkadiánní rytmy, tak ani Dčko příliš nezmůže (rozcestník k tomuto „základu“ najdete v Přát si zdraví nestačí nebo Džungle ve světě zdraví; o patogenech, imunitě a infekcích potom např. ve Viry, bakterie, patogeny-co s tím? a Na (nejen) virus zpět k základům). Suplementace vitamínu D3 je pak přímo škodlivá a lidé si dlouhodobě přihorší. Tím je myšleno užívání hormonu D3 vnitřně nezávisle na přípravku (samozřejmě, pokud užíváte podobný přípravek jako je široce přdepisovaný Vigantol v sójovém/PUFA oleji, tak je destruktivní vliv na zdraví ještě mnohokrát znásoben).

Vitamín D je prohormon, tělo si ho na základě stimulů a podle své potřeby umí vytvořit samo. Nejvíce vitamínu D a nejlépe využitelného pro naše tělo získáme z přirozených zdrojů a to na základě slunečního UVB záření, kdy se jeho vlivem vytváří vit. D v kůži. Vytváří se vystavováním se slunci bez krémů se syntetickými UV filtry, které jsou problematické ale i z dalších důvodů (viz kapitola Rakovina ze slunce?). Nejúčinněji to bývá mezi 11-14h. ke konci jara a v létě; geografická poloha však zde hraje také velkou roli. Typy lidí mající tmavší pokožku potřebují zpravidla slunečního záření více než lidé se světlou pokožkou, aby vytvářeli dostatečné množství vitamínu D. Je to kvůli melaninu v kůži, který tvorbu vit. D snižuje.
Jedna z nejznámějších hlášek přesvědčující k nezbytné suplementaci vit. D3 je: „v zimě ale svítí slunce méně!“. Stojí pak tedy k zamyšlení, co dělali naši předci v zimě bez suplementace na většině míst ve světě. Tělo si umí poradit a se zdroji hospodařit (pokud mu neklademe překážky).

V menším množství se efektivní forma vit. D3 nachází také v některých konkrétních živočišných potravinách, v jejich tuku (bio vaječné žloutky, bio játra, bio/grass-fed tučné mléčné výrobky kravské nebo kozí a ovčí – více o tom ve FB příspěvku Mléko a mléčné výrobky; konkrétní výčet vhodných mléčných výrobků naleznete v e-booku u zdrojů bílkovin nebo je probírám individuálně s klienty). Musí to být ale produkty ze zvířat, která se pásla na trávě a byla také přirozeně venku na slunci, nikoli zavřená celý život bez pohybu, bez slunce a jim přirozené potravy v halových velkochovech.

Obojí – slunce a potraviny na vit. D bohaté – je však potřeba zařadit do kontextu pro-metabolické stravy a jejích zásad, které vycházejí z fyziologie člověka a toho, co tělo (ne)potřebuje už od buněčné úrovně. Potom předcházíte riziku nejen deficitu živin, ale také rozvoji zdravotních stavů, které následně správnému vstřebávání živiny z potravy (vč. vitmaínů a minerálů) zabraňují. Nebo také nepřijímáte velké množství PUFA a antinutrientů, které narušují metabolismus, hormonální rovnováhu, trávení a také vstřebávání vitamínů a minerálů.

Proč nesuplementuje (nejen) vit. D3 – dospělí i děti

Negativní vliv na imunitu
Autoimmunity Research Foundation (Prof. Trevor Marshall, Ph.D.) předložila několik důkazů o tom, že nadbytek vitamínu D z potravinových doplňků může ve skutečnosti potlačovat imunitu a narušovat její správné fungování. Nízká hladina vit. D u některých lidí může být ve skutečnosti důsledkem nějakého chronického onemocnění/problému či oslabené imunity, nikoli jejich příčinou. Užívání doplňků tedy potom není řešením.

Vitamín D2 se nachází v některých rostlinných potravinách, je biologicky neaktivní a k tomu, abychom ho mohli využívat, potřebujeme působení slunečního světla a 7-dehydrocholesterolu (7DHC; další z mnoha faktů, že cholesterol je prospěšnou látkou!).
Další forma je vit. D3 (cholekalciferol) živočišného původu, který je sám o sobě ale také neaktivní a dělí se na další dva metabolity:
1,25-dihydroxycholekalciferol D3 (vzniká vnitřně při metabolismu vit. D3), se zdá býti zodpovědný nejpříměji za aktivaci imunitního systému skrze aktivaci nukleárního receptoru vit. D a reguluje využívání vitamínu D v těle.
25-hydroxycholekalciferol D3, který najdeme v doplňcích, může však ve skutečnosti deaktivovat zmíněný nukleární receptor, pokud je to nezbytné a užitečné, a nebo pokud ho užíváme nadbytek z doplňků. Dčko je sekosteroidní hormon – tělo si ho reguluje podle svých potřeb, potravinové doplňky s onou formou vit. D3 mohou imunitu potlačovat a tělo se potom nedokáže účinně vypořádat s nemocí/infekcí.

Není jen „nějaký jeden vit. D3“ – nedostatek vs. dostatek

Většina lidí si představuje, že při suplementaci přijímá pouze „nějaký jeden vit. D3“, který v těle nějak univerzálně funguje. Jak již ale bylo zmíněno výše, vit. D3 (cholekalciferol) je stejně jako D2 taktéž neaktivní a vzniká v kůži na základě UVB záření ze 7-dehydrocholesterolu nebo ho někteří přijímají (bohužel) v suplementu. V játrech se mění na biologicky neaktivní 25-hydroxycholekalciferol (25-OHD, kalcidiol), který se nadále mění převážně v ledvinách a částečně v případě potřeby i v jiných tkáních na aktivní 1,25–dihydroxycholekalciferol (1,25(OH)₂D, kalcitriol). Ukázalo se, že lidé, kteří mají chronické onemocnění (zejména u chronických imunitních obtíží), mohou mít 25-OHD nedostatek, zatímco 1,25(OH)₂D dostatek nebo nadbytek. Suplementací si pak tedy sice 25-OHD „doplní“, ale zároveň vždy dochází k přeměně na formu 1,25, což může už i tak jeho zvýšené množství ještě navýšit! To má potom nejen negativní vliv na imunitu, ale i na další degeneraci organismu.

Ba co víc: Pokud suplementujeme D3, nutíme jít tělo jen jednou cestou a nevyužít si vit. D tak, jak potřebuje. Nejen, že se D3 dělí na ony zmíněné metabolity 25-OHD a 1,25(OH)₂D. Ale než se vůbec D3 vytvoří ze 7-dehydrocholesterolu (7DHC) díky působení slunce, tak může dojít dle potřeby k tvorbě úplně jiných forem než je D3! Těch je velké množství, jak znázorňuje obrázek výše. Klikněte na něj a zvětšete si ho…
Vitamín (prohormon) D má také vliv na expresi tisícovky genů, takže i tím ovlivňuje mnoho následných procesů.

Provázanost tělesných procesů a vztahů mezi živinami;
vit. K2, E a C;
D3, vápník a kalcifikace; B vitamíny.
Všechny živiny v těle působí ve vzájemných provázaných vztazích a také jejich potřeba se u každého z nás velmi liší.
Výzkum však studuje živiny izolovaně a nepřirozeně rozškatulkovává to, co příroda nikdy nerozděluje. Mnohdy se nemluví o kofaktorech, které jsou nezbytné pro optimální působení konkrétní živiny a nebo zabraňují jejich nerovnováze.

V každé buňce na každý receptor vit. D se nacházejí dva receptory pro vit. A. Pro jejich zdravé působení je nezbytná jejich relativní rovnováha, působí synergicky a nefungují izolovaně. Nadbytek jednoho z nich může způsobit nedostatek druhého. Individuální potřeby se však mohou u každého i výrazně lišit.
Pokud je navíc jeden z nich nedostatečný a druhý má v poměru k němu hladinu znatelně vyšší, může ten první působit relativně toxicky již při sníženém množství z důvodu této nerovnováhy.

Dalším důležitým kofaktorem je potom také vit. K2 a některé doplňky s Dčkem ho zároveň obsahují. Vit. D3 totiž zvyšuje spotřebu K2, magnézia a naopak enormně zvyšuje vstřebávání vápníku (proto vede ke kalcifikaci tkání – viz níže). Je faktem, že většina lidí je na K2 spíše deficitní – zejména, pokud nejedí bio játra, bio vaječné žloutky, máslo a tvrdé sýry v bio kvalitě nebo ze zvířat pasených venku a to ještě v kontextu celé pro-metabolické stravy.
Daleko pozitivnější význam na zdraví tak tedy může mít suplementace samotného vitamínu K2 (MK-4 a MK-7) bez vitamínu D, protože kombinací D3 + K2 škodlivý vliv D3 na mnoha úrovních vyvážit nedokážete. Doporučuji ji stejně však u lidí, kteří vědí skutečně co dělají a hlavně jedí pro-metabolicky, mají pořešený „základ“ (tzn. spolupracuji s nimi již delší dobu na individuálních konzultacích a řešíme konkrétní stav, při kterém je tato suplementace užitečná – kalcifikace tkání, zdraví kostí, dlouhodobá kazivost zubů, podpora produkce buněčné energie a metabolismu…).

Vedle K2 pak může být bezpečná ještě suplementace vit. E, hlavně pokud dlouhodobě K2 užíváme. K2 totiž zvyšuje jeho spotřebu v těle. Jeho spotřebu však zvyšuje zejména konzumace PUFA tuků omega-3 a omega-6 a na rozdíl od většiny vit./min. je ho v potravě nedostatek. Vitamín E je zřejmě největší antioxidant; částečně zmírňuje oxidaci PUFA a jejich destruktivní dopad, když je někde musíme nedejbože ve větším množství sníst a nebo také, když se pod jakýmkoli stresem uvolňují u každého z nás do krve (každý z nás je má díky konzumaci už od dětství uložené v tkáních, je to většina tukových zásob; jejich obměna může trvat 3-4 roky od chvíle, co koncentrované zdroje PUFA přestaneme jíst). Zmírňuje oxidaci PUFA také na slunci (chrání kůži). Dále je to mj. „vitamín plodnosti“, má anti-estrogenní efekt. U obou dvou vitamínů se ale musí jednat o kvalitní produkt, kde je nosným olejem buď MCT nebo olivový olej (u nás na trhu jsou takové zatím zhruba dva).

Není chybou také navýšení přírodního vitamínu C – obzvlášť při infekcích, virózách a oslabené imunitě. Podporuje imunitu, hojení, snižuje únavu, podporuje tvorbu ATP (buněčné energie) a tím celý metabolismus. Vyhýbáme se ale syntetické kyselině askorbové. Je pro tělo hůře využitelná a zdaleka nedosahuje takových účinků jako přirozený vitamín C v potravě (kde jsou i další kofaktory) a v tkáních (kyselina dehydroaskorbová). A to nezávisle na tom, zda je lipozomální nebo není. Narušuje metabolismus mědi a „okrádá“ nás o ni, přičemž mědi máme i tak mnozí kvůli dlouhodobě nevhodné stravě a nadbytku železa nedostatek; tím i podrývá imunitu. Bývá kontaminovaná těžkými kovy (což je mimo jiné katalyzátorem vzniku volných radikálů) a vyrábí se nejčastěji z GMO kukuřice. Mnozí lidé mají na kyselinu akorbovou alergické reakce. Nadbytek vitamínu C může vést k tvorbě ledvinových a žlučníkových kamenů (oxaláty, které společné s vápníkem formují kameny, jsou konečným produktem metabolismu kyseliny askorbové). Pokud příležitostně potřebujeme navýšit a máme pocit, že nám nestačí vitamín C z potravin, tak je lepší čistý prášek z aceroly a camu camu (pozor, někdy však může jít o trochu aceroly naředěné množstvím kyseliny askorbové). Potraviny bohaté na vit. C na pravidelné bázi jsou v kontextu pro-metabolické stravy ale dostačující. Vitamín C obsahuje nejen ovoce a zelenina (vč. hlíz jako jsou brambory), ale i maso, vnitřnosti, mléko a to dokonce i po tepelné úpravě. 

Jedním z příkladů řetězce provázanosti je také například to, že vit. E pomáhá v těle recyklovat vit. A, vitamín A zase pomáhá ke správnému využití zinku. Zinek a měď se musejí nacházet v těle ve správném poměru. Pokud suplementujete izolovaný zinek, zvyšujeme produkci proteinu metallothioneinu. Ten se v játrech váže na měď a způsobí, že nejsme schopni vstřebat měď z potravy (lidé jí i tak jedí málo), neprodukujeme ceruloplasmin (aktivní forma mědi) a nedochází ke správné regulaci železa a kyslíku.

Vitamíny skupiny B jsou v dostatečném množství zastoupeny v živočišných výrobcích v bio kvalitě nebo ze zvířat pasených venku/z malých farem. Syntetické suplementy jsou pro tělo obtížně využitelné a mnohdy alergenní. Je nevhodné suplementovat syntetickou kyselinu listovou v těhotenství kvůli zdraví plodu.

D3, vápník a kalcifikace tkání!
Dalším příkladem rovnováhy minerálů a vitamínů může být vápník, pro jehož optimální vstřebání jsou nezbytné adekvátní hladiny vitamínu A, D, E, K, magnézium, bor a také tuk, proteiny a sacharidy v kontextu vhodně nastavené stravy (kromě článků na webech a FB to na jedno místo shrnuje a především uvádí  do praxe e-book).
Suplementace vit. D3 (hlavně za nedostatku dobře využitelného přírodního magnézia, což má mnoho lidí), způsobuje kalcifikaci měkkých tkání a hyperkalcemii. Vápník získaný z živočišných potravin je nezbytný, ale dlouhodobě ho mnoho z nás přijímá také z dobře nefiltrované vody v jeho nevhodné, nevyužitelné formě nebo někteří ze suplementů (nevyužitelná forma způsobující taktéž kalcifikaci).

Kalcifikaci by mohl zvrátit vit. K2, jenže nikdy nelze brát tolik, aby to kalcifikaci při suplementaci D3 nebo syntetického vápníku zvrátilo. Suplementace vit. D výrazně zvyšuje potřebu vit. K2 a zároveň zvyšuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je to začarovaný kruh.
Také většina lidí již má do nějaké míry kalcifikaci měkkých tkání započatou! Jejich strava bohatá na fosfor (obiloviny/luštěniny, ořechy, svalové části masa) a zároveň chudší na vápník z vhodných mléčných výrobků působí degenerativně, zvyšuje parathyroidní hormon a podílí se na odvápňování kostí/zubů a kalcifikaci měkkých tkání. Také PUFA tuky a nadbytek antinutrientů  (nejen vyloženě junk-food strava, ale naopak také strava mnoha lidí, kteří jedí domněle „zdravě“, přičemž to zdravé není) narušuje metabolismus, hormonální rovnováhu a také zabraňuje přímo vstřebávání vitamínů a minerálů z potravy, narušuje tvorbu vitamínu D a tím narušuje další procesy.

Mnozí se smějí, když sem tam ve FB příspěvcích nazývám D3 jako „jed na krysy“.  Legraci si však nedělám, protože je skutečně součástí některých rodenticidů: má pomoci krysám zastavit srdce a také (jako u člověka) způsobit kalcifikaci tkání. Pozoruhodné je, že o tom píše i česká Wikipedie 🙂 Warfarin se také využíval jako rodenticid. On a další farmaka na ředění krve (kromě kyseliny acetylsalycilové) způsobují mimo další „vedlejší“ (tedy přímo hlavní) účinky jako je zvyšování stresové reakce těla a oslabování imunity také kalcifikaci měkkých tkání (usazování vápníku právě v měkkých tkáních mj. tím, že blokují vit. K2), odvápňování kostí/kloubů/zubů, takže pak můžou vést až k infarktu a mít fatální dopad. Podobné dopady – mimo jiné – mají také statiny. Tato farmaka, jako většina jiných, ani neřeší příčinu obtíží, na kterou jsou předepisovaná. 

Suplementací jednoho vitamínu/minerálu, můžete „okrádat“ tělo o jiný nebo snížit jeho absorpci. Z toho vyplývá, že je nejvhodnějším řešením přijímat mikroživiny z kvalitních potravin na ně bohatých, v kontextu pro-metabolické, protizánětlivé stravy, která podporuje trávení, imunitu, hormonální rovnováhu i naše duševní zdraví.
*Důležité je také zmínit, že mnoho potravinových doplňků  obsahuje v kaplích a tabletách balastní látky okolo (protispékavé látky, pojiva, barviva, škroby-plnidla), které samy o sobě mohou být pro organismus a trávení přítěží, některé jsou nestravitelné a přímo zdraví škodlivé. Paradoxně tak berete konkrétní látku pro svoje zdraví, ale škodí vám onen balast v přípravku. Přičemž vitamíny a minerály (kromě vit. K2, E a přírodního C) v této formě přijímat nechceme z důvodů, které si tu v tomto textu vysvětlujeme. I kdyby to byl „čistý“ doplněk bez pojiv, plnidel, protispékavých látek.

Vyřazení škodlivin = zlepšení
Mnoho lidí vč. mých klientů je překvapeno, že když přestanou škodlivé suplementy užívat, tak nejenom, že necítí dlouhodobě rozdíl z užívání, ale cítí často zlepšení. Typické je to u „suplementační šestky“, která umí udělat svoje a to nikoli v pozitivním slova smyslu. Dokonce může být samotnou příčinou i vážných zdravotních obtíží: vitamín D3, omega-3/rybí oleje, zinek, vápník, kyselina askorbová (vit. C vyráběný z GMO kukuřice) a železo**. Není jediná, jak bylo vysvětleno výše, ale lidé ji nejčastěji suplementují, co se domněle zdravého doplňování vit./min. a „prospěšných“ látek týče.

** Železo je minerál, kterého máme v těle (hluboko v tkáních) kvůli současnému životnímu prostředí uloženo nadbytek! Nikdo ho nepotřebuje suplementovat tak, jak se široce doporučuje (např. veganům, těhotným, lidem s podváhou, při zjištěné „anémii“). Kvůli kyselým dešťům a chemickým hnojivům je v pramenité, kohoutkové a nefiltrované vodě a v půdě; v rostlinných potravinách, které v této půdě vyrostly; v některých potravinách, které se o něj začaly po 2. světové válce obohacovat a od dětství jsme vystaveni jeho nadbytku. I z toho důvodu jsou mimochodem velmi nevhodné módní zelené šťávy (celer, špenát, kadeřávek), zelené prášky (ječmen atd.) a „ozdravné“ protokoly, které je doporučují – kromě antinutrientů (narušujících metabolismus, trávení, vstřebávání) a případně pesticidů  obsahují především velké množství železa.
Anémie z „nedostatku“ železa je u většiny lidí chybná diagnóza a znamená dokonce i pravý opak. Nízká hladina železa v krvi neznamená nedostatek železa (potřebu ho zvýšit) a vypovídá o jiných procesech, které v těle probíhají a které je potřeba řešit (neoptimální funkce štítné žlázy, narušené zdraví GIT, problém s regulací železa – nejčastěji nedostatek mědi a vit. A z živočišných zdrojů, které hrají v metabolismu železa zásadní roli a proto se drží železo v tkáních a neukazuje v krevním oběhu). O problematice železa najdete podrobnější informace ve FB příspěvku Železo, uprostřed článku Je maso zdravé? a naráží na něj i článek o toxických, degenerativních, estrogenní a v těle teplokrevných živočichů oxidujících PUFA – vč. omega-3.  Ty totiž, mimo jiné vysoce negativní dopady, společně se železem a estrogenem vytváří tzv. lipofuscin (oxidace a degenerace tkání) a jsou esenciální leda tak pro vznik rakoviny, obezity, diabetu, demence a degenerativních onemocnění u lidí i domácích mazlíčků (obsahují je veškerá průmyslová krmiva, granule/konzervy nebo taky tučné ryby a drůbeží kůže na BARF stravě). 

Proč? Byznys s (ne)zdravím.
Tyto vztahy mezi mikroživinami a škodlivost suplementů jsou málokdy na veřejnosti zdůrazňovány a lidé jsou ponoukáni ze všech stran suplementovat vitamíny/minerály jako samozřejmost. Proč?
Protože mnoho lidí má představu jednoduchých, rychlých instantních řešení (stejně je to i s užíváním většiny škodlivých syntetických farmak/“léků“ – více o nich v příspěvku o vakcínách a „lécích“), a tak se využívá velké poptávky a lidské pohodlnosti. Navíc se ocitáme v dobře promyšleném byznysu: v řetězci nemocnický systém – farmaceutický průmysl – potravinářský průmysl. Více k tématu např. na stránce O mně, v článku Džungle ve světě zdraví nebo FB příspěvcích. Prodej suplementů je podobně výnosný byznys jako farmaceutický průmysl a jeho „léky“ a vakcíny. Jsou to dvě strany téže mince, jedna a ta samá agenda, která ke zdraví (nikoli náhodou) nevede.
Jedna strana mince (vakcíny, „léky“) je akorát zaměřena na tu většinu společnosti, která stále ještě zdravotnictví/systému věří; ta druhá (některé suplementy, vitamíny/minerály, omega-3) potom na ty, kteří se už rádoby o své zdraví starají „více“, než ona první skupina. Mnoho alternativních guru tyto suplementy nebo nevhodné postupy více či méně vědomě propaguje, čímž se stávají pro zdravíchtivou veřejnost nenápadaným „útočníkem ze zálohy“ v rámci celého nemocnického systému. Tomu o dlouhodobé zdraví a dobro lidí nejde (na čemž se paradoxně mnoho „alternativců“ shoduje a např. vakcíny či škodlivá farmaka odmítá). A tak je nasnadě, proč jsou tedy zrovna tyto suplementy dostupné na každém rohu (vč. běžných obchodů, obchodů „zdravé“ výživy, lékáren, ordinací) a horlivě doporučované…

Nad zdravím nelze myslet odděleně a vše rozškatulkovávat. Skutečně funkční medicína a funkční výživa musí stát na komplexních souvislostech, čerpat z fyziologických základů a neřídit se zkorumpovanou „vědou“, aby zlepšovala z dlouhodobého pohledu zdraví a kvalitu života. Nejenom „oficiální“ nemocnický systém, ale i většina „alternativních odborníků“ vyloženě svými radami škodí. I o tom je celý článek Džungle ve světě zdraví a výživy.
Je to také o tom převzít odpovědnost za zdraví do svých rukou – k životu (a ani k pokročilému věku) nemoci automaticky nepatří, jak jsme byli od mala učeni a jak jsme byli vychováváni v závislosti na systému. Více k této myšlence je v článku Přát si zdraví nestačí.

Průmysl sám o sobě
Zrovna vitamín-prohormon D3 je podobně jako omega-3/rybí oleje celá odnož farmaceutického a potravinářského průmyslu. A výnosná. V r. 1925 vznikl první patent na vitamín D na University of Wisconsin na nejbohatší chemické laboratoři světa. The Wisconsin Research Foundation drží 162 patentů na vitamín D, což Univerzitě vydělává 45 milionů USD za rok. Mnoho dalších má zájem na tom vydělávat – americký úřad patentů má přes 1000 žádostí pro analogy vit. D nebo jeho testování. Současnému byznysu pomohla velmi The Vitamin D Council v čele s John J. Cannellem, M.D., psychiatrem, který na svých webových stránkách prezentuje vit. D jako nezbytnou živinu, prodává suplementy a testy. Kromě farmaceutického průmyslu a obchodu se suplementy má na tom zájem také potravinářský a mlékárenský průmysl (přidávají vit. D do potravin a mléčných výrobků).
Jen v USA se utratí přes 20 miliard ročně za potravinové doplňky.

Problém s určením optimálního množství

Je zde ještě jedno úskalí suplementace: je velmi obtížné určit přesně optimální množství vit. D ze suplementu pro konkrétního jedince. Doporučované množství se může pohybovat v širokém rozpětí podle potřeb jedince (např. zda jde o udržovací dávku nebo pro osoby s autoimunitním onemocněním). Doporučené dávky a údaje, od kterých se odvíjí (např. údaje zjištěné při zkoumání množství vit. D přijímaného ve stravě u původních společností lovců a sběračů), nezahrnují vit. D, který se vytváří v těle na základě slunečního záření.
To je ale těžko předvídatelný proces, který závisí na zeměpisné poloze, ročním období, hustotě receptorů pro vit. D a metabolismu u konkrétních jedinců…Dalšími faktory jsou věk, barva kůže, aktuální počasí (oblačnost, mlha, městský ozón), délka pobytu na slunci i jakým způsobem se slunci vystavujeme, naše strava a jisté genetické dispozice.

Na zjištění hodnot vitamínu D se nejčastěji u nás využívají nespolehlivé a často o ničem nevypovídající krevní testy (viz níže), přičemž norma vit. D je nastavená v poměrně velkém rozpětí a naprosto dostatečná může být i dolní hranice normy nebo lehounce pod normu. Jenže jak jsme si zmínili výše, je to ryze individuální a nikdo vám to vlastně nepoví. Podle různých odborníků je optimální rozpětí sérového 25-hydroxycholekalciferolu přibližně 50-80 ng/ml, terapeutická dávka při léčbě (autoimunitních) nemocí potom 70-100 ng/ml. Nestačí také měřit jen 25-D3, který se měří nejčastěji, ale také 1,25-dihydroxycholekalciferol a sledovat obě hodnoty dlouhodobě, opakovaně.

S přihlédnutím ke všem výše zmíněným faktům, suplementaci vit. D3 nedoporučuji. Už dávno nejsem překvapena, jak je „odborníky“ ze všech koutů světa zdraví (jak ze systému, tak „alternativních“) k veřejnosti doslova protlačován. Společně s vit. A však patří k vitamínům, které lze poměrně snadno z vhodné stravy a slunce dostat. Daleko obtížněji dostupné jsou přitom jejich další dva v tucích rozpustné protějšky: vitamín E (silný protektivní antioxidant) a již zmíněný vitamín K2, zejména jeho forma MK-7. Když už, tak zrovna jejich suplementace není nebezpečná a v mnoha případech je i výhodná. I ty by se přitom daly také s podobnou masivní propagací jako vit. D3 výnosně prodávat… Nicméně se tak neděje, protože to by si mnoho i těch méně důvtipných lidí mohlo zdravotně polepšit – a o to zde nejde 😉

Poznámka ke krevním testům, vyšetřením a hodnotám

Mnoho lidí má cestu ke zdraví spojenou s nutností chodit na krevní testy. Zde je výčet několika bodů, proč (nejen) pro mě nejsou jakékoli testy/vyšetření alfou a omegou, která vám pomůže ke zdraví a proč je nazývám „nic nevypovídajícími“. Od klientů je nevyžaduji (a dokonce je ve většině případů od nich odrazuji).

1) Norma je nastavená v poměrně velkém rozpětí u všech ukazatelů, nejen u vitamínu D, přičemž optimální stav je u každého individuální, ten vám žádný test ani nikdo druhý nemůže říct.
Populace je navíc čím dál tím nemocnější a hodnoty jsou zprůměrovány – mnoho laboratorních rozpětích tedy začíná být velmi širokých a pro mnoho lidí tedy nemusí mít vůbec velký význam! S kým se totiž porovnáváte? Tyto hodnoty neřeknou, jak jste na tom ve srovnání s „normálními zdravými“ lidmi.
To, co bylo neoptimální stavem před pár desítkami let, je teď „norma“ (např. tělesná teplota – dnes je podstatně nižší a je to bráno jako „norma“, přitom je to již symptom utlumené štítné žlázy; nebo např. hladina testosteronu – dnes je u mužů „normou“ to, co bylo dříve už považováno za nízkou hladinu).
Rozpětí hodnot testů a výsledky diagnostických přístrojů také slouží převážně k odhalování patologických jevů, které mohou, ale nemusí být takto vyjádřeny a rozpoznány. Zdravotní problém se navíc rozvíjí již dávno před tím, než nastane viditelný patologický stav!

Platí to však i opačně – naoko „dramatická“ čísla vůbec nemusí vypovídat o realitě, tedy o tom, jak se ve vašem těle ona hodnota nebo výsledek konkrétně negativně projevuje nebo neprojevuje, jaký to má vliv na váš život a jak to skutečně ohrožuje nebo neohrožuje zdraví. Jsou to pořád jen čísla. Vy jste vy – komplexní systém, který se do (mnohdy navíc zkreslených či přímo smyšlených) čísel redukovat nedá.

V neposlední řadě jsou některé „normy“ uměle smyšlená a nevědecky odvozená čísla, neopřená o žádný faktický – fyziologický základ. Slouží ale dobře zájmům farmaceutickému průmyslu. Příkladem může být označení „vysoké“ hladiny cholesterolu (hodnoty nad 200mg/dl nebo 5,2 mmol/l) a následné předepisování destruktivních statinů. O „zlém“ cholesterolu, který není vůbec zlý a jeho „vysoká“ hladina vypovídá úplně o něčem jiném, se můžete dočíst v PUFA článku v kapitole 10 nebo v článku o kokosovém oleji.

Krevní testy jsou také jedním z nástrojů, jak lidi držet v systému. Snažíme se vejít do „ideálního“ rozpětí a slepě věříme, že jsou hranice těchto čísel přesné. Jsme programování posuzovat co je vysoké/nízké, ale nedíváme se na vztahy mezi prvky, na jejich poměry nebo na jejich vliv na zdraví z pohledu „tvrdé“ fyziologie.

2) To, zda máte nějaký problém víte podle symptomů a podle toho, zda vás obtíže nějak omezují v kvalitním a aktivním životě i bez testování/vyšetření (Omezují vás nebo ne? Věděli jste před testem, že vám vůbec „něco je“ nebo jste se cítili doposud zdraví a v kondici? Nebo spíše cítíte jeden a více ze symptomů neefektivního metabolismu/štítné žlázy a hormonální nerovnováhy, které najdete v článku o pro-metabolické stravě?). Test, vyšetření, diagnóza na tom nic nezmění. Tak jako tak to musíte funkčně řešit, pokud se svým zdravím a kondicí spokojeni nejste (tedy nemusíte nic, ale předpokládám, že pokud tyto stránky čtete, tak vám zdraví lhostejné není 🙂 ).

Na to lze navázat bodem 3), kdy bychom měli se svým zdravím především nakládat odpovídajícím přístupem pořád a problémům úplně předcházet – tzn. věnovat se a předcházet ze skutečně funkčního, fyziologického pohledu jak fyzickým tak i psychickým faktorům (stresorům), které jsou příčinou všech nemocí při jejich dlouhodobém působení. To je skutečná prevence. Úsměvné je, že pro konvenční nemocnictví je prevencí chození  na testy a vyšetření ( každý „zodpovědný“ pacient je k tomu nabádán), kde případně zjistíte, že UŽ problém máte! Když k tomu připočteme, to že metody systému jsou příčinou vzniku nemocí u většiny populace, tak je to opravdu paradox.

4) V těle se doslova každým okamžikem každá buňka mění s tím, jak reaguje na podněty zvenčí i zevnitř. Tyto podněty přicházejí neustále, a tak se mění i tělesná biochemie, veškeré tělesné procesy. Co vám je naměřeno  nebo zjištěno dnes, zítra by mohlo být úplně jiné (nebo někdy dokonce i za pár hodin), protože máte zrovna např. vyšší hladinu stresových hormonů (kortizolu, adrenalinu, serotoninu).

5) Co se týče přímo krevních testů, tak pochopitelně zjišťují to, co je přítomné v krvi (vitamíny, minerály, hormony, enzymy…). Jenže podstatné je to, co je uloženo v tkáních (a co buňky a tedy tělo využívá, jak s tím nakládá). V krvi může (zkresleně) kolovat cokoli i to, co nevypovídá o skutečném dlouhodobém stavu a o tom, z čeho bychom tedy měli dělat závěry. V tkáních je naopak mnoho činitelů ještě více aktivních (silněji působících) než v krevním oběhu – např. stresový hormon estrogen nebo již zmíněné železo.

6) Výsledky může zkreslit nejenom kvalita (konkrétní metoda) testování, technické podmínky a body uvedené výše, ale jednoduše také lidský faktor – osoba, která je v laboratoři vyhodnocuje. Čísla vám mohou u některých určitých faktorů poskytnout hrubou představu, ale netřeba se jimi zabývat více, než je nutné a než se jim lidé mnohdy věnují.

7) Nehledě na to, že i když vám onu dramatickou hodnotu nebo výjev zjistí, tak v rámci nemocnického systému vám stejně nenavrhnou adekvátní, funkční řešení a postupy s ohledem na dlouhodobé zdraví a prospívání. Protože ho jednoduše neznají nebo ze samotné podstaty zdravotnictví v praxi neuplatňují. Jak jsem již zmínila výše, pak je třeba hledat řešení z hlediska pro-metabolického přístupu, tedy fyziologie lidského těla a optimální produkce buněčné energie, o kterých se bavíme na EliHealth.

8) Obzvlášť po tom, co vezmeme v úvahu všechny tyto body, tak bych vůbec nepodceňovala mnohdy zbytečné vystavování se vysoce stresujícímu a na naše zdraví negativně působícímu prostředí ve většině nemocnických zařízení jak v rámci pobytu tam, tak i samotné přípravy před tím… Poslední roky tomu přidaly také zdraví škodlivé roušky, respirátory, testy na stále-ještě-neizolovaný patogen, další nástroje kovidnictví nebo spike proteiny z ošetřených „novou“ vakcínou.

Mnohá vyšetření jsou navíc – další paradox – sama o sobě riziková a pro zdraví nepříznivá. Příkladem může být ozáření RTG, různá screeningová vyšetření/ultrazvuk (obzvlášť, pokud jsou prováděna opakovaně – nepodceňovat jejich škodlivost v těhotenství pro matku i dítě) nebo také vyšetření na gastroenterologii. Tam už samotná příprava na ně (gastroskopie, kolonoskopie a tedy např. popíjení dráždivého projímadla a různé více než nevhodné „diety“ před tím) znamená narušení trávicího traktu (GIT) a našeho mikrobiomu, což může mít na mnohé dlouhodobé nežádoucí následky zhoršující stav (a to si jdou v dobré víře vyšetřit střeva – snaží se o tu „správnou“ prevenci a podchycení nemoci!). Samotné vyšetření potom znamená opět podráždění GIT a nejsou výjimečné případy, kdy se právě jako následek podobného vyšetření rozvinula nežádoucí bakteriální infekce nebo usídlení jiných patogenů. Dochází také běžně k podráždění střeva a ještě většímu nárůstu bakteriálních endotoxinů, serotoninu, histaminu a stresových činitelů…

Takto bychom mohli pokračovat také s mnoha dalšími vyšetřeními. Toto bylo jen několik „lehčích“ příkladů rizik; možná znáte ze svého okolí i dramatičtější příběhy.

Slunce a správný kontext vyhrává; shrnutí

Nejlepší podporou pro tvorbu vitamínu D tedy asi navždy zůstane sluneční (UVB) záření, jak bylo i s konkrétními podmínkami pro jeho účinnost popsáno v odstavci již v první části článku (kapitola Význam vitamínu D). Díky tomu si tělo může vytvářet vit. D jak jej potřebuje a kdy jej potřebuje. Jako lidská rasa jsme se vyvinuli venku, v přírodě, na slunci. Pokud nejste na slunce zvyklí nebo na něj citliví, samozřejmě se nemůžete zpražit doruda nebo nechat se schvátit vedrem. Zkuste kůži postupně slunci vystavovat, zvykat si po krůčku, kolik zvládne, pobyt na slunci prodlužovat. Bez opalovacích krémů s UVB faktory.
Rozšířený je také argument, že když v zimě slunce tolik nesvítí, tak je nezbytné vit. D3 suplementovat. Jak to pak přežili všichni naši předci v zimě bez suplementace? Vitamín D je ve většině částech světa vlastně sezónní vitamín/hormon. Ve většině případů se nerada odvolávám na předky, protože to o zdraví nemusí vypovídat a jejich tehdejší podmínky/situace nemusí být pro nás relevantní, ale tady to dává vzhledem ke slunci rozum.

Vitamín D obsahují také určité kvalitní živočišné výrobky (viz kapitola Význam vitamínu D). Jeho správné využití v těle zajistí také pro-metabolická strava, která obsahuje to, co z hlediska lidské fyziologie potřebujeme a neobsahuje to, co metabolismus zásadně narušuje a co zabraňuje mimo jiné také vstřebání a využití minerálů a vitamínů. Suplementace vit. K2 je vhodná a zdraví může velmi podpořit, stejně tak vit. E nebo přírodní zdroj vit. C (při infekcích apod.). Jsou výjimkou v rámci izolovaných vitamínů a minerálů (ostatními vit./min. si škodíme z důvodů zmíněných v článku). Musí se však jednat o vhodné přípravky, jak již bylo zmíněno. O základních (ale silných) antimikrobiálních a protizánětlivých látkách, které používám při infekcích různého typu, najdete kapitolu v článku Na (nejen) virus zpět k základům.

Vit. K2 vždy suplementujeme bez D3. K2 přímo na D3 závislé není. D3 na K2 ano, ale i tak se pouhou suplementací K2 k němu nevyruší jeho další negativní stránky popsané v článku:
zvýšené vstřebávání vápníku = kalcifikace tkání; zvýšená spotřeba K2 a magnézia; tlačení těla cestou skrze tuto formu D3, kterou třeba nechce (forem, které se z cholesterolu a prekurzoru vit. D mohou vytvořit, je mnoho!); nadbytek formy 1,25-D u většiny lidí…

Rakovina ze slunce? PUFA a životní styl!

Na závěr vás možná napadá: jenže…co rakovina kůže, kterou má údajně na svědomí „zlé“ slunce? Problémem vzniku rakoviny není přirozené sluneční světlo, UV lampy ani nepoužívání opalovacích krémů a dalších zázračných (zdraví vysoce škodlivých) běžně propagovaných přípravků, ale naše nevhodná strava a životní styl.

Z hlediska stravy hrají zcela zásadní roli v rozvoji (nejen ale) rakoviny u lidí na prvním místě konzumace PUFA tuků (polynenasycených mastných kyselin omega-6 a omega-3; zejména v rostlinných olejích jako slunečnicový, řepkový, sójový, bavlníkový, rýžový, lněný, konopný a všech produktech je obsahujících, margarínech, rybích olejích a omega-3 doplňcích, ořechách, v semínkách a olejích/výrobcích z nich, velkochovném mase/vejcích/mléce, při konzumaci tučných ryb a časté konzumaci tučné drůbeže (vč. té bio/z malé farmy). Tyto anti-metabolické, pro-zánětlivé, na světlo, teplo (které je v lidském těle) a tedy na oxidaci vysoce náchylné tuky poškozují DNA a vedou ke vzniku nebezpečných volných radikálů. Což je ale jen jeden z jejich doslova pro zdraví destruktivních mechanismů, jak již vědí všichni moji klienti, známí a nebo veřejnost např. z článku PUFA: toxické, nikoli esenciální a z mnoha příspěvků na FB EliHealth.
Dále jsou z pohledu stravy také náchylní lidé, kteří konzumují málo nasycených tuků (právě na úkor PUFA) a málo cholesterolu – to vše navíc v celkově nevhodném kontextu stravy a toho, z jakých zdrojů potravin živiny přijímají. Patří sem i pro tělo vždy stresující nízkosacharidová (LC) strava.

Mnoho lidí, kteří výrazně zredukovali až úplně vyřadili veškeré PUFA, se shoduje v dramatickém zlepšení jejich tolerance slunečního záření a že se zřídkakdy na slunci spálí nebo mají ze slunce vyrážku. Kůže jim také nepigmentuje. Což není nic překvapivého vzhledem k vlastnostem PUFA a jejich působení v lidském těle: jakékoli PUFA, z jakýchkoli zdrojů a v jakékoli podobě jsou vysoce náchylné na světlo, teplo (už jen v lidském těle uvnitř i na kůži!) a oxidaci.

Melanom, zhoubná forma rakoviny kůže, bývá mimo jiné spojován s nedostatkem vitamínu D.
Co je však doporučováno? Natírat se opalovacími krémy v domnění, že tím předejdeme rakovině (nejen) kůže, čímž se právě vystavujeme jejímu riziku. Jediný, kdo má užitek z opalovacích a mnoha dalších běžných kosmetických přípravků, jsou jejich výrobci a prodejci. Opalovací krémy díky syntetickým UV faktorům pozastavují tvorbu vitamínu D v kůži a také obsahují  látky, které mají prokazatelně toxické, karcinogenní účinky a také působí jako hormonální disruptory (např. xenoestrogeny, narušují hormonální rovnováhu); pro mnohé jsou i alergenní. Kromě toho ale jsou jejich základem (stejně jako i u jiných byť „přírodních“ a zdánlivě „netoxických“ kosmetických přípravků) právě PUFA oleje! Tato problematika je konvenčními doktory a dermatology mnohdy bohužel úplně nepochopená…a mnohdy pochopená, ale ze samotné podstaty zdravotnictví a farmaceutického průmyslu nezohledňovaná; tyto produkty jsou zcela účelově doporučované. O stravě potom v této souvislosti nepadne z úst nemocníků tradičně ani zmínka.

O látkách, které jsou na kůži vhodné, je více v tomto FB příspěvku. Najdete tam také informace o lipofuscinu – což není žádný neškodný pigment na vaší kůži, ale zoxidované PUFA, které vypovídají o vysoce škodlivých procesech. Není jen na kůži, ale i v tkáních/orgánech.

Další význam slunce a přírody

Tma a nedostatek světla je pro organismus velkým stresorem. Slunce je dobré nejen pro tvorbu vitamínu D, ale také pro produkci buněčné energie (ATP) a efektivní metabolismus, pro sladění se s našimi přirozenými cirkadiánními rytmy, pro kvalitní spánek, správnou tvorbu některých hormonů a jejich rovnováhu… Na základě toho nejen subjektivně, ale i objektivně zahřívá tělo i mysl 🙂

Do přírody však pravidelně, ideálně denně (aspoň na pár minut!) je důležité chodit, ať už slunce svítí či nesvítí. Vědomě si na to vyšetřeme čas, bez výmluv, i když možná k přírodě takový vztah mnoho z nás necítí, nechce se nám vyjít ven nebo máme „moc práce“. Pobyt na čerstvém vzduchu, zejména v lese a horách (kvůli CO2), ale i na louce a kdekoli venku, kontakt se zemí (chození bez bot) a půdou (práce na zahradě), péče o zvířata má na náš zdravotní stav větší pozitivní vliv, než si možná uvědomujeme. O přírodě jsme se z tohoto úhlu pohledu bavili také ve FB příspěvku Příroda! Ať už slunce svítí nebo ne a aktuálnější Příroda je ještě v pořádku. Co není?.